Z pamětního spisu Karla Hermanna Franka a Konstantina von Neuratha o germanizaci, vystěhování a likvidaci českého národa, 28.8.1940
Hned na počátku jejich katovského díla je uvedeno: „Cílem říšské politiky v Čechách a na Moravě musí být úplná germanizace prostoru a lidí.“ Germanizace podle autorů měla být provedena takto:
- přenárodněním rasově vhodných Čechů
- vysídlením rasově neúnosných Čechů a říši nepřátelské vrstvy inteligence, příp. zavedení zvláštního zacházení s těmito a se všemi rozvratnými živly
- nové osídlení takto uvolněného prostoru svěží německou krví.
Problém byl v tom, že česká pracovní síla byla pro Němce v době války nenahraditelná. Proto konečné řešení české otázky bylo odloženo až do vítězného skončení války.
Jak může být dosaženo přenárodnění Čechů?
Přes systematicky prováděnou politickou neutralizaci a odpolitizování musíme dojít nejprve k politické (duchovní) a potom k národní asimilaci českého národa, aby se konečně dosáhlo přenárodnění.
Poznámka:
Pod pojmem „zvláštní zacházení“ Němci rozuměli fyzickou likvidaci bez soudu.
Dokumenty moderní doby, nakladatelství Svoboda, Praha 1978, str. 363 a 364
Pozn. Naší Pravdy:
31. srpna 1940 K. von Neurath a K.H. Frank předložili A. Hitlerovi
návrhy na způsob likvidace českého národa
Konečné řešení české otázky byl plán nacistického Německa na úplnou germanizaci českého území, a to především vysídlením českého obyvatelstva na Sibiř nebo do oblasti Volyně. Plán byl rozpracováván v souladu s rasovou a národnostní politikou nacistického Německa a korespondoval s celkovým plánem na likvidaci a vysídlení Slovanů, který se nazýval Generalplan Ost. Přípravy na „konečné řešení české otázky“ začaly krátce po okupaci Československa v roce 1939, realizace však byla pozdržena kvůli potřebě české pracovní síly k zabezpečení německých vojsk. Do konce války byla vysídlena necelá stovka obcí s asi 50 000 obyvateli.
První úvahy o vysídlení Čechů
… Českou pánev a Moravu a východní regiony na hranici Německa osídlíme německými sedláky. Čechy vysídlíme na Sibiř nebo do oblasti Volyně. Přidělíme jim rezervace s novými federativními státy. Češi musí opustit střední Evropu. Dokud tady budou, budou tvořit husitskobolševický agitační blok.
Základní program germanizace českých zemí představovalo memorandum K.H. Franka z 28. srpna 1940 schválené Himmlerem a Heydrichem. Frank v něm zdůrazňoval: „Cílem říšské politiky v Čechách a na Moravě musí být úplná germanizace prostoru a lidí. Jsou dvě možnosti, jak toho dosáhnout:
1. Totální vysídlení Čechů z Čech a Moravy na území mimo hranice říše a osídlení uvolněného prostoru Němci.
2. Bude-li větší část Čechů ponechána v Čechách a na Moravě, je třeba současně používat různých metod, sloužících germanizaci podle plánu na X let. Taková germanizace předpokládá:
- změnu národnosti rasově vhodných Čechů;
- vysídlení rasově neodpovídajících Čechů a vrstvy inteligence nepřátelské říši, popřípadě zvláštní zacházení s ní a se všemi destruktivními živly;
- nové osídlení takto uvolněného prostoru čerstvou německou krví.
Dne 2. října 1941 po nástupu do funkce říšského protektora přednesl Reinhard Heydrich v Černínském paláci projev, ve kterém mimo jiné potvrdil již dříve plánované zásady germanizačního prostoru a tyto teze:
- Český prostor musí být jednou definitivně osídlen Němci.
- Bude proveden soupis Čechů v rasově národnostním smyslu
- Češi „dobré rasy a dobře smýšlející“ budou poněmčeni
- Češi „špatné rasy a špatně smýšlející“ budou vyhoštěni na východ (za Ural, na Sibiř)
- „Dobře smýšlející lidé špatné rasy“ se nasadí na práci v Říši a nebudou moci mít děti
o „špatně smýšlející lidé dobré rasy“, jakožto pro Němce nejnebezpečnější třída, budoucí vůdcovská vrstva, měla být v německém prostředí poněmčena. Pokud by to nešlo, měla být vyvražděna, protože byly obavy, že na východě vytvoří nebezpečnou vedoucí vrstvu.
Reinhard Heydrich také zdůraznil, že nemá zájem na okamžitém poněmčení českého prostoru, jelikož Německo potřebovalo českou pracovní sílu pro válečné účely. Ve svém projevu také mj. řekl: „Potřebuji v tomto prostoru klid, aby český dělník zde nasadil pro německé válečné úsilí svou pracovní sílu … k tomu patří i to, že se přirozeně musí dát českým dělníkům tolik žrádla, mám-li to tak zřetelně říci, aby mohli splnit svou práci.“ Politikou nacistů tak bylo dočasné udržení české pracovní síly v hospodářském zájmu Německa s tím, že úplná germanizace proběhne až po vítězném ukončení války.
Výňatky z knihy autorů Jiřího Vacka a Jiřího Kratiny