PhDr. Jiří Vaško: A co když je na Ukrajině a kolem ní všechno jinak?

„Běda těm, kteří vidí a nevědí, co vidí“, praví Talmud, stará kniha židovských mudrců. A dodává, že některé věci se mohou jevit, ale nakonec všechno může být nebo je jinak. V souvislosti s tím si tedy položme i několik možná hloupých otázek kolem současné tragédie na Ukrajině, za niž, jak se mnohým lidem jeví, je odpovědné Rusko a zvláště prezident Vladimír Putin.

Ale co když „speciální vojenská operace“ Ruska a v jejím vývoji na Ukrajině omezená válka je snahou ruského vedení, nejen V. Putina, předejít postupně připravované skutečně velké válce v Evropě v případě možného napadení Ruska Západem s cílem získat jeho bohaté přírodní zdroje? Není to náhodou další překvapivý tah uznávaného šachisty V. Putina v předvečer již připravovaného útoku ukrajinské armády na odtržené východní proruské oblasti, jak ukazují zveřejněné originální dokumenty?

Co když se ruské vedení rozhodlo i za cenu životů svých lidí a bohužel i životů a neštěstí části obyvatel Ukrajiny, která je již neskrývaně podněcována a řízena zvenčí, velké válce předejít a uchránit nejen Ukrajinu a Rusko, ale i další národy a státy Evropy před jejich mnohonásobně většími ztrátami a utrpením a dokonce zničením v případě pozdější skutečně velké války, možná i jaderné?

Je pravda, že za eskalaci napětí a tragických událostí na Ukrajině a kolem ní může především či pouze Rusko, jak o tom hovoří západní společenství? Nebo to může být i tak, že je za ně odpovědné také a možná především ukrajinské vedení podporované USA a NATO? Jak na to 2. března v obsáhlém souhrnu prokazatelných faktů na Parlamentních listech upozornil mj. ředitel Vojenského zpravodajství v letech 1996-2001 a pozdější velvyslanec v Afghánistánu, generálmajor v záloze Petr Pelz?

Nebo jak na to 3. března vPress TV poukázal americký politický analytik a publicista Bill Dores? Který mj. uvedl, že USA vytvořily ukrajinskou krizi k oslabení Ruska a spolu s ním i celého postupně vznikajícího euro-atlantického ekonomického bloku zemí? A připomíná, jak velký prospěch z toho politicky a v oblasti vojenskoprůmyslového komplexu a energetických společností USA již nyní mají? Nebo i tento analytik se mýlí nebo lže, i když to naznačují fakta?

Nesvědčí o tom i nejnovější výroky významné americké političky Victorie Nulandové, spoluautorky státního převratu v Kyjevě v r. 2014, a její tehdejší slavný výrok „Fuck the EU“?

Není to náhodou tak, že se v nynější ukrajinské tragédii účelově zaměňuje její příčina a následek? Je skutečně příčinou této tragédie chování Ruska nebo je touto příčinou chování USA, NATO a EU na Ukrajině a vůči Rusku, a chování Ruska je pouze důsledkem tohoto chování? A mýlí se nebo mají pravdu stále četnější analytici, když tvrdí, že nynější ukrajinská tragédie ve skutečnosti není válkou Moskvy a Kyjeva, ale válkou mezi USA a Ruskem na území Ukrajiny, v jejímž důsledku se může změnit a zřejmě i změní svět?

Přepočítalo se Rusko při vstupu na Ukrajinu, jak v posledních dnech tvrdí někteří jeho kritici a západní média, nebo se přepočítaly USA a jejich spojenci, když si mysleli, že Rusko se jimi nechá nejrůznějšími sankcemi a provokacemi, jak to cítí Rusko, donekonečna ponižovat a vydírat? A není právě to přepočítání důvodem současné nervozity západního společenství?

A nepřipomínají již letité vyvolávání a šíření nenávisti vůči Rusku a svalování všech možných „hříchů“ na tuto zemi, na její vedení a nadávání i obyčejným Rusům podobné excesy vůči židovskému národu nejen v době německého nacismu a nejen v Německu?

A nepřispělo k eskalaci na Ukrajině i mnohdy nacionalistické chování pohrobků ukrajinského „národního hrdiny“ Stefana Bandery, jehož na Ukrajině oslavované činy měli bohužel možnost poznat i naši předkové? A patří snad takové excesy do západní demokratické společnosti, za kterou se prohlašujeme a cítíme být?

A nepodobá se současné zabíjení a neštěstí na Ukrajině událostem koncem 1. světové války v Rusku, kam byl ze Západu v zapečetěném vagónu poslán komunistický vizionář

V.I. Lenin, aby tam zorganizoval revoluci a vyvoláním občanské války a střety s carskými vojáky poškodil a zničil ruský stát? Nedocházelo tam také ke krvavým bojům, kdy – jak mj. zpívá Žanna Bičevská – rudí rubali bílé a bílí rubali rudé, tj. Rusové se zabíjeli navzájem? Není snad nynější bratrovražedné zabíjení Slovanů zjevně v cizím zájmu i dnes podobné?

A nemám snad pravdu, když tvrdím, že „Soupeření má být jen soupeření, neznamená nenávist a zabíjení“? A že se i k takovému závěru možná dojde, až ukrajinské pro celou Evropu tragické drama skončí a nastane katarze, tj. vnitřní očištění lidí, které následuje po dramatickém zážitku ohrožení nebo zla?

Nestojí za to se kromě pomoci trpícím i nad těmito hloupými otázkami hlouběji zamyslet a snažit se dobrat pravdy a nápravy věcí? Nebo jsou snad takové hloupé otázky, které možná nejsou až tak hloupé, v naší demokratické společnosti pod trestem zakázány?

Příspěvek byl publikován v rubrice Analytika, Kauza Ukrajina. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.