Prof. Valentin Katasonov: Sankční válka a odpustky pro ruské oligarchy

Jednou z hlavních oblastí kolektivní sankční války Západu proti Rusku je zmrazení majetku ruského původu. USA a jejich spojenci začali zmrazením ruských devizových rezerv (přes 300 miliard dolarů). Poté zahájili druhou sérii zmrazení majetku ruských fyzických a právnických osob.

Začátkem dubna Eric Mamer z Evropské komise (EK) uvedl, že EU zmrazila ruským občanům majetek v hodnotě 30 miliard eur, včetně vrtulníků, jachet a nemovitostí. Dnes tato částka podle odborníků již přesáhla hodnotu ruských zmrazených devizových rezerv.

Západ nyní intenzivně diskutuje o tom, zda by dalším krokem v souvislosti se zmrazeným majetkem mohla být jeho konfiskace. Zastánci konfiskace zakrývají své loupeživé úmysly tím, že tento majetek by měl být použit na pomoc Ukrajině. Jako první s tímto návrhem přišel polský premiér Mateusz Morawiecki.

Poté se o této otázce začalo diskutovat ve Washingtonu. V polovině dubna poradce amerického prezidenta pro otázky národní bezpečnosti Jake Sullivan uvedl, že se USA rozhodly zabavený majetek ruským podnikatelům nevrátit. Koncem dubna dolní komora amerického Kongresu téměř jednomyslně odhlasovala návrh zákona o konfiskaci ruského majetku za účelem jeho prodeje a poskytnutí další pomoci Kyjevu, včetně vojenské.

Myšlenka konfiskace zaujala i mnoho úředníků Evropské unie. Šéf evropské diplomacie Josep Borrell, známý svými neomalenými výroky, v rozhovoru pro Financial Times vyzval k převedení zmrazených ruských rezerv na Ukrajinu za účelem její obnovy, tedy k drancování.

Někteří úředníci ve Starém i Novém světě si to zřejmě uvědomují. Například americká ministryně financí Janet Yellen vyzvala, aby se nespěchalo s přijetím zákona o konfiskaci ruského majetku a aby se důkladně prověřilo, zda je taková iniciativa v souladu s platnými zákony a ústavou USA.

Předseda Evropské rady Charles Michel v předvečer summitu EU trval na tom, že je třeba prozkoumat právní stránku konfiskačních sankcí. Evropský komisař pro hospodářské záležitosti Paolo Gentiloni uvedl, že otázka konfiskace zmrazeného ruského majetku bude projednána na summitu 30.-31. května, ale výsledek přezkumu není předem určen.

V této souvislosti si vybavuji, že už před deseti lety – v říjnu 2012 na tradičním zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky tehdejší šéfka MMF Christine Lagarde, uvedla, že dluh vysoce rozvinutých zemí dosahuje 110 % jejich HDP, definovala tuto situaci jako podobnou válečnému stavu. Poukázala tak na nutnost mimořádných opatření. Včetně možnosti a dokonce nutnosti konfiskace tzv. “mladých peněz”, což by vyžadovalo vytvoření odpovídajícího morálního klimatu, které by ospravedlnilo odebrání kapitálu. Lagardeová hovořila konkrétně o morální atmosféře, nikoli o právním ospravedlnění “vyvlastňování vyvlastňovatelů”. (pozn. překl.)

Německý ministr financí Christian Lindner již dříve uvedl, že podporuje návrh na konfiskaci zmrazených zahraničních aktiv ruské centrální banky, ale nesouhlasí s myšlenkou konfiskace osobního majetku Rusů.

Obecně je většina úředníků v Bruselu a evropských hlavních městech opatrná. Důvodně se obávají, že taková sankční iniciativa by vytvořila precedens pro největší zásah do soukromého vlastnictví, instituce, která je v Evropě po staletí “posvátnou krávou”. Mohlo by to vyvolat velké přerozdělování majetku, které nemá s Ruskem nic společného.

Polsko, jako vždy, běží před lokomotivou. Polské úřady mají v hlavě myšlenku “upravit” ústavu pouze za účelem “legalizace” přivlastnění ruského majetku. Mateusz Morawiecki 25. května vyzval parlamentní opozici, aby podpořila iniciativu vedení parlamentu a hlasovala pro ústavní změny týkající se konfiskace. Polský premiér řekl:

V Polsku je majetek ruských oligarchů. Tento majetek jsme zmrazili. Zmrazili jsme také majetek Ruské federace. Nemohou jej používat. To však nestačí. Vyzývám všechny opoziční strany, aby tyto změny ústavy podpořily.

Poláci zmrazili, i když ne mnoho – asi 140 miliónů zlotých (33 milionů dolarů), ale zřejmě hodlají vytvořit precedens a “legitimizovat” loupež, aby inspirovali ostatní ke stejnému činu.

Pochybnosti však přetrvávají. A zrodil se nápad, jak rychleji nakládat s ruským majetkem, aniž by se formálně zasahovalo do zákona. Tato myšlenka se zrodila na květnovém zasedání ministrů financí skupiny G7 v Německu. Jak uvedla agentura Associated Press, zvažuje se možnost poskytnout oligarchům a dalším bohatým ruským občanům možnost “vykoupit se” ze sankcí výměnou za to, že jejich prostředky budou použity “na obnovu Ukrajiny”. Iniciativu zahájila notoricky známá Chrystia Freeland, místopředsedkyně kanadské vlády a ministryně financí. Několik let vedla moskevskou kancelář Financial Times a má blízko k některým ruským oligarchům. S některými z nich svůj nápad prodiskutovala a zdá se, že dostala zelenou.

Rozhodla se tedy představit tento nápad veřejnosti. Na schůzce v Německu byl “Freelandové plán” přijat kladně; bylo dohodnuto, že se na této záležitosti bude pracovat. Takovou operací může Západ, aby se vyhnul nebezpečnému přepracování svých zákonů, zabít hned několik much jednou ranou:

  • Hromadit a přivlastňovat si cizí peníze „na obnovu Ukrajiny“ a vzít tuto nesamostatnou zemi “pod sebe”.
  • Odtrhnout od Kremlu vrstvu superbohatých Rusů.

Západ je přesvědčen, že 99 procent ruských oligarchů bude ochotně souhlasit s nabídnutou dohodou. Svou budoucnost pevně spojili se Západem. Americký Národní úřad pro ekonomický výzkum v roce 2017 odhadl, že ruští občané vyvedli do zahraničí více než jeden bilión dolarů. Cena za prodej odpustků ruským oligarchům je prý již stanovena.

ZDROJ (překlad: St.Hroch)

Příspěvek byl publikován v rubrice Analytika, Politika se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.