Okamura není výjimkou, když tepal do vlády (viz ZDE), že upřednostňuje Ukrajince před domácím obyvatelstvem. I syn bývalého prezidenta Donald Trump Jr. prohlásil, že Ukrajina je jedna z nejvíce korupčních zemí světa v souvislosti s dalším miliardovým balíčkem Ukrajině a že by peníze měli být věnovány na pomoc vlastní zemi.
Podobně republikán Vance, který v posledních dnech označil Trumpa za největšího z prezidentů tvrdě prohlásil, že by se Amerika měla obávat „invaze“ na americko-mexické hranici spíše než té, která se odehrává v Evropě. „Musím k vám být upřímný, je mi úplně jedno, co se stane s Ukrajinou“, řekl minulý měsíc v podcastu Steva Bannona. „Zajímá mě, že v mé komunitě je právě teď hlavní příčinou úmrtí mezi 18-45letými mexický fentanyl, který přichází přes jižní hranici.“
Válka je vždycky o politické názoru. Naši jestřábi, kteří dnes se hroutí nad událostmi na Ukrajině, úplně zapomněli, že válka v Iráku byla co do důvodu zcela vylhaná, stála jeden milión životů a trvala osm let. Že byli Iráčané mučeni jako na běžícím pásu, je rovněž známé. A přesto ji podporovali.
V Africe pokládají Putina za hrdinu, že se postavil kolonialistickému Západu a drží mu palce.
Zvítězí-li za dva roky jako prezident Trump, jistě přispěje k tomu, aby nastal mír, zatímco Biden bude do poslední minuty svého prezidentství volat, že Putin je zločinec a může za genocidu Ukrajinců, aniž by vnímal, že vina jeho předchůdců Clintona (humanitární bombardování Jugoslávie), Bushe jr. (Afghánistán i Irák), či Obamy (Libye) je tisíckrát větší.
Za pouhé tři měsíce konfliktu se ukazuje, že díky nesmyslným sankcím, zřejmě největší škody utrpí obyvatelé Západu.
Až ta totální sankční válka skončí a sankce nepochybně mohou trvat více let, bude svět rozdělen nejen na Západ a protizápadní multilaterální svět, ale i uprostřed Západu na ty hlasy, které nadále budou válku podporovat a na ty, kteří ji budou po právu kritizovat.
Vystřízlivění bude tvrdé.