Okamžitě snížit ceny energií a plynu, jinak nejpozději do podzimu přijde kolaps hospodářství, masové propouštění a budou hrozit občanské nepokoje. Takové informace dostala bývalá šéfka Energetického regulačního úřadu a kandidátka na prezidentku Alena Vitásková na akci s pracovním názvem Hlava 22.
Na té se sešli významní manažeři a podnikatelé z velkých firem. Bez účasti premiéra Petra Fialy zde popsali realitu. Pod názvem Hlava 22 také vznikla platforma, pod kterou se tito podnikatelé sdružili.
Probíhá nepredikovatelný růst cen energií a plynu, strašákem v pozadí zůstává, že plyn nemusí být ani zdaleka v takovém množství, jak Česká republika potřebuje. Občanům v nouzi poskytuje stát sociální dávky na zvýšené platby za energie, připravuje velmi složitě „nový“ tarif. Podnikatelé jsou na tom ještě hůř, ceny energií jsou pro mnohé z nich likvidační, jejich výrobky ztrácí konkurenční schopnost.
Jak situaci hodnotíte? Komu by měl stát urychleně pomoci? Občanům, nebo podnikatelům?
Takto otázku nelze položit. Jsou to spojené nádoby. Bez občanů (zaměstnanců) nebudou fungovat firmy a opačně. Nejdříve by měl stát urychleně odstranit příčinu této krize a tím zmírnit její důsledky v podobě nesmyslných vysokých cen energií. Pak může činit kroky k stabilizaci hospodářství, ekonomiky a nadechnutí všech, nejen občanů, ale i podnikatelů po tomto „šoku“ likvidačních cen energií. Vláda nemůže sdělovat, že se nedá nic dělat, že se musíme smířit s tím, že ceny porostou. To je pak špatná vláda.
Ale nyní konkrétně. Co by se mělo udělat?
Snížit okamžitě ceny elektřiny a plynu. Byla jsem pozvána na setkání podnikatelů minulý týden v Července u Olomouce. Jednání svolal podnikatel Ing. Pavel Juříček. Pod pracovním názvem „Hlava 22“ se podnikatelé nesetkávali poprvé, kdy řeší katastrofální situaci v oblasti cen energií. To by si měl vyslechnout pan premiér Fiala, ministr Síkela a další členové vlády. Majitelé, manažeři významných firem zaměstnávající tisíce lidí se dostávají do složité situace.
Jsou to oni, kteří odevzdávají do státní pokladny stovky miliónů korun na daních, jsou to oni, kteří podnikají od počátku naší novodobé historie. Ve svých firmách nechali část svého života, vybudovali firmy, které jsou úspěšné svými výrobky ve světě. A doma? Vláda na ně prostě kašle. Vysoké ceny energií, ohrožena bezpečnost dodávek energií povede ke krachu těchto firem, nebo přesídlení do jiných zemí (např. v USA jsou ceny energií třetinové, poloviční než u nás). Nedojde-li urychleně k nápravě, budou muset naše firmy masově propouštět, tudíž můžeme očekávat stovky tisíc nezaměstnaných. Firmy, které nevyrábí, neprovozují svoji činnost, nebudou odvádět daně, nejen z příjmu, ale také na sociální, zdravotní, důchodové atd.
To zní katastroficky, tak to jistě nedopadne. Vláda s podnikateli určitě vyjednává a pomoc jim připravuje. Takový pád hospodářství by nemohl dopustit nikdo. Jaké východiska vidíte?
Nejdříve musím uvést, v jaké jsme situaci, abychom mohli hovořit, co by se mělo udělat. Podnikatelé, průmyslníci, živnostníci jsou ti, kteří do systému ty peníze „sypou“ a když nebudou moci vyrábět (kvůli vysokým cenám energií, nedostatku plynu), tak prostě odvádět do veřejných financí nebudou. Z čeho pak Fialova vláda bude dotovat vysoké ceny energií těm nejchudším občanům? Do problému se dostává i střední třída, která kvůli vysokým cenám energií, pohonných hmot, potravin má problémy například splácet hypotéky. Takže nejen kolaps hospodářství, ale i občanské nepokoje nás mohou zasáhnout.
Podnikatelé, kteří situaci plně chápou a nechtějí tak lehce vyklidit pole a nechat své firmy napospas „politikům“, se chopili stébla, jako tonoucí. Jejich zoufalá snaha zachránit nejen firmy, ale především pracovní místa a nepřipustit sociální nepokoje, by měla být mementem pro vládu. Protože to je práce vlády, politiků, vytvářet prostředí, ve kterém se dá žít, vychovávat děti, podnikat, pracovat.
Za tuto krizi je odpovědna naše vláda. Zda dělá dostatečné kroky k nápravě, musí posoudit každý z nás. Z mého pohledu nedělají politici v této oblasti nic. Naše země je v hluboké krizi, v rozpadu.
Viděl jste snad prezidenta, že by vystoupil v Parlamentu nebo Senátu a žádal poslance a senátory, aby zasáhli? Viděl jste státotvorné jednání poslanců a senátorů? Náš stát „umírá“ a politici sdělují, že to vyřeší v Bruselu. Pokud se urychleně situace s energiemi a plynem nevyřeší, čeká nás nejpozději na podzim kolaps hospodářství.
Překvapuje mě, že odboráři mlčí. Situaci musí důvěrně znát a o záchranu pracovních míst nebojují. Nemohu se ubránit domněnce, že jediní, kdo ještě bojují, jsou podnikatelé. Oni musí mít každý měsíc na výplaty a „jednotná evropská energetická politika“ je pro ně platná jako pes v kostele. Musí mít řešení ihned.
Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová sdělila médiím, že bude nutno prodat zbylé státní firmy a budovy, protože státu chybí finance. Myslíte si, že takto získané finance použije stát pro podnikatele, aby je zachránil?
Nepochybuji o tom, že to paní předsedkyně TOP 09, předsedkyně Poslanecké sněmovny ČR Pekarová myslí vážně. V jakém zájmu to činí? Kroky, které doposud tato vláda dělá, vedou k bankrotu podnikatelského sektoru. Určitě bude mít zahraniční konkurence radost, jak lehce se některých konkurentů zbavila. Na druhé straně o některé zbankrotované firmy bude zájem a ty si mohou různé zahraniční fondy koupit za hubičku.
Polostátní ČEZ? Pokud se uskuteční výplata nerozděleného zisku z minulých let (hovoří se o 150 mld. Kč) k pokrytí vysokých cen energií u podnikatelského sektoru a domácností, znamená to oslabení ČEZ a neřeší to situaci na energetickém trhu. Silně finančně oslabená společnost nebude schopna investovat v rozsahu, jak vyžadují investice např. do výstavby jádra. Je nutné zastropovat cenu elektrické energie, je nutné zajistit dlouhodobé kontrakty na plyn, nikoliv přes burzu. Ceny energií vrátit na reálnou a únosnou mez pro spotřebitele v naší zemi.