V německých obchodech přestaly prodavačky rozumět česky a česky mluvící zákazníky neobsluhovaly

Němci vyhnaní Češi z českého pohraničí v r. 1938. Počet vyhnanců, včetně státních zaměstnanců, činil přes 220 tisíc.

Otec pracoval od roku 1928 ve Varnsdorfu, kam se matka přivdala v roce 1932. Byl staničním dělníkem ČSD, ruským legionářem, matka byla v domácnosti a oba se zúčastňovali podniků českých spolků. Už v roce 1933 začali sudetští Němci napadat české akce nejen nadávkami, ale i házením kamení. Němců byla ve Varnsdorfu většina. Protože se matka sama doma bála, odjela rodit do vnitrozemí.

V německých obchodech přestaly prodavačky rozumět česky a česky mluvící zákazníky neobsluhovaly. Matka musela chodit na nákupy přes celý Varnsdorf do českého konzumu. Pokud se mezi Němci vyskytlo pár slušnějších lidí, tak se neodvážili s Čechy mluvit, protože je ostatní šikanovali; zejména mladí byli jako utržení ze řetězu. Vzhledem k tomu, že se situace neustále zhoršovala, požádal otec o přeložení. Po záboru se rodiče vrátili do Chuchelny, odkud oba pocházeli.

Nesouhlasím s názorem, že po válce šli do odsunu nevinní lidé, zejména děti a ženy, protože jak ženy, tak i děti byly natolik zfašizovány, že se velice aktivně účastnily všech akcí Henleinovy strany. Sudetští Němci pro sebe halasně požadovali sebeurčení, ale při záboru si přivlastnili i naprosto české obce a o možnosti českých škol se tam nikomu ani nesnilo.

Jaruška Pelantová, tehdy Varnsdorf

Příspěvek byl publikován v rubrice Dějiny a současnost. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.