Ing. Kateřina Konečná k posledním událostem: 15. týden 2022

► Blíže v rozhovoru ZDE

Moc Vás všechny zdravím u dalšího dílu mého pořadu. Doufám, že jste si všichni patřičně užili svátky jara – Velikonoce. Ani velikonoční týden ovšem nebyl prost celé řady událostí, které je třeba rozebrat bez obalu.

O americké vojenské základně na českém území jsme mluvili už v minulém týdnu. Vládu podle mého soudu zaskočila vlna odmítavých reakcí, a tak jim raději jejich mediální poradci, z nichž mnozí stojí české občany nemalé peníze, doporučili, aby z toho vycouvali. Obávám se ale, že je to jen dočasné, než vymyslí strategii, jak na naše občany. Vždyť Petr Fiala sdělil, že vláda bude usilovat o uzavření vojenské smlouvy s USA v podobném duchu, jako ratifikovalo nedávno Slovensko. O jejím obsahu jsem Vás před časem informovala ve svém článku (nejen) v Haló novinách.

Nejvíce zajímavá je v rámci vybudování základny pozice hnutí ANO 2011 A. Babiše. Hejtman Moravskoslezského kraje, mj. také – když jsme u kumulace funkcí – poslanec a hlavně místopředseda hnutí ANO – Ivo Vondrák už v minulosti veřejně projevoval náklonnost k americké základně. Ačkoliv se po kritice veřejnosti snažil svůj pozitivní postoj vůči americké základně v médiích popřít, nyní již plán na vybudování základny v Mošnově opět kvituje. Jeho argumentace ovšem působí značně schizofrenně. Nebo si zkrátka pan Vondrák dělá z obyvatel Moravskoslezského kraje legraci. Pojďme se společně podívat na dva výroky Iva Vondráka z uplynulého týdne. V prvním z nich Vondrák o potenciální mošnovské základně pro TV Polar říká: „Myslím, že to není problém. Máme jednu z nejdelších přistávacích drah. Teď je to otázka dalších rozhodnutí, kdo by tady byl, za jakým účelem, o jaký typ techniky by se jednalo. Je to věc dalších diskuzí.“ Dále pak ale dodává! „Jestliže by v Mošnově bylo logistické centrum nebo základna a ČR je členem NATO, tak s tím souvisí protivzdušná obrana. Je omyl si myslet, že letiště by v případě jakéhokoliv konfliktu nebylo strategickým cílem.“ Pro pana Vondráka tedy není základna v Mošnově problém, přičemž ale druhým dechem přiznává, že by tato základna mohla být v budoucnu vojenským cílem? Mám tomu rozumět tak, že potenciální ohrožení bezpečnosti lidí ve vlastním regionu není pro pana hejtmana problémem? Skutečnost, že má tento plán podporu na půdorysu bývalých i současných koaličních partnerů na úrovni kraje – ANO, ODS a KDU-ČSL – by podle mého názoru rozhodně nemělo zůstat bez povšimnutí.

Jak je vidět, jedinou skutečnou opozicí proti vojenským základnám u nás je KSČM. Už minulý týden jsme představili petici a já Vás znovu prosím, abyste si ji vytiskli a spolu se svými přáteli i známými podepsali. Odkaz na ni najdete ZDE

Právě počínání Jany Černochové na ministerstvu obrany osobně pozoruji v uplynulých týdnech se stále větším zděšením. Když pominu postoj svůj i celé KSČM k otázce „řešení války zbrojením“, zarážející je také to, že ministerstvo obrany ani nezveřejňuje, jaký vojenský materiál z České republiky na Ukrajinu putuje. Jeho hodnota přitom již přesáhla jednu miliardu korun. Znovu se tady tak rozdělují zakázky za miliardy, občané přitom ale nemají možnost vědět, co z jejich daní vlastně do válečné zóny putuje. A argumentace ministerstva? Prý bezpečnostní důvody. Nevím tedy, jakým způsobem pomůže bezpečnosti České republiky fakt, že ohledně dodávek naší v uvozovkách pomoci Ukrajině budou panovat spekulace, nicméně mi přijde úsměvné, že paní ministryně tak horlivě brání bezpečnost našich občanů pošlapáváním transparentosti, jen aby je následně ohrozila jednáním o americké vojenské základně. Trošku smutný paradox. A to ani nezmiňuji vládní přítomnost Pirátů, pro které měla být kdysi právě transparentnost základní hodnotou při správě veřejných prostředků…

Své pověsti dostál v uplynulém týdnu také exministr financí Miroslav Kalousek. Při přečtení jeho tweetu mě skoro až zamrazilo z toho, jak moc žijí někteří představitelé české politické elity mimo realitu. Ze slov Miroslava Kalouska se zdá, jako by se problém chudoby v Česku snad týkal jen několika málo lidí. Jako by to vlastně ani nebyl problém. Že až třetina lidí v Česku nemá dostatečné úspory na to, aby byli schopní pokrýt rostoucí náklady na energie a základní suroviny už ale pan exministr zřejmě nevnímá. Možná v médiích nezaznamenal fotky a reportáže ze situace před potravinovými bankami, které v této době zažívají rekordní nápor. A také zřejmě nezaznamenal, že 24 z 27 zemí Evropské unie přijalo proti inflaci plošná opatření. Jednou ze tří zemí, která se touto cestou nevydala, je pak bohužel i Česká republika, a to navzdory tomu, že inflace je zde na dvojnásobné hodnotě ve srovnání třeba s mnohem bohatším Německem, které se rozhodlo své občany nenechat na holičkách a schválit balíček jednorázové pomoci. Jen od naší vlády musí občané stále poslouchat, proč plošná pomoc není možná. Není tedy divu, že nyní tento postoj kvituje právě Miroslav Kalousek, jelikož současná vláda si co do asociálnosti svého počínání nic nezadá s vládami, ve kterých měl správu financí na starost.

Důkazem budiž vzkaz ekonomické poradkyně premiéra Fialy, Heleny Horské, která se při argumentaci proti plošným opatřením zjevně inspirovala pirátským poslancem Jakubem Michálkem a vzkázala Čechům sužovaným špatnou finanční situací, aby méně svítili. S přicházejícím jarem se holt již topením argumentovat nedá, vládní představitelé tak zřejmě na základě rady své expertky brzy přijdou s dalším geniálním řešením rostoucích cen energií a doporučí českým domácnostem, aby si raději po večerech zapálily svíčky.

A ani tentokrát nemůže chybět zpráva ze zahraničí, které se česká média raději vyhla. Šéfredaktorka „Democracy Now“ Amy Goodman, kterou jsem zmiňovala už v minulém dílu svého pořadu, hovořila tento týden s Williamem Hartungem, bezpečnostním expertem Quincy Institutu pro zodpovědné státnictví, o situaci na Ukrajině. Rozhovor zahájila odkazem na mluvčího Pentagonu Johna Kirbyho, který prohlásil, že vláda Joe Bidena za dobu svého působení poskytla Ukrajině zbraně a vojenskou výpomoc za více než 3,2 miliardy USD. A tento týden odsouhlasila nový přesun zbraní na Ukrajinu za 800 miliónů USD, což reprezentuje obrněné vozy, pobřežní drony, houfnice a výcvik. Kirby rovněž potvrdil jednání s výrobci zbraní o dalších dodávkách.

William Hartung potvrdil, že zbrojařské firmy nyní velmi profitují z dodávek zbraní na Ukrajinu. „Je to pro ně nesmírně úspěšný obchod“, vysvětlil a dodal, že firmy se poněkud pokrytecky hájí tím, že brání demokracii, což popřel se slovy: „Pokud by prodej zbraní byl obranou demokracie, tak by zbrojaři měli zastavit vyzbrojování Saudské Arábie, Spojených Arabských Emirátů, Egypta, Filipín, nedávno i Nigérie – a všechny tyto země jsou známé porušováním lidských práv. Zbraně pak používají k represi vlastních občanů nebo ke katastrofální válce jako například v Jemenu. Tam bombardují školní autobusy a civilisty, zabíjí tisíce lidí. Nejde tedy o demokracii, ale o naplnění vlastních kapes…Prodají zbraně komukoliv, kdo zaplatí, ale nyní používají Ukrajinu, aby si vylepšily reputaci.“

Hartung ještě upozornil, že kromě tří miliard za přímý prodej zbraní, navýší Pentagon svůj rozpočet i za německou a polskou zakázku, kdy Němci zaplatí miliardy dolarů za nákup letadel F-35 a Poláci nakoupí tanky. Díky válce na Ukrajině se rozpočet Pentagonu zvýší o 100 miliard USD nad nejvyšší vrchol výdajů během Studené války. Pět hlavních zbrojařských firem dostává nyní 150 miliard USD ročně, což je podle Hartunga „nešťastné pro svět, ale skvělou finanční zprávou pro tyto společnosti“.

Hartung rovněž poukázal na skutečnost, že jen jedna ze společnostní –  Lockheed Martin – za finanční rok získala 75 miliard USD, což je mimochodem částka převyšující celý rozpočet ministerstva zahraničí, a to v době, uzavřel Hartung, „kdy potřebujeme diplomacii více než kdy jindy“.

► Připojuji rovněž odkaz na rozhovor pro Parlamentní listy.

Příspěvek byl publikován v rubrice Rozhovory se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.