Dolní komora ruského parlamentu (Státní Duma) a Rada federace se sejdou na mimořádném zasedání. Schůze poslanců k řešení „naléhavých otázek“ je naplánována na 15. červenec. Dne 11. července se sešla Rada Dumy, která rozhodla o konání mimořádné schůze parlamentu 15. července. Předseda výboru Rady federace Vjačeslav Timčenko podle jednacího řádu oznámil, že ve stejný den se rovněž tak v plném rozsahu sejdou na schůzi i senátoři.
Program jednání nebyl oficiálně oznámen. Víme jen, že se bude jednat o „naléhavých otázkách“. V předvečer Vladimír Putin řekl, že na Ukrajině „jsme vážně ještě nic nezačali“, a mnozí odborníci se domnívají, že bude hovořit o vyhlášení války. Mohlo by se jednat o personálních otázkách, anebo o oznámení NEP (Nová ekonomická politika). Nicméně, oficiální verze, vyjádřená zástupci Státní dumy, je, že mimořádné zasedání „se bude zabývat otázkami rozvoje ekonomiky a podpory občanů“. Vláda prý v posledních dvou týdnech předložila celý balík příslušných iniciativ.
Není jasné, nakolik globální budou nadcházející ekonomické úpravy. A k tomu je třeba svolat jak Státní dumu (dolní komora parlamentu RF), tak Radu federace.
Odborníci samozřejmě opakovaně poukázali na skutečnost, že v podmínkách totálních sankcí a provádění zvláštní operace sociální a hospodářská politika v zemi potřebuje zásadní změny. Jedná se zejména o vytvoření mobilizačního modelu zaměřeného na prioritní zajištění potřeb fronty. Kromě toho, v podmínkách přerozdělování finančních center (po zablokování účtů značného počtu ruských oligarchů, jakož i jim příslušných společností), je možné posílení centralizace ekonomiky, návrat položek plánovitého hospodářství. Mezi již známé iniciativy patří novela zákona „o potírání legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu“. Navrhují zákaz podnikání skrze Instagram, Facebook, tedy v Rusku zakázaných a přiznaných jako extremistické web. stránky. Dokument o tom se objevil na webu Státní dumy. Pokud budou změny přijaty, banky a finanční organizace budou muset přestat obsluhovat účty společností, které propagují své zboží a služby na těchto zmíněných web. stránkách.
Je nutné, aby procesy, které se nyní odehrávají, získaly právní odezvu, řekl šéf frakce „Jednotné Rusko“ Vladimír Vasiljev.
Avšak vojenský zpravodaj Dmitrij Stěšin se přiklání k tomu, že v rámci „naléhavých rozhodnutí“ bude konečně „rozhodnuto o vyhlášení války Ukrajině. A to je přesně to, co potřebuje Rada federace.“ Mimochodem, Putinovo prohlášení, že „na Ukrajině Rusko ještě nic nezačalo“ bylo ohlášeno právě na setkání s představiteli parlamentních politických stran 7.7., připomíná Dmitrij Stěšin.
(Pozn. Naší Pravdy: výborné zpravodajství
Dmitrije Stěšina k Azovstalu v Mariupolu viz ZDE)
Souhlasí s ním i publicista Sergej Mardan. Připomíná, že podle ruského práva, „stav války je prohlášen za federální zákon v případě ozbrojeného útoku na Ruskou federaci ze strany jiného státu nebo skupiny států, ale také v případě potřeby plnění mezinárodních smluv Ruské federace“.
Co hrozí Ukrajině, pokud jí Rusko vyhlásí válku 15. července? Bloger Vladislav Pozdňakov nabízí svůj scénář:
- Kobercové bombardování největších měst. Charkov, Kyjev, Dněpr budou doslova v troskách za několik dní.
- V Rusku bude mobilizace. Rusko začne používat těžké zbraně. Útočit budou chaoticky všechny druhy raket (kromě jaderných). Počet obětí ozbroj. sil Ukrajiny bude za den odhadován doslova na 5-10 tisíc.
- Úplné zničení všech mostů přes řeku Dněpr.
- Úplné zničení životně důležité infrastruktury Ukrajiny.
- V tomto chaosu o sobě dají znát naše spící diverzní a průzkumné skupiny, které se budou zabývat likvidací vojensko-politického velení Ukrajiny.
- Válka bude trvat až do úplného osvobození Ukrajiny, až do západoukrajinského Lvova, tj. až do úplné kapitulace nepřítele.
Pokud bude vyhlášena válka, intenzita bombových útoků na objekty na Ukrajině výrazně vzroste. Odborníci jsou přitom přesvědčeni, že konflikt na Ukrajině povede k jaderné válce a nezávislá Ukrajina sama o sobě přestane existovat.
K tomuto závěru dospěl čínský vojenský expert prof. Sung Čung-Pching. „Pokud bude vojenský konflikt pokračovat a rozšiřovat se, bude Evropa násilně zapojena do války, do níž se nechce zapojit“, cituje experta deník Global Times.
Prezident Běloruska Alexandr Lukašenko na setkání s ministrem zahraničních věcí RF Sergejem Lavrovem také vyzval Rusko, aby „bylo připraveno“ k použití jaderných zbraní a vojenské aktivitě NATO u hranic obou zemí.
Lukašenko poznamenal, že Rusko a Bělorusko dosud nereagovaly na zvýšenou vojenskou aktivitu NATO. Podle něj neexistují žádné sklady jaderné munice v Bělorusku, avšak obě země musí být připraveny na jakýkoli vývoj situace a „udržet střelný prach suchý“.
ZDROJ (překlad výběru Naše Pravda)