Tradiční výroční kongres amerických konzervativců (CPAC) v Texasu ovládly dvě osoby: exprezident Donald Trump a maďarský premiér Viktor Orbán. První jmenovaný je po sjezdu jasným favoritem na pozici republikánského kandidáta na prezidenta pro volby v roce 2024, druhý pak na pódiu obdržel ovace vestoje za svůj projev.
Spojené státy americké, leckdy proklínané, jindy vzývané jsou chtě nechtě i v naší generaci klíčovou velmocí, která ovlivňuje minimálně děje západního světa, kam, ať chceme či nechceme, patříme.
Česká politická scéna, zejména ta pravicová, se dostala do fáze totální schizofrenie. Na jedné straně všichni berou, že Joe Biden, šetrně vzato, je zjevně nezpůsobilý obhájit svou prezidentskou funkci v roce 2024, na druhé straně byla přijata Bidenova téze, že Trump je takový zlosyn, který připravoval státní převrat neuznáním výsledků voleb, že už nikdy se nemůže vrátit k moci.
Trump je v západním myšlení zakázané téma a je na indexu. Problém je ovšem v tom, že už po listopadových volbách republikáni a v mnohém spíše již trumpisté, protože Trump stále více republikány přisvojuje svému obrazu, mohou ovládnout obě komory zákonodárných sborů USA.
Řekněme si to natvrdo: Tradiční výroční kongres amerických konzervativců (CPAC) v Texasu ovládly dvě osoby – exprezident Donald Trump a maďarský premiér Viktor Orbán. První jmenovaný je po sjezdu jasným favoritem na pozici republikánského kandidáta na prezidenta pro volby v roce 2024, druhý pak na pódiu obdržel ovace vestoje za svůj projev.
Bývalý prezident Trump byl hlavní hvězdou sjezdu CPAC v Texasu. K vidění nebyly žádné další významné osobnosti republikánů jako třeba bývalý ministr zahraničí Mike Pompeo nebo bývalý viceprezident Mike Pence.
Trump podle serveru Politico nemusel sdílet pódium s dalšími potenciálními kandidáty v boji o republikánského nominanta na pozici prezidenta pro volby v roce 2024. Trump má podle průzkumu, který během konkláve v Dallasu proběhl, podporu necelých 70 % republikánů, což je o deset procentních bodů více, než získal v únoru během setkání CPAC na Floridě. Druhý se umístil de Santis.
„Na posledních několika konferencích CPAC jsem řekl, že si nemyslím, že by Trump mohl získat ještě větší podporu“, řekl Jim McLaughlin, analytik Trumpovy kampaně, který provádí průzkumy na konferenci CPAC. Dodal, že současný Trumpův výsledek ukazuje, že exprezidentův vliv neslábne. „Ve skutečnosti se děje to, že je (Trump) populárnější než kdy jindy“, řekl McLaughlin.
Trump komentoval podporu pro svou potenciální kandidaturu s tím, že cítí mezi americkými konzervativci jednotu. „Nejen na této konferenci, ale také uvnitř republikánské strany“, řekl Trump. Podle jiných průzkumů, které jsou více nezávislé, rovněž vede Trump, ale nemá zdaleka takovou podporu. Průzkum ze Siena College ve spolupráci s New York Times ukázal, že Trumpa podporuje asi 49 % republikánů, kteří by v primárkách volili, DeSantis je na druhém místě se ziskem 25 %.
Trump se samozřejmě drží své verze, že mu vítězství ve volbách v roce 2020 bylo ukradeno, že už dokázal vyhrát dvoje prezidentské volby (ve skutečnosti vyhrál jen jedny v r. 2016) a dokáže je vyhrát znovu. „Ale nejprve musíme letos získat vítězství, které způsobí zemětřesní“, dodal Trump k průběžným, tzv. midterm volbám, které USA letos čekají.
Na konferenci promluvil také maďarský premiér Viktor Orbán. Došlo k tomu jen necelé dva týdny poté, co sklidil velkou vlnu kritiky za své výroky o „nemíšené maďarské rase“). Reakce na tyto výroky se mezi republikány lišily, neboť členy strany jsou i příslušníci různých ras, přesto se Orbán dočkal vřelého přivítání.
Obhájci Orbánových tvrzení se ale našli i mezi významnými americkými konzervativci, včetně Trumpa, moderátora Fox News Tuckera Carlsona a kandidáta do Senátu v Ohiu Jamese Davida Vance. Cestou do Dallasu se Orbán zastavil na návštěvu u Trumpa v jeho golfovém klubu v Bedminsteru ve státě New Jersey. Trump ve svém prohlášení označil Orbána za svého „přítele“ a uvedl, že si váží jeho pohledu na věc. „Málokdo ví tolik o tom, co se dnes ve světě děje“, řekl Trump.
Orbán následně za svůj projev sklidil pozitivní reakce: „Jsem tady, abych Vás ujistil, že musíme sjednotit své síly.“
Co dodat. A tady mi dovolte můj osobní a niterní pocit. Vždy jsem byl stoupencem nezbytné spolupráce mezi národy a zejména velmocemi. Byl jsem odchován politikou détente.
- První světovou válku fakticky svými mírovými podmínkami ukončil americký prezident Wilson.
- Druhou světovou válku ukončily dohody mezi prezidentem USA, Stalinem a Churchillem.
- I tuto v podstatě Třetí světovou válku mohou ukončit znovu jen prezidenti USA a Ruska.
A protože by Trump nikdy nepřipustil tenhle bordel na Ukrajině, na 99 % to bude on a Putin, kteří tuto válku ukončí…
A naše proukrajinská vláda Fialy a spol. by už dnes měla hledat ten nejbližší kanál, kudy bude prchat.
Asi tak…