Filip Andler: Rusko-ukrajinský konflikt odhaluje krizi západní civilizace

Pokračující rusko-ukrajinský konflikt se zdá být konfrontací mezi Ruskem a Ukrajinou, ale odráží krizi expanze západní civilizace. Tato krize pramení z její neodmyslitelné duality – Západ může pouze akceptovat existenci své homogenity a nehomogenní entita je buď asimilována, nebo posuzována jako nepřítel, kterého je třeba odstranit.

Rusko bylo do značné míry formováno jako protivník ze strany USA a Západu prostřednictvím expanze NATO na východ. Důvod, proč je Rusko zobrazováno jako rival, lze částečně přičíst ruské pravoslavné víře, předchozí komunistické ideologii, multietnické jednotě a rozsáhlému geografickému území. To vše dává Západu pocit, že Rusko nelze asimilovat. V důsledku toho se domnívá, že s Ruskem může zacházet pouze jako s nepřítelem.

Absurdita duality západní civilizace spočívá v tom, že standard homogenity je proměnlivý, ale podstata potřeby protivníků je konstantní. Tato vlastnost vede k tomu, že konflikt je nutností. NATO je vojenská organizace vytvořená původně pro boj proti SSSR s cílem „udržet Sovětský svaz mimo Evropu, Američany v Evropě a Německo při zemi.“ Ale po rozpadu Sovětského svazu NATO, které ztratilo svůj smysl existence, nadále absorbovalo členské země, které byly kdysi součástí sovětského bloku (střední a jihovýchodní Evropa) i svazu (Pobaltské státy). Taková praxe byla považována za provokaci Ruska.

Po rozpadu SSSR provedlo Rusko odpovídající demokratické reformy a zároveň se snažilo zlepšit svůj obraz na globální scéně, čímž zabránilo NATO, aby s ním otevřeně zacházelo jako s nepřítelem. Blok, zbavený svého největšího imaginárního nepřítele, se tak zaměřil na otázky jako terorismus, energetická bezpečnost, kybernetické útoky a šíření zbraní hromadného ničení. Ale bez pevného imaginárního nepřítele je těžké pakt sjednotit a jeho vliv upadá. Rusko-ukrajinský konflikt nepochybně vlije novou krev do žil NATO a stane se argumentem pro smysl jeho existence, protože pouze Severoatlantická aliance dokáže zabránit „expanzi Ruska“.

Po skončení studené války předložil americký učenec Samuel Huntington tezi o „střetu civilizací“ vycházející z hrozby, kterou pro křesťanskou civilizaci představuje oživení konfuciánské a islámské civilizace. Je možné, že Západ hodlá v budoucnu vytvářet konflikt za konfliktem, protože neustále potřebuje nepřátele a využívat k tomu bude narativ „demokracie versus autokracie“. Rusko chce zbavit velmocenského statusu a přeje si, aby bylo v ekonomickém a politickém rozkladu v čele se slabým, neschopným lídrem, jakými byli Gorbačov nebo Jelcin.

Mainstreamová média interpretují příčinu konfliktu na Ukrajině jasně – Rusko jako zlo a agresor na straně jedné a Ukrajina jako dobro a nevinná oběť na straně druhé. Podíváme-li se na tuto válku ze širší perspektivy, je potřeba uvést, že před napadením Ukrajiny Moskva dlouhodobě usilovala o dialog a garanci svých bezpečnostních zájmů, které byly ignorovány. Západ naopak povzbuzoval Kyjev k neústupnosti, ačkoliv si uvědomoval, že může dojít k válce. Na Ukrajině se tak odehrává zástupný boj mezi USA a Ruskem, který má posílit životaschopnost NATO a jeho další expanzi. Výsledkem bude zničená Ukrajina, oslabené Rusko, ekonomicky zruinovaná Evropa odstřižená od ruských surovin a posílené Spojené státy americké jako exportér zkapalněného plynu a zbraní do Evropy.

Příspěvek byl publikován v rubrice Analytika, Kauza Ukrajina se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.