Dodavatelé energií mají astronomické zisky, a přesto neustále zvyšují ceny, říká poslanec za SPD Jan Hrnčíř. Nešetřil „polostátní ČEZ“ a jeho zisky a vyjádřil se i k obchodování české elektrické energie na německé burze. Upozorňuje také například na to, že ceny plynu pro odběratele v Česku jsou více než dvakrát vyšší než na Slovensku.
Vládní „deštník proti drahotě“ označil za „nepovedenou marketingovou bublinu, která nic neřeší“. Řekl také, jak podle něj zvládáme situaci kolem uprchlíků z Ukrajiny a co si myslí o hrozbě hladomoru.
Ceny elektřiny a plynu stoupají. Další cenový skok oznámil ČEZ. Plyn u této společnosti podle posledních zpráv zdraží údajně od července až o 80 procent. Co na to říkáte? Zvládnou toto ještě české domácnosti?
Situace je naprosto kritická. Dodavatelé energií mají astronomické zisky, a přesto neustále zvyšují ceny. Polostátní ČEZ generuje zisky téměř deset miliard měsíčně a naše vláda jen přihlíží, jak jsou okrádány naše domácnosti a podniky. Vymýšlí nějaký „sociální“ tarif, který má snížit cenu pro spotřebitele o nějakých 1-20 %, když ceny energií nechala narůst o sto a více procent. Proč premiér Fiala nezajede do Německa pro plyn za sedm korun za kubický metr, abychom za plyn neplatili více než 100 miliard korun navíc oproti jiným srovnatelným státům? Protože my ten ruský plyn nakupujeme od německých dodavatelů několikanásobně dráž. Ceny plynu pro odběratele jsou tak v Česku více než dvakrát vyšší než například na Slovensku. Vláda také tvrdí, že nemůže regulovat ceny elektřiny pro odběratele České republiky. Přitom slovenská vláda to dokázala. Výsledek je pak jasný, cena elektřiny je na Slovensku zafixovaná do roku 2024 ve výši 62 eur/MWh, u nás nejnižší cena činí více než 160 eur/MWh.
Je, nebo není možné ukončit či omezit obchodování naší elektrické energie na německé burze tak, aby Češi nakupovali elektřinu přímo tady? Co tomu brání?
Samozřejmě že to možné je. Brání tomu neochota české vlády, které zřejmě více záleží na nižších cenách elektřiny pro Němce a Rakušany, protože těm tak pomáháme snižovat cenu drahé elektřiny z větrníků. My jsme už začátkem května představili legislativní návrh, jehož cílem je, aby dodavatelé elektřiny měli povinnost dodávat elektřinu spotřebitelům výhradně za cenu odpovídající jejím výrobním nákladům v rámci tzv. sociálního tarifu, přiměřený zisk by byl případně za cenu stanovenou nařízením vlády.
Mimochodem, co říkáte na „deštník proti drahotě“, který vláda připravila? A jak komentovat „zmatky“ kolem „dávky“ pět tisíc na dítě?
To paraple proti drahotě je jen webový rozcestník a nepovedená marketingová bublina, která nic neřeší. „Dávka“ pět tisíc na dítě je jen dalším chaotickým nápadem bezradné vlády, která se všem snaží namluvit, že problém s vysokým růstem cen energií, ale obecně i potravin a dalších věcí má jenom část obyvatel, a to jenom nízkopříjmová kategorie obyvatelstva. Ty problémy má i střední třída. Vláda se třeba ohání kotlíkovou dotací, ale podmínky na ni splní asi jen 12 tisíc domácností.
Vláda rodinám s dětmi nepomáhá a nepomůže, navíc pokud by vláda sáhla do zdanění – my máme zdanění energií pro bydlení jedno z nejvyšších v Evropě, a sice 21% DPH sazbu, to je jak na luxusní zboží, i základní potraviny jsou zdaněny 15 %. Snížením těchto daní alespoň na úroveň okolních států by naopak došlo k snížení inflace.
Nyní již tady máme pádivou inflaci, která brzy překoná 15 % a vyvolává vážné ekonomické problémy. Vláda odmítá řešit prudký nárůst úrokových sazeb a s ním spojené drastické zdražení hypotečních splátek. Pořízení vlastního bydlení je nyní nedostupné již pro většinu obyvatel České republiky, zdražily se ovšem i nájmy v nájemních bytech, energie i potraviny, takže problémy má téměř každá domácnost. Vláda namísto řešení této situace přichází s nesmyslně nastavenou novou dávkou, jejíž parametry jsou nejasné, a ještě je neustále mění. Rodiny s příjmem milión korun ročně nemají zatím zásadní problémy, ale třeba u samoživitelů s dětmi je situace kritická a řešením není dávka, kterou když rozpočítáte na dvanáct měsíců, tak jsou to cca čtyři stovky na měsíc a dítě. To nic neřeší, těmto rodinám už teď chybějí tisíce měsíčně na úhradu základních životních potřeb.
Mluvíme o tom, že se zdražuje všechno, z hospod a restaurací zaznívá varování, že například pivo by se mohlo vyšplhat až na 70 korun. Pokud se to stane, bude to podle vás taková ta pověstná poslední kapka, která vyžene Čechy do ulic?
Nepochybně to bude znamenat další krachy hospod a obrovskou ránu celému sektoru služeb. Koupěschopnost obyvatelstva dramaticky klesá, takže máme několik měsíců do sociálního výbuchu.
Domníváte se, že by postoj vlády změnila například generální stávka?
Současná vláda naslouchá především Washingtonu a Bruselu, takže si nejsem jistý.
Velkou bouři vyvolal výrok poradce premiéra Fialy Křečka ohledně jeho doporučení, aby si lidé, kteří nevystačí s financemi, našli další práci. Co byste mu vzkázal?
Myslím, že je naprosto mimo realitu, stejně tak jako celá vláda.
Vy jste na svém facebookovém profilu okomentoval odblokování údajně dezinformačních webů. Co říkáte na to, že k zablokování před více než dvěma měsíci vůbec došlo?
Odblokování webů muselo přijít zejména proto, že jejich zablokování bylo v rozporu se zákonem.
Když odbočíme, jak hodnotíte po několika týdnech to, jakým způsobem ČR zvládá příliv uprchlíků z Ukrajiny?
Vláda ani po třech měsících naprosto nezvládá proces prověřování a registrace uprchlíků a přijímá na naše území i osoby, které na status válečných uprchlíků a finanční sociální pomoc od českého státu nemají nárok, což je například případ ukrajinských Romů s maďarským občanstvím. Migranti z bezpečných oblastí Ukrajiny by se měli vrátit zpět. Nekontrolované přijímání vysokého počtu ukrajinských migrantů také snižuje již tak odkládanou dostupnost zdravotní péče pro české občany, komplikuje situaci ve školství a je rovněž velkou zátěží pro státní rozpočet a samosprávy. Vládní sociální dávky pro tyto migranty jsou vyšší než v okolních státech a systém jejich vyplácení postrádá účinné kontrolní mechanismy. V mnoha případech se ze současného způsobu jejich vyplácení stala pro mnohé sociální turistika.
Podle německé ministryně pro rozvoj Schulzeové hrozí světu kvůli invazi na Ukrajinu největší hladomor od druhé světové války. Je nějaké řešení? A jak moc je v tomto směru ohrožena i Evropa?
Ukrajina je obilnicí Evropy, na kterou je potravinově odkázána řada zemí v severní Africe a Asii. Kvůli ruské blokádě ukrajinských černomořských přístavů není možné vyvážet obilí a další potraviny po moři. Pokud válka brzy neskončí, skutečně hrozí části světa hladomor. Už nyní zemědělskou produkci u nás ovlivňuje nejen šílená cena energií, benzínu nebo nafty, ale bohužel i skokový nárůst cen u ostatních komodit. Cena pšenice vzrostla meziročně o 50 %. U pečiva se tak očekává další nárůst cen na dvojnásobek i více, stejně jako u masa, neboť se samozřejmě zdražují i krmné směsi. Je zřejmé, že se situace bude i nadále zhoršovat. Naše vláda odmítá situaci účinně řešit a schovává se za floskule o ceně za svobodu.