Stalo se nečekané. Výbor, kteří mnozí považují za mrtvý, povstal z hrobu a pronesl bojovou výzvu k „morální a strategické dekolonizaci“ Ruska. Nezlobte se, že jste u toho nebyli. Účast byla striktně pro zvané ─ pět organizátorů a hrstka jejich nejbližších spolupracovníků a spoluvěřících.
Lenin v Ženevě neměl větší účast, když kul pikle, jak se zmocnit carského Ruska. Dnešním spiklencům jde o Putinovo impérium.
Každá protistátní akce nebo převrat nutně začíná ideovým a ideologickým zdůvodněním. Zde je prohlášení Komise vlády USA pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (CSCE), které bylo poprvé oznámeno ubi et orbi na briefingu dne 23. června v Helsinkách a jednomyslně schváleno. Lze je tudíž považovat, za závazný dokument Washingtonu, který má jeho plnou podporu. Uveřejňujeme neoficiální překlad.
Ruská barbarská válka na Ukrajině a předtím v Sýrii, Libyi, Gruzii a Čečensku ─ obnažily surový charakter Ruské federace celému světu. Její agrese jsou rovněž dalším podnětem dlouho potřebné debaty o vnitřním uspořádání impéria vzhledem k tomu, že Moskva vládne mnoha domorodým neruským národům, jakož i o brutálním způsobu, s nímž Kreml potlačuje jejich národní sebevyjádření a sebeurčení.
V současné době se vedou vážné a kontroversní diskuse, jak zúčtovat s fundamentálním ruským imperialismem, a o potřebě “dekolonizovat“ Rusko tak, aby se mohlo podílet na evropské bezpečnosti a stabilitě. Následník Sovětského svazu, který halil svoji kolonialistickou a antiimperialistickou agendu, Rusko vykazuje přežívající soustavné a brutální imperialistické tendence, které je nutno podrobit patřičné kritice.
Jak lze „dekolonizovat“ atomovou mocnost? Vojenskou silou? Barevnou revolucí, založenou na letech podvratné činnosti nevládních organizací financovaných USA, které volně operovaly v Rusku? Diskreditací Putina a jeho vlády? KBSE to neříká, ale musí se to udělat. Rusko se musí rozdělit na menší státy z „morálních a strategických“ důvodů, a tím je následně odstranit jako překážku hegemonie USA v unipolárním světě.
Komise pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, známá také jako U.S. Helsinki Commission, je nezávislý výbor federální vlády USA. Komise již více než 45 let sleduje dodržování Helsinských dohod a pokročilou komplexní bezpečnost prostřednictvím podpory lidských práv, demokracie a hospodářské, environmentální a vojenské spolupráce v regionu OBSE s 57 státy. Stručně řečeno: je to další z miliónů výborů řízených a financovaných vládou USA, které mají zabezpečit, že nic neohrozí americkou světovládu. A nyní USA uspořádaly panel o „potřebě“ rozdělit Rusko. Nechte to trochu zapadnout.
Tento panel vedou čtyři ženy a jeden muž. Všichni prošli systémem nevládních organizací pro změnu režimu, ať už je to Mezinárodní krizová skupina, Rádio Liberty/Rádio Svobodná Evropa, Německý Marshallův fond, Sorosova chobotnice atd. Úplný výčet by zabral celou stranu. Obsahuje všechny obory a stupně rozvracečské a protistátní činnosti. Zde jsou aspoň jména těch iluminátů a životopisné poznámky:
Fatima Tlis(ova) – členka National Endowment for Democracy (obor centrální změna režimu)
Botakoz Kassymbekova – Oxus Society, postdoktorandská výzkumná pracovnice na Institutu historie a společenských věd na John Moores Liverpool University
Erica Marat – Univerzita národní obrany (USA)
Hanna Hopko – předsedkyně konference Demokracie v akci (Hudsonův institut)
Casey Michel – Hudsonův Institut
Na tomto panelu je pozoruhodný posun od „šíření svobody a demokracie“ k potřebě „dekolonizovat“ Rusko. Vývoz demokracie byl jedním z hlavních konceptů používaných k ospravedlnění americké expanze a intervencionismu po 11. září. Byl to produkt neokonzervativců, kteří měli ruce na volantu americké zahraniční politiky za George W. Bushe. Neúspěchy USA při šíření demokracie v místech jako Irák, Afghánistán nebo Egypt tyto neokonzervativce poskvrnily a poškodily jejich pověst. Když si olízali rány, rehabilitovali svou image tím, že se otočili na obrtlíku. Přimkli se k Trumpovi a označili se za „obránce demokracie“, ať už doma nebo v zahraničí. Podařilo se jim znovu uchopit otěže politiky a v tandemu s liberálními intervencionisty vesele ženou Západ do otevřeného konfliktu s Ruskem tím, že neustále zvyšují svou podporu Ukrajině a snaží se nalákat Rusko k přehnané reakci, jako například když tlačí Litvu, aby zastavila průchod zboží z vlastního Ruska do Kaliningradské oblasti.
Jejich hlavní lumen je Vicki Nulandová, žena zodpovědná za americkou kolonii jménem Ukrajina, kterou koupila za pět miliard dolarů při puči v roce 2014. Vicki pochází z jedné nejprestižnějších amerických neoconských královských rodin; její manžel Robert Kagan byl spoluzakladatelem notoricky známé neokonzervativní válečné skupiny Project for the New American Century, která prosazovala změnu režimu v Iráku a dalších arabských státech dlouho před 11. zářím.
Zaznamenejme, že již před vyhlášením dekolonizace Ruska se začaly „probouzet“ některé středoasijské země jako například Kazachstán. Američtí agenti tam šíří strach mezi obyvatelstvem, že Kazachstán je na prvním místě na Putinově seznamu změn vlád v rámci chystaného obnovení sovětské říše. Washington podplatil prezidenta Kazachstánu, aby na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradě nesouhlasil s zásahem Kremlu v Donbasu. Takový sólokapr může udělat někdo, kdo má nejvyšší politické styky v zemi, neomezený přístup k finančním zdrojům, možnost dát potřebné, věrohodné záruky za protislužby, někdo, kdo má odvahu poslat EU do prčic, jako to udělala Fuck EU Vicky Nulandová.
Na začátku ukrajinské války prohlašovaným cílem USA bylo co nejvíce poničit ruské síly na dějišti konfliktu. Po několika prvních týdnech války se důraz posunul ke změně režimu v Moskvě, nejžádanějšího cíle na ministerstvu zahraničí USA. Rusy je potřeba osvobodit od diktátora Putina, aby si mohli užívat svobody a demokracie jako zbytek západního světa, alias zemí, které mají USA rády.
Panel o dekolonizaci je dalším krokem vpřed v tom, že obyčejným Rusům říká, že ani změna režimu a demokracie pro ně nejsou dost dobré. Potřebují rozdělení své země na menší, snáze ovladatelná území, aby mohli být svobodní. Není to tak hloupé, jak se na první pohled zdá. Ze zkušenosti víme, že rozkulačení země nabízí příležitost k osobnímu obohacení na účet obce. To je návnada, kterou nelze odmítnout. Mnoho národů spolklo udičku i s navijákem ─ a jsou dnes kde?
V střednědobém plánu dekolonizace Rusi, hlásána Helsinským výborem, je nechtěná propagandistická nahrávka na smeč pro Putina. Neboť není přesvědčivějšího důkazu o tom, že konflikt na Ukrajině není svévolná agrese Kremlu, ale boj o záchranu ruské státnosti a národní identity.
Zpracováno podle zdroje: „Komise vlády USA pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (CSCE) pořádá briefing o „morální a strategické“ nutnosti rozdělení Ruska“ od Niccolo Soldo.