Z knihy Františka Nedbálka: Transport smrti z Brna 8. dubna 1945

Heinrich HimmIer: „Nikdo nesmí přežít“

Brno Kounicovy koleje – Jihlava – České Budějovice – Mauthausen

Dne 8.4.1945 byl vypraven vlakový transport 227-240 politických vězňů, mužů i žen, z Kounlcových koleji v Brně do KT Mauthausen, vedoucím transportu byl kriminální zaměstnanec brněnského gestapa Jan Baar. Do Mauthausenu dorazili 9.4.1945.

Podle zprávy ministerstva vnitra č.j. VII-F-3103/591-30/V-1947 ze dne 30.6.1947, které případ šetřilo, byl jejich osud následujici:

V noci ze 6. na 7.4.1945 bylo ve velkém sále Kounicových kolejí shromážděno na 200 vězňů. Ráno přibyly 3 ženy. Druhého dne ráno byly přivezeny autem na nákladové nádraží v Brně a spolu s asi 30 ženami z věznice na Cejlu navagonováni do dvou dobytčích vozů. Celý transport se skládal ze čtyř vagónů. Ve třetím, osobním vagónu byli doprovázející SS, tj. Jan Baar jako velitel, vrchní strážmistr Joksch a 12 zaměstnanců brněnské policie, ve čtvrtém ženy SS-manů s dětmi a zavazadly.

Transport jel jako samostatný vlak přes Jihlavu, kde přijal dalších osm vězňů, z toho jednu ženu a byl připojen k vojenskému transportu do Českých Budějovic, kam dojel mezi 16. a 17. hodinou. V noci z 8. na 9. pokračoval v jízdě do KT Mauthausen. Tam dorazil 9.4. dopoledne. Na nádraží byli vězni sestaveni do pětistupů a došli po hodinové cestě, přerušované leteckým poplachem do KT.

Jak udal svědek Franz ArnoId z Vidně V., Bucherplatz 4, nechtěl velitel tábora transport převzít, poněvadž KT měl být evakuován a přijal ho teprve na naléháni Baara, který ve své výpovědi z 13.11. 1948 u ObIastni úřadovny státní bezpečnosti v Brně udal, že mu bylo pobočníkem řečeno, že mohou být přijímány jen transporty určené pro „Sonderbehandlung“ (poprava bez soudu). Schutzhaftlagerführer Franz  Ziereis, SS-Standarteführer, rozhodl teprve po telefonickém hovoru se zástupcem velitele brněnského gestapa SS-sturmbamführerem Krausem, že transport bude převzat. Zatím stáli vězni celý den před politickým oddělením bez jídla a vody, vystaveni urážkám a surovému zacházení esesmanů. Pozdě večer byli odvedeni do koupelny, kde přenocovali a 10.4. vyvedeni na dvorek přiléhající ke krematoriu. Ženy byly odvedeny, mužl se museli vysvléct do naha. Na dotaz, zda jsou v transportu i Němci, vystoupil jediný AmoId. Ostatní byli pokIusem zahnáni do bunkru.

Josef Čuhal z Brna, Pelicova 3, který byl tenkráte písařem v Aufnahmkommandu při politickém odděleni KT Mauthausen, ve své výpovědi 7.1.1947 u Oblastní úřadovny státní bezpečnosti v Brně, o jejich osudu vypověděl: „Ten, který se hlásil jako Němec, byl odveden a ostatní muži přešli pod záminkou koupele do plynové komory. Po zplynováni mužů byly později zplynovány i ženy. Když vynášeli mrtvoly z plynové komory do nového krematoria, měl jsem možnost je shlédnout a poznal jsem v nich mrtvoly z transportu z Brna.“ Podle této výpovědi bylo vězňů 215, z toho 35 žen.

Jmenný seznam tohoto transportu se nezachoval. Osud .lidi z brněnských Kounicových koleji však potvrdil i rakouský občan Franz Arnold z Vídně, který na dotaz rodičů Marie Sedláčkové „Manky“, odpověděl: „Odvedli mne k výslechu, kde jsem musel vysvětlit, proč jsem odsouzen k smrti. Před rozsudkem jsem si měl ještě odpykat deset let nucených prací. Ostatní vězňově odešli. Když jsem se od výslechu vrátil, seděly na levé straně bunkru ženy z našeho transportu a povídaly si. Při tom jsem zaslechl rozmluvu dvou vojáků, kteří si vyprávěli, že ženy mají být také odstraněny. Pokud jsem se dověděl od ostatních vězňů, byli muži v plynově komoře jen přiotráveni, jelikož plyn někam unikal. Proto musel být do komory vpuštěn znovu, aby byli vězňově usmrceni. Po kremaci zůstala jen malá hromádka popela, kterou vězni zachránili. To je vše, co o transportu vím. Že by někdo unikl, nevím, ale jsem si stoprocentně jist, že všichni, kteří tímto transportem do Mauthausenu příjeli, že tam také zahynuli.“

Příspěvek byl publikován v rubrice Dějiny a současnost. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.