PhDr. Jiří Jaroš Nickelli: 19. pieta odbojářů Boskovic u pamětních desek v Doubravici

Když roku 2003 odbojáři odhalili pamětní desku legionáře Holíka a odbojáře Štěrbáčka v jihomoravské Doubravici nad Svitavou, netušili, že se z piet stane dlouholetá tradice. Mezitím čas poznamenal jak desky, tak odbojáře. Původní desku napadli ráječtí restituenti, musela být nahrazena druhou, kterou opět napadli žalobou.

Žalobou pro jméno rájeckého knížete, který zaměstnával nacistu, jenž se podílel na odvlečení odbojáře Štěrbáčka do Osvětimi a na smrti legionáře Holíka gestapem. Autor desky byl pak skoro deset let souzen všemi instancemi „za vyvolávání dojmu odvlečení nacistou Tugemanem spolu s knížetem“. Tato konstrukce byla nepravdivá, protože autor desky nikdy nic takového nenapsal. Přesto však, i když odvolací soud autora osvobodil z omluvy – Ústavní soud nakonec rozhodl, že údajně“ autor nepřípustně zjednodušoval vytržením faktu z dobových souvislostí“ a nařídil omluvu znovu. Věc se vrátila opět k odvolacím soudu, který rozhodl, že omluva nepatří žalobkyním, nýbrž jen a jen  mrtvému knížeti, a nařídil místo žaloby,  požadující omluvu v pěti novinách, soukromou omluvu mrtvému knížeti.

To autor provedl dopisem na fotu nacistické svatby žalobkyně, kde byl i kníže. Poté nemohla být omluva publikována. Třetí pamětní desku, která je dodnes na domě autorova dědečka a strýce č.71 v Doubravici, pak už nikdo žalovat nemohl. Poté byla deska doplněna dalšími pamětními deskami s plaketou presidenta Beneše a se jmény všech odbojářů Sokolské župy krále Jiřího v Boskovicích, kteří padli jako legionáři, sokolové a komunisté s textem „Čest patří všem“. Infodesky uvedly okresní nacisty a příslušníky šlechty kolaborující s III. říši. Dům v Doubravici se tak stal domem s největším počtem pamětních a informačních desek v republice.

Televize a tisk, které během procesů pomlouvaly autora a nedaly mu možnost obrany, pak po obratu kauzy rájecké restituce zmlkly. Mezitím autor prodělal infarkt a operaci umělé chlopně, a jeho dcera byla do krvava zmlácena neznámými obhájci šlechty a monarchie, jak se telefonicky autorovi uvedli. Policie nic nevyšetřila. Autor posléze dokončil šetření všech údajů restituce a zjistil, že v městě Rájci byly ukradeny protokolní knihy ke kauze v hodnotě 340 tisíc Kč k restituci v údajné hodnotě 11 miliard Kč.

Na stranu autora, který podal na krádež trestní oznámení (pro chybění důkazů k procesu) se postavilo Ministerstvo vnitra ČR a nařídilo žalobu na městský úřad do doby, nežli zloděj protokolní knihy vrátil. Toto se stalo anonymně, nejdřív jednou a posléze i druhou knihou poslanou poštovně neznámým odesílatelem. Takto autor zachránil tyto protokolní knihy, které svědčí o nacistických organizacích s členstvím knížete a obdržel za toto řadu resortních a spolkových dekorací. Po krachu restituce v Rájci pak autor spolu s legionářem Hříbkem obdržel děkovný dekret Ministerstva vnitra.

Mezitím se restituenti soudili se státem o obrovskou restituci, mnohonásobně větší, nežli byla kauza Walderode, tolikrát omílaná tiskem. A po 28 letech soudy potvrdily pravdu odbojářů a restituci po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu definitivně zastavily. Takto se promítaly děje restituce s pamětními deskami v Doubravici.

Za oněch 28 let čas poslal na onen svět svědky, odbojáře, obhájce a novináře. Pouze pravda, která nejdříve vyděsí, než zvítězí, zůstala v dějinách nesmazatelně zapsána.

Proto 19. pieta s hrstkou odbojářů v Doubravici byla zahájena minutou ticha nejen za všechny padlé II. světové války, ale též za odešlé odbojáře zaniklé organizace ČSBS Boskovic. Dále byla pieta jako každoročně věnována vzpomínce na vyhlazení Lidic a na heydrichiádu, které podlehli mnozí odbojáři Boskovicka, Blanenska a Drahanské vrchoviny. Také proto se pieta konala v den vyhlazení Lidic. (Pozn. Naší Pravdy: podrobněji ZDE)

Pietu pořádala Společnost L. Svobody v Brně a odbojáři zaniklé ČSBS Boskovice s členy ČSOL Brno I. a II. Doufáme, že 20. výročí pamětních desek v Doubravici bude probíhat za lepší situace, nežli je dnešní válka s fašismem v zahraničí.

Příspěvek byl publikován v rubrice Aktuality, Dějiny a současnost se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.