Jaké cíle vytýká si
Fialova vláda?
Oponenty plnit basy,
ať kdo hudrá, strádá.
Na buben nás přivést asi:
Vždyť o ničem jiném
nemluví, než že nás spasí
válka s ruským plynem.
Bakalář již kroky dělá,
aby krach byl brzy.
Společnost však bude bdělá,
když je někdo drzý.
Průmysl se zhroutí sice,
k úspěchu však stačí,
když se v celé republice
zmnoží udavači.
Kdejaký „elf“ dneska mává
rekvalifikací.
Budoucnost je jasně tmavá,
až se člověk ztrácí.
Kéž by země pookřála.
Kdo ji ale vzkřísí?
Na co že je vláda zralá?
Přece na demisi…
Před parlamentními volbami v roce 2021 jsem publikoval článek „Děsivá vize“, v němž jsem shrnoval důvody, proč zvolení stran tzv. Demobloku by pro Českou republiku mohlo znamenat katastrofu. Nyní již tedy můžeme porovnat očekávané s realitou. Mimo jiné jsem napsal:
Vidíme jedno: Spolu i koalice Pirátů a STAN (Starostové a nezávislí) vůbec nereagují na stávající dění ve světě. Nabízejí nám zboží, které dávno zastaralo a stalo se neprodejným. Co hůře, nabízejí nám ho jako hit, jako výkřik poslední módy. Přitom se jedná o primitivní antikomunismus, zapšklé protiruské a protičínské postoje a o tisíckrát provařenou tvrdě asociální politiku, která se, mírně řečeno, neosvědčila. Máme být dále shrbenými sluhy zájmů USA, kteří se beze slova odporu vrhnou do jakéhokoli válečného šílenství. Tato představa mě děsí. Mně osobně působení ministrů Kalouska, Drábka, Schwarzenberga či Hegera stačilo. Takže nepotřebuji repete v podobě Wagenknechta, Pekarové-Adamové či Lipavského.
Na resortu zahraničí se skutečně objevil pan Lipavský a Pekarová-Adamová nám v roli předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky vykládá o tom, že vláda tu pro všechny občany jednoduše není (ta Fialova skoro pro nikoho) a že si nemáme žít nad poměry (zatímco vláda rozhazuje, kde se dá. Což jí, když se nestará o občany, jde velice dobře).
Jediné, oč se Fialův kabinet zajímá, je vývoz zbraní na Ukrajinu a eskalace tamního konfliktu. Co naopak tuto vládu nezajímá, jsou:
1) Otázka zásob pšenice (zákaz jejího vývozu) a jiných zemědělských produktů.
2) Otázka zajištění plynu pro funkčnost českého průmyslu.
3) Řešení energetické krize jako takové.
4) Řešení rostoucí inflace a skokový nárůst cen nejrůznějších komodit či
5) Silná ekonomická závislost na Německu a jiných evropských zemích.
Bakalář Lipavský se netají šílenstvím, že jako hlavní bod chystaného předsednictví České republiky v Radě EU plánuje odstřižení Unie od ruské ropy: „Během našeho předsednictví bych chtěl pokročit v diskusi o zastavení dovozu ropy z Ruska.” Patrně mu ještě nikdo nesdělil, že ruskou ropu nemá za prvé čím adekvátně nahradit – a pokud ji nahradí částečně dovozem odjinud, bude to znamenat její výrazné prodražení.
Ministr práce a sociálních věcí zase vyslal následující vzkaz (či signál): „Lepší kravské hovno, než plyn od Putina, který vraždí děti, ženy, nevinné, který rozpoutal válku na Ukrajině.“
Jurečka by byl přitom první, kdo by se poklonil plynu z USA, které vraždí lidi po celém světě ve velkém (Irák, Afghánistán, Libye, atd.). Nemluvě o tom, že by se více než boji na Ukrajině měl zabývat sociální politikou pro občany České republiky.
Budeme-li bez zemního plynu, reálně hrozí našemu průmyslu krach. Evidentně to ještě mnohým voličům stran, které dělají vše pro to, aby tento krach nastal, nedošlo. My ostatní bychom však měli požadovat okamžitou demisi vlády, která za dobu svého působení dělá pouze dvě věci:
1) Snaží se nás všemožně zaplést do války s Ruskem a
2) Podporuje cenzuru a udávání nejhoršího zrna a prohlubuje nenávist v naší společnosti.