Filip Andler: USA se přiznaly k osnování puče ve Venezuele

Venezuelské národní shromáždění jednomyslně odsoudilo nedávné komentáře bývalého amerického poradce pro národní bezpečnost Johna Boltona, kde se chlubil svou účastí na spiknutích proti vládě Nicoláse Madura. V rozhovoru pro CNN Bolton tvrdil, že „pomáhal plánovat státní převraty“, a když ho donutili uvést příklad, poukázal na kapitolu o Venezuele ve své knize The Room Where It Happened.

Bolton, který od dubna 2018 do září 2019 zastával funkci nejvyššího představitele národní bezpečnosti v republikánské administrativě Donalda Trumpa, se kterým se později rozešel ve zlém, v knize podrobně popsal své úsilí svrhnout socialistického vůdce Madura ve shodě s venezuelskou opozicí podporovanou USA. „Jako někdo, kdo pomáhal plánovat státní převraty, ne tady, ale na jiných místech, to vyžaduje spoustu práce“, řekl Bolton během interview a odmítl názor, že nepokoje v Kapitolu 6. ledna 2021 ve Washingtonu DC byly „převratem“.

V rozhovoru pro Newsmax Bolton řekl, že podpora Washingtonu pro plány převratu byla „nezbytná k ochraně zájmů USA“. Během Boltonova působení ve funkci Trumpova poradce pro národní bezpečnost, kromě uvalení hospodářských sankcí a ropného embarga, uznala americká vláda Juana Guaidóa jako takzvaného „dočasného prezidenta“ Venezuely a mobilizovala diplomatickou podporu pro opoziční úsilí o převrat.

Maduro obvinil Boltona, že stál za pokusem o atentát v srpnu 2018, kdy dva výbušninami naložené drony explodovaly blízko prezidentského pódia během jeho veřejného projevu. Boltonovo vychloubání, že pomáhal plánovat převraty, se zdá být také odkazem na Guaidóův pokus o puč z 30. dubna 2019, kdy on a další prominentní představitelé radikální opozice vyzvali venezuelskou armádu, aby se vzbouřila proti prezidentovi. Pokus o převrat ztroskotal necelý den poté, protože se do něj zapojila jen hrstka vojáků a úředníků.

Boltonův odchod z Bílého domu na konci roku 2019 však neznamenal konec snah Washingtonu o svržení venezuelské vlády. Bývalý americký ministr obrany Mark Esper ve svých pamětech prozradil, že Trumpova administrativa otevřeně zvažovala vojenskou invazi do Venezuely a zašla tak daleko, že o spiknutí diskutovala s představiteli opozice. Esper napsal, že na základě Guaidóových odpovědí při návštěvě Bílého domu 5. února 2020 dospěl k závěru, že opozice je ochotna přijmout americkou podporu invazi do Venezuely z Kolumbie za použití žoldáků vycvičených v USA, ale že opoziční vůdce měl větší zájem o přímou invazi amerických jednotek. O několik měsíců později Venezuela zmařila „operaci Gideon“, snahu šedesátičlenných polovojenských sil organizovaných veteránem amerických speciálních operací Jordanem Goudreauem a venezuelským generálmajorem ve výslužbě Cliverem Alcalá infiltrovat zemi s cílem zavraždění Madura.

Carrie Filipettiová, která za Trumpovy vlády působila jako zástupkyně náměstka státního tajemníka pro Kubu a Venezuelu na ministerstvu zahraničí USA, v rozhovoru pro BBC přiznala, že Trumpova administrativa špatně pochopila situaci ve Venezuele, podcenila Madurovu popularitu, ale přesto zopakovala svou podporu politice „maximálního tlaku“ Bílého domu. Navzdory dvěma letošním delegacím na vysoké úrovni do Caracasu demokratický prezident Joe Biden do značné míry zachoval Trumpovu strategii vůči Venezuele, nadále uznává Guaidóa jako „prozatímního prezidenta“ a nabízí pouze dílčí úlevy od sankcí.

Příspěvek byl publikován v rubrice Aktuality, Politika se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.