Marek Řezanka: Hrdinové dnešních dní

Péťa s Vítkem – oba v saku,
hned jak vystoupili z vlaku,
po pár dnech, co požár řádí,
na výlet by zašli rádi.

Ač nad hlavou slunce praží,
Péťa jde již od nádraží
s deštníkem, jejž v ruce třímá:
Nese hrdě ho – a zpříma.

Žádné helmy nevzali si,
nad nimi mrak dýmu visí.
Zač nás pán bůh vlastně trestá?
Místo pomoci jen gesta.

Rukama hned Péťa máchá:
Na signály dejte bacha.
Kouká, pak se zase vrací:
Zmapoval si situaci.

„Nebude to vůbec snadné,
naše vláda to však zvládne.
Nenecháme padnout stromy.“
Rukama dál při tom lomí.

„Je to velká výzva dneška.
Víme, že je doba těžká.
Děláme vše – každý hasí.“
Vymlouvá se na počasí.

„Bylo sucho“, dodá tiše,
přidá útok na Babiše,
že je to jen jeho vina,
a trest boží za Putina.

Jakou že má strategii?
„Všechny vás tu ujišťuji:
Naše vláda dělá divy.
Není plyn? Tak bude dříví.“

Premiér je zkrátka bdělý,
spoléhá, že ten se dělí,
kdo sám ale mnoho nemá.
Měl by vsadit na Golema.

Péťa stojí na návrší
před kamerou (zrovna prší).
„Že ten požár skončil tady,
to je úspěch naší vlády“…


Možná si ještě vybavíte fotografii, na níž stojí na štaflích v dobře padnoucím obleku s kravatou kolem krku Dominik Feri, pózující pro fotografy, jak umývá posprejovanou výlohu kavárny Café V Lese. Politický kýč se tomu říká. Hvězda Dominika Feriho od té doby (bylo to v dubnu 2016) značně pohasla – a nadějný politik vyměnil oblek za tepláky.

Politický kýč ovšem nevymizel. Naopak. Stačí si připomenout Petra Fialu v helmě ve vlaku nebo nejnovější snímky premiéra a ministra vnitra, jak míří „mapovat situaci“ v požárem decimovaném Národním parku České Švýcarsko.

Když už se má premiér, za něhož se podle předvolební kampaně „konečně nebudeme muset stydět“, fotit, tak přece nevyrazí k požáru jako drban, že? Neopomněl vzít do ruky deštník s 27 barevnými kosočtverci na počest českého předsednictví v Radě Evropské unie – a perfektně naleštěn, vyžehlen a nablýskán vyrazil s patřičně nic neříkajícími gesty do terénu. Každý přece musí vidět, jak je u všeho – a současně, jak vzorně reprezentuje svým zevnějškem. Srdce každého, kdo si přál řídit stát jako Potěmkinovu vesnici, musí v této době plesat.

A zatímco Petr Fiala teatrálně rozhazuje rukama, jako by ukazoval, jak se má správně hasit požár (nebo ho naopak založit?), jsme svědky astronomického nárůstu inflace i státního dluhu, který ovšem nepokrývá škody občanů České republiky, ale míří na nákupy zbraní a podporu válečného konfliktu. Jen z představy, kolik by stály americké stíhací letouny F-35 Lightning, se mi dělá vyloženě mdlo.

Petr Fiala si dle vlastních slov vůbec neuvědomuje, co dnes a denně ve společnosti nejen svými činy – ale i prázdnými gesty – zasévá. A že zem vyschlá jako troud chytne neskutečně a nebezpečně rychle.

Příspěvek byl publikován v rubrice Analytika, Politika se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.