Dům bývalého amerického prezidenta vůbec poprvé prohledali agenti FBI. Současně ho vyslýchá newyorská prokuratura. Zavření Donalda Trumpa do vězení je pro současnou vládu poslední šancí, jak se vyhnout velké ostudě. Faktem ale je, že Trump se může stát prezidentem i ve vězení.
Ruští novináři mají už dlouho pocit, že pro Donalda Trumpa doma neexistuje normální život. Že je obtěžován, pronásledován, perzekuován, stíhán se snahou být přiveden do hrobu. Že se doslova nemůže vymanit z výslechů. Že mu dokonce zavřeli ústa na Twitteru.
Zpráva o tom, že FBI prohledala floridské sídlo miliardáře Mar-a-Lago, tak v Rusku asi na mnohé nezapůsobila. Něco jako – promiňte, není Trump prohledáván dvakrát měsíčně?
Ve skutečnosti tomu tak není. Ve Spojených státech se jedná o bezprecedentní událost – a bezprecedentní jsou i komentáře k ní. Floridský guvernér Ron DeSantis svou vlastní zemi v zápalu hněvu označil jako „banánovou republiku“ s odkazem na pronásledování politických oponentů.
Trump je nejen bývalý prezident, ale také, velmi pravděpodobně, budoucí prezident. Přinejmenším mezi republikány zůstává volebním favoritem a většina demokratů odmítá věřit ve znovuzvolení Joea Bidena i ze slušnosti.
Mar-a-Lago prohledalo nejméně 30 agentů (podle některých zpráv až sto). Samotný exprezident v domě nebyl a existuje teorie, že federálové záměrně načasovali akci: podle protokolu by museli hostitele spoutat, aby ho omezili až do konce prohlídky. V tom případě by byl skandál ještě křiklavější.
K nemalému šoku Trumpových hostů nakonec federálové otevřeli trezor a odnesli si jeho obsah. Hledali dokumenty. Podle výpovědí hostů je možné, že některé z nich našli. Podle verze obžaloby si Trump při odchodu z Bílého domu vzal s sebou řadu tajných dokumentů, přestože je měl předat do státního archivu. To už je federální trestný čin, a proto se do něj zapojila FBI.
Sám Trump trvá na tom, že si vzal pouze osobní korespondenci, včetně dopisu od Kim Čong-una, a že Joe Biden o prohlídce v Mar-a-Lago věděl. Bílý dům to kategoricky popírá.
Jak víte, Richard Nixon také popíral, že by jeho lidé byli zapleteni do aféry Watergate. Podstatou skandálu bylo, že federálové prohledali a odposlouchávali volební štáb demokratů. Pak se ukázalo, že hlava státu lhala, chystalo se odvolání a Nixon dobrovolně odstoupil – poprvé a naposledy v historii prezidentství Spojených států.
Zdá se, že tyto příběhy spojuje i to, že v obou případech jde o spiknutí zpravodajských služeb proti panu prezidentovi. Jenže nyní je to přímočařejší – jde o spiknutí proti osobě, která je prohledávána, a ne proti osobě, na kterou se prohledávání snaží hodit.
Mimochodem, necelé dva roky před svým odstoupením, ale po vypuknutí skandálu, vyhrál Nixon volby proti demokratickému kandidátovi McGovernovi ve 49 z 50 států. Ve volbách v roce 2024 nebude mít republikánský kandidát stejný triumf – Amerika se od dob Nixona hodně změnila, ale musel by se stát zázrak, aby prohrál s kombinovaným skóre.
A aby se jím Trump nestal, snaží se ho odstavit. Demokraté využívají poslední příležitosti, aby zabránili odvetě „nesnesitelného sexisty“, kterého již odepsali.
Lze je pochopit. Vzhledem k Trumpově egocentrismu se mu to po vítězství jistě vymstí. A Demokratická straně, Bidenově rodině a FBI jakbysmet. I bez ohledu na bezprecedentní prohlídky se federálové spolu s demokratickými funkcionáři podíleli na vykonstruování „ruské kauzy“. Nyní se naznačuje, že všechny ostatní případy proti Trumpovi jsou „skutečné“.
Je jich opravdu hodně. Dva dny po prohlídce vypovídal Trump před státním zastupitelstvím ve svém hlavním domovském státě, těsně demokratickém New Yorku. Přesněji řečeno, navštívil státního zástupce, přičemž všechny předem varoval, že odmítne vypovídat a že případ, v němž jsou jeho společnosti podezřelé z daňových úniků, je dalším příkladem politické šikany.
Je možné, že tomu tak je. Žalobci, kteří případ vedou, jsou podezřele často odvoláváni a podstata tvrzení je velmi zmatená a nesměřuje k Trumpovi osobně.
Existuje ještě třetí případ – přízrak útoku na Kapitol. Ani toto vyšetřování není u konce a podezřelí z pokusu o převrat jsou za mřížemi, přestože jejich akce nebyla ozbrojená. Trumpův „státní převrat“ by mohl být na poslední chvíli „zašit“ – a velmi mocní lidé pracují na tom, aby se tak stalo.
Pokud ne jeden, tak druhý, ale jeden z případů určitě vyjde (a federálové mají zjevně větší šanci než newyorská prokuratura). To však navzdory hysterii konzervativních médií není důvodem k obavám o Trumpa.
Přísně vzato může kandidovat na prezidenta a vyhrát volby i ve vězení. A hned poté se může omilostnit. Americké právo to nezakazuje, pokud soud neuloží zvláštní trest zákazu výkonu veřejné funkce (až doživotního).
Taková kampaň by byla skutečnou senzací. Ale to může být příliš extravagantní i pro Trumpa – a pravděpodobnější je jiný výsledek. V nejhorším případě by miliardáře omilostnil ten, kdo by se v roce 2024 dostal do Bílého domu pod vlajkou republikánů. S největší pravděpodobností to bude právě floridský guvernér Desantis ─ důsledný a razantní „trumpista“.
Vzhledem k Bidenově katastrofální nepopularitě se řada amerických politických analytiků domnívá, že skandál s domovními prohlídkami a výslechy Trumpově kampani jen pomůže.
To znamená, že demokraté si situaci zhoršili tím, že se snaží vymyslet něco, co by zabránilo „zrzavé příšeře“ (další častá urážka v liberálním tisku), aby se mstila.
Političtí analytici to sice říkají hlavně na konzervativní stanici FoxNews. Existuje i jiný názor: ve srovnání s Desantisem je kandidát Trump mnohem zranitelnější. Je zatížen chybami z minulosti, má nepříjemnou povahu a v době voleb mu bude 78 let. Bidenovi je nyní 79 let – a je vidět, že je to problém.
Paradoxní, ale pravdivé: Trump je volebním favoritem, nejpopulárnějším politikem v zemi, ale zároveň jediným možným republikánským kandidátem, který by nakonec mohl prohrát s demokratickým kandidátem – ne s Bidenem, ale s nějakým Petem Buttigichem (ministrem dopravy, kterého si prý současný prezident představuje jako svého nástupce).
To by mohlo naznačovat, že máme co do činění s rafinovanějším spiknutím: chytrá kombinace, která má Trumpa rozzlobit a vyděsit, zpochybnit ho a učinit jeho kandidaturu nevyhnutelnou (ještě předtím, než oficiálně oznámí svou nominaci, čímž si zachová manévrovací prostor). Ale je to jen představa, současná americká vláda nevypadá, že by byla schopna takového triku.
Někdy se stává, že jevy nejsou takové, jak by se na první pohled zdálo. Přímý a neomalený příkaz, který se stal poslední kapkou na cestě k politické katastrofě neschopné administrativy Spojených států.
Dmitrij Bavyrin (ZDROJ)