Dr. Ing. Jan Campbell, Ph.D.: Epilog jako prolog (1)

Epilog představuje diskurs, který se vrací zpět k předcházejícím událostem (demonstracím), zahrnující shromažďování záležitostí, postav a emocí, a jeho úkolem je také, jak říká Plato, aby konečně připomněli posluchačům to, co bylo řečeno. Prolog představuje v širším smyslu předmluvu jakéhokoli druhu.

Z několika důvodů jsem se dnes rozhodl pro záměnu: z výšky současného působení podívat se na okamžik historie a na kořeny současného dění ve světě.

Světové ekonomické fórum (WEF)
Davos 2022: 22-26. května

První den WEF byli účastníci konfrontováni zážitkem meta-vesmíru ve svém vlastním digitálním avatáru. Meta-vesmír patří k řadě instrumentů s funkcí, která se používá pro vytvoření transformačního zážitku. O něm a jeho významu jsem psal v příspěvku – Jak se mění svět a člověk. Digitální avatár, především jako vizuální reprezentace uživatele ve virtuální realitě je v podstatě místo, do kterého technologičtí vizionáři chtějí přivést lidstvo. Ke vstupu do meta-vesmíru lákají klamem. Jakým? V digitální realitě totiž požitek ze zdrojů nezahrnuje skutečné využití zdrojů reálného světa. Jinými slovy: když ptáčka chytají, pěkně mu zpívají.

Druhý den WEF se věnoval především diskusi o tom, jak mohou výrobní společnosti urychlit implementaci automatizace. Jejím cílem je nahradit většinu lidské pracovní síly roboty a umělou inteligencí. Realizace automatizace a robotizace jako cíl 4 IR dovoluje očekávat, že velká část lidstva se stane zbytečnou.

Na otázku „Co s těmi zbytečnými?“ Schwabův poradce, profesor Yuval Noah Harari, o kterém jsem také psal v posledním příspěvku, uvedl, že věří, že odpovědí bude kombinace drog a videoher. Takovou radu bych se styděl dát, i kdyby tázající mne považoval za kvalitního poradce nebo proroka islámu a za radu hodně platil.

Do třetice se zmíním o médiích. Mezi novináři pozvanými na WEF 2022 byla i šéfredaktorka New York Times Rebecca Blumenstein. Reportér Avi Yemini (Rebel News) konfrontoval Blumenstein otázkou – jak má veřejnost věřit reportáži NYT o průběhu WEF, když je pozvaným hostem. Rebecca Blumenstein odmítla odpovědět na otázku. Tím upevnila dojem, že na WEF není nezávislou novinářkou, ale částí akce a podporovatelkou mocného a zvláštního klubu.

Že se jedná o mocný klub s nestandartními privilegii, dokázal pokus ozbrojených policistů WEF zadržet konzervativního novináře Jacka Posobiece. Když jiní novináři začali natáčet a klást otázky, policie ukázala svoji pravou tvář. Lze proto tvrdit, že WEF má svoji policii. Je-li mé tvrzení pravdivé, měli bychom být pozorní. O to víc, protože WEF není jednou z mnoha nevládních organizací. Je víc, než si mnozí dovedou představit a uvědomit. Co mám na mysli?

Když na WEF, Klaus Schwab a jeho spojenci mluví o přerozdělování bohatství, ve skutečnosti mají na mysli přerozdělování zdrojů od nás k nim. WEF bez studu veřejně oznámilo, že do roku 2030 nebudeme vlastnit nic. Vše, co potřebujeme, si pronajmeme. Rozhodující faktory pro to, co si budeme moci pronajmout, bude zahrnovat věci, jako jsou uhlíkové kredity, skóre sociálního kreditu a další inovace, o kterých, bude-li mi shora dáno, napíši odděleně a jindy.

Dnes pouze upozorňuji na přítomnost, ve které pracujeme, dostáváme výplatu a utratíme ji podle svého srdce, zájmu či (zlo)zvyků. V představitelné budoucnosti tomu bude jinak. Digitální měna bude programovatelná, emitent bude moci rozhodnout na základě digitální identity, kdy a za co svoji výplatu budeme moci utratit. To není ale všechno. Protože prakticky vše bude automatizováno a provozováno umělou inteligencí, možnost stěžování si, soudního sporu nebo nápravy rozhodnutí fiktivní moci, odpadne. Jinými slovy: pandemický zákon, nouzový stav a podobné méně známé prostředky podléhají pokroku bez parlamentární diskuze. Odkud se vzala tato vize, kdo ji realizuje a jaké mezivýsledky byly dosaženy na východě, v RF a ČLR?

Zelený úděl

Jít zelenou cestou zní lákavě, cítí se jako správná věc, protože zeleň podporuje zrak a s pomocí mýtů a fiktivních elit zelená cesta se stává pro mnohé nezbytnou. Jakkoliv to může znít neskutečně, zelená agenda byla vymyšlena Římským klubem, vědeckou rukou držící se WEF jako klíště. Ospravedlňoval vylidňování a s ním spojenou potřebu kontroly populace v knize z roku 1972 Meze růstu. Kniha varuje, že pokud budou světové spotřební vzorce a populační růst pokračovat ve stejně vysokém tempu té doby, země během jednoho století narazí na své hranice.

V další knize z roku 1991, nazvané První globální revoluce, Římský klub tvrdí, že politika vylidňování by mohla získat širokou podporu, pokud by mohla být spojena s existenčním bojem proti společnému nepříteli. Krátký citát mluví za mnohé: Při hledání společného nepřítele, proti kterému se můžeme sjednotit, jsme přišli s myšlenkou, že znečištění, hrozba globálního oteplování, nedostatek vody, hladomor a podobně by se hodily. Jinými slovy, zamýšleným výsledkem zeleného údělu a cesty je vylidňování. Záměr se nyní stává viditelným.

Redukce s následnou eliminací těžby ropy a zemního plynu, aniž bychom měli k dispozici životaschopné alternativy, to indikuje. O skutečnosti, že potřebujeme olej k výrobě hnojiva, že nemáme zemědělskou mechanizaci, která by mohla využívat solární nebo větrnou energii, nemluvě. Plánované pozastavení produkce potravin se zastiňuje křikem o potravinové krizi. Tu podle západních médií způsobil Kreml vedený ďáblem Putinem. Ozvěnu na křik o potravinové krizi představuje příběh o krizi infrastruktury. Proč?

Protože těžké stavební stroje také nemohou využívat alternativní zdroje energie, a realizace vylidnění požaduje, aby občan žil v trvalém strachu, nejistotě a neučitosti. Připomínám, že o hrozbě změny klimatu se psalo koncem roku 1980 pouze za účelem realizovat globální agendu depopulace bez vyvolání nadměrného odporu. Na toto téma jsem přednášel na univerzitě. Dodnes dostávám otázky od několika bývalých studentů, jak jsem to mohl všechno před 12-15 roky vědět. Mladí politici dnes o tom vědí málo, nebo nic. Pozorní bývalí studenti si pod tlakem dění ve světě dnes vzpomínají na přednášky, které se podobaly sci-fi a hledají odpověď. Uvědomují si mj., že vylidňování je spojeno s eugenikou. Jsou to siamská dvojčata, která představují jádro cíle činnosti WEF a Velkého resetu. Tím ale není řečeno důležité:

Válka

Válka představuje jednu z několika fází Velkého resetu. Proč? Protože urychluje ekonomický kolaps potřebný k tomu, aby národy mohly budovat lépe nový svět. Proto vojenský konflikt mezi RF a Ukrajinou má mj. funkci katalyzátoru. Bez něho se Velký reset neobejde. Schwab řekl, že máme malé okno pro velkou příležitost. Ví současně, že v každém vojenském konfliktu nebo válce mezi první oběti kromě pravdy patří dodavatelské řetězce všeho druhu, inflace a nedostatek pohonných hmot. Důležitou roli samozřejmě hraje tempo, dynamika a čas akcí. Geopolitické napětí, které již dnes mnozí cítí na vlastní kůži formou strachu z rozšíření konfliktu a jeho transformace do skutečné války v EU, může vyvolat stagflaci: míra inflace a nezaměstnanosti je vysoká, hospodářský růst se zpomaluje a strategie, které pomáhají snižovat inflaci, zhoršují nezaměstnanost. Proto se někdy stagnace nazývá hospodářskou noční můrou.

Válka vede přímo ke zvýšené závislosti na vládních dotacích. A ty jsou jedním z cílů Velkého resetu a WEF. Podobně jako univerzální základní příjem je jednou z plánovaných strategií, jak vytvořit závislost. V konečném výsledku máme být všichni stejně chudí a neschopní ohrozit monopol fiktivních elit na moc a bohatství. Vyplývající všeobecná chudoba znamená, že nikdo nebude mít nic, nikdo nebude mít ani naději dostat se do elitní technokratické – ne politické třídy. Na cestě k všeobecné chudobě se proto mluví o tom, jak učinit svět spravedlivým a nestranným. Na cestě se proto musel objevit vojenský konflikt. Dnes máme jeden na Ukrajině. Objevil se, protože snižuje závislost Evropy na ruské energii, posiluje naléhavost cílů WEF a urychluje pomocí sankcí proti energetickému sektoru RF přechod na zelenou cestu a energii.

Potravinová krize

Rozhodnutí ruské vlády a Kremlu zakázat vývoz hnojiv, osiva a potravinářských plodin v reakci na varování od odpojení ze systému SWIFT, což se mezitím stalo částí šestého sankčního balíčku EU, paradoxně podporuje jeden z cílů Velkého resetu. Proč? Na nedostatek potravin upozorňoval již před léty vševěd Bill Gates. Přejít z příjmu skutečného masa na syntetické laboratorně pěstované představuje zneužití vědy proto, že lidé se stanou závislými na patentovaných syntetických potravinách, vymyšlených, většinou granty zkorumpovanými a ješitnými vědci. Závislosti oslabují imunitu člověka. Ta vede k větší nemocnosti, závislosti na státu a menší mobilitě. V konečném výsledku fiktivní elity budou moci snadněji kontrolovat populaci i s pomocí patentů. O jednom z mnoha etickými výhradami napíši příště.

Dobře načasovaná a provedená mediální masáž, například s pomocí opičích neštovic, bude dále podporovat růst strachu v již v nic nevěřící, nejisté a kriticky nemyslící společnosti. Národ a stát se tak přibližuje k vzdání se suverenity ve prospěch zkorumpované fiktivní moci WHO.

Více než dvě desetiletí sleduji dění na WEF v Davosu. Proto si dovoluji tvrdit, že až do nedávna davoští miliardáři, bankéři a hlavy států měli příležitost dokázat, že jsou skutečně schopni spravovat planetu. Tu po celá desetiletí nabízím vnímat jako kosmickou loď. Takovou loď nemohou plánovat, realizovat, řídit nebo opravovat polovzdělaní nebo fiktivní elita. Ta nezvládla pandemii prasečí chřipky, nevyřešila problémy s dodavatelskými řetězci a nevyřešila nic podstatného a prospěšného pro občany v době Covid-19, kromě umlčení kritiků, posílení lži a pokrytectví a zavedení auto,- korporátní a státní cenzury. Neznám ani jednoho člena fiktivních elit, který by byl potrestán za následky své neschopnosti, neodpovědnosti a deficitu morálky a etiky. Všechno zůstalo stejné, protože jsme zapomněli, že po staru se žít nedá.

Proto dnes globalisté tlačí na WHO, aby se stala jediným rozhodčím se svými vlastními pravidly, minimálně, co týče pandemií. Proto jsme se octli na nebezpečné křižovatce. Na ní bychom měli zastavit, reflektovat a mít na paměti, že osud světa nezávisí od WEF a Schwaba, ale od nás. Je na nás přijmout nebo odmítnout jejich verzi budoucnosti, která zahrnuje demolici a radikální přepracování několika vzájemně propojených pilířů civilizace: technologie, společnost, ekonomika, životní prostředí a geopolitika. Potraviny a zdraví spadají do těchto kategorií. Na toto téma jsem před více než deseti léty napsal příspěvek nazvaný Kultura výživy jako model nového hospodářského řádu. Převzetím kontroly nad zmíněnými základními pilíři civilizace a kultury, včetně výživy, ze strany WEF a jeho spojenců znamená převzetí kontroly nad národy euroatlantické civilizace, centralizaci moci a vlastnictví přírodních zdrojů. Uvedené si uvědomila RF a ČLR. Proto došlo k boji na život a smrt s představiteli euroatlantické civilizace, jinými slovy Západem. Ten se snaží izolovat RF a ČLR, aniž by si uvědomil, že sám je již izolován od ostatních států světa. I proto RF nedovolí být poražena a rozložena na části.

WEF a WHO jsou organizace, které profitují z hladu v širším smyslu slova a z nemocí. Používají transformační proces k prosazování své agendy, takové, která diktuje, co jíte, co vlastníte, co si myslíte, vše pod rouškou udržitelné budoucnosti. WEF tvrdí, že kapitalismus je mrtvý, stejně jako je mrtvý mýtus o volné ruce trhu. Proto WEF propaguje vládu shora dolů, tj. nový světový řád, který dokáže zajistit spravedlivé a nestranné rozdělování ubývajících zdrojů, energie a potravin, protože zbyteční (lidé) představují existenční hrozbu pro luxusní životní styl fiktivních elit. O švábském příběhu ve druhé části příspěvku. Souhlasu netřeba.

Příspěvek byl publikován v rubrice Analytika se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *