Senátor Jaroslav Doubrava po návratu z Krymu: Nemálo lidí to vidí stejně jako já

Krymem otřásají exploze. Mnozí Rusové z poloostrova odjíždějí. Jde o novou etapu války? Zahájila Ukrajina ofenzívu, která jí má vrátit anektovaný Krym zpátky? Tyto otázky si nyní klade světové společenství. Senátor Jaroslav Doubrava (Severočeši.cz) si je neklade.

Minulý týden se z Krymu vrátil s utvrzeným názorem, že jeho obyvatelé si přejí být součástí Ruska. Redaktorka Kateřina Perknerová ho vyzpovídala.

Navštívil jste okupovaný Krym. Údajně jste tam byl na dovolené. Proč právě tam?

Především jsem nenavštívil okupovaný Krym, ale Krym, který se na základě řádného referenda a v souladu s ukrajinskou ústavou od Ukrajiny oddělil a přičlenil k Ruské federaci.

Referenda pod samopaly. Vy neberete v potaz takřka stoprocentní názor světové veřejnosti, že Rusko v roce 2014 Krym anektovalo, čímž porušilo Budapešťské memorandum z roku 1994 o záruce bezpečnosti a územní celistvosti Ukrajiny?

Řeknete mi potom, jak se touto optikou díváte na Kosovo?

To není předmětem našeho rozhovoru. Mě zajímá, zda vám nepřijde divné, že váš pohled na Krym je zcela ojedinělý?

Na rozdíl od všech křiklounů, kteří mluví o anexi a násilné okupaci, vycházím z vlastní zkušenosti a návštěvy Krymu těsně po referendu, z rozhovorů s jeho účastníky. Nemohu říct nic jiného, než že nesouhlasím s pojmem anexe. Ta znamená oddělení území vojenskou silou, a tady k ničemu takovému nedošlo.

Kdybych použila vaši logiku, tak pokud by v tzv. Sudetech proběhlo v roce 1938 referendum a německy mluvící obyvatelstvo by se vyjádřilo pro jejich připojení k Německu, bylo by to legitimní?

Ale to je přece úplně něco jiného. Sudety se odtrhly na základě Mnichovské smlouvy. Nevím o tom, že by tam probíhalo referendum.

Princip je stejný. Podle vás by referendum v pohraničí ospravedlnilo narušení práva na suverenitu a celistvost tehdejšího Československa?

Jo kdyby. Znáte to.

Sešel jste se na Krymu s dosazeným ruským správcem Krymu Sergejem Aksjonovem?

Ano, ale na Krymu jsem byl na pozvání české diaspory, tedy lidí, kteří tam žijí asi 160 let. Vezl jsem ji tam padesát cédéček s českou muzikou a pohádkami i bednu českých knížek.

Senátor Jaroslav Doubrava (druhý zprava) při jednání s šéfem Republiky Krym Sergejem Aksjonovem (uprostřed). Foto: telegramový účet Sergeje Aksjonova

Tito krajané hlasovali v referendu pro odtržení od Ukrajiny?

S určitostí to říct nemůžu, ale jestli se v referendu pro odtržení od Ukrajiny vyslovilo 97 procent lidí, tak pravděpodobně hlasovali stejně. Když na to s nimi přišla řeč, nikdo by už pod Ukrajinu jít nechtěl.

Jste členem Senátu, který opakovaně odsoudil válku, kterou Rusko na Ukrajině vede. Vy jste žádné usnesení tohoto typu nepodpořil. První místopředseda Senátu Jiří Růžička dal nyní podnět mandátovému a imunitnímu výboru, aby prošetřil vaši cestu. Doslova uvedl: „Že senátor Doubrava odjel v době války na dovolenou na Krym, je zvrhlé, ale že jedná s šéfem ruské okupační správy, je nepřípustné.“ Co vy na to?

Kdyby se pan místopředseda Růžička jel na Krym podívat, neříkal by takové hlouposti. Nejel jsem tam jako senátor. Když jsem vešel do místnosti a viděl na stole českou vlajku, okamžitě jsem upozornil přítomné, že jsem přijel jako soukromá osoba.

Dá se to oddělit?

Musí, když jsem jasně uvedl, že tam nejsem jako senátor.

Jste si jistý, že to tak bral i Sergej Aksjonov? Ruská propaganda podobné projevy přízně umí dokonale využít ve svůj prospěch.

Pan Aksjonov mě uvítal v neformálním oblečení, v texaskách a ve svetru. Neoslovoval mě jako senátora, ale jako přítele.

I vy ho berete jako přítele?

Samozřejmě. Mám tam celou řadu přátel. A nevidím důvod to měnit. Mně je strašně líto, že k tomuto neštěstí došlo. Kdyby ale Ukrajina a konkrétně exprezident Petro Porošenko dodržovali Minské dohody, nemuselo k tomu všemu dojít.

Vnímáte to, k čemu došlo letos 24. února jako ruskou válečnou agresi, přepadení suverénního státu?

Asi čekáte, že řeknu ano. Ale musíte se podívat na minulých osm let, kdy ruská strana upozorňovala, že Ukrajina nedodržuje Minské dohody. Já jsem měl možnost podívat se do Luhaňské oblasti, když jsem tam dozoroval jejich volby.

Tedy takzvané volby, jejichž výsledek nikdo neuznal.

Já hlavně z vlastní zkušenosti vím, jaká zvěrstva tam tehdy páchaly skupiny jako Azov a Pravý sektor.

Z vašeho pohledu to opravňovalo Vladimira Putina k útoku na Ukrajinu, zabíjení dětí, žen a starců, k ničení měst?

Vidíte a já mám informace a záznamy od očitých svědků, že to nedělali ruští vojáci, ale že na ně stříleli a domy zapalovali ukrajinští bojovníci.

Uvědomujete si, že na podzim už nebudete požívat imunity zákonodárce a za podobné výroky byste mohl být trestně stíhán?

Prosím vás, já říkám pravdu, nic si nevymýšlím. Nehledě na to, kde je svoboda slova, ústavou zaručená práva? Opakuji, že v dění na Ukrajině vidím neštěstí, k němuž nemělo dojít. Podle mě byly cesty, jak se tomu vyhnout. Základem bylo nedodržování Minských dohod.

Z obou stran.

No samozřejmě. Minské dohody byly uzavřeny proto, aby vyloučily to, čeho jsme nyní svědky. Zaznamenal jsem, že Porošenko se někde nechal slyšet, že na Minské dohody Ukrajina přistoupila jen proto, aby získala čas.

Podle oficiální zprávy krymského parlamentu jste sdělil, že „zastupujete mnoho obyčejných Čechů, kteří nepodporují politiku své vlády, i podnikatele, kteří chtějí obchodovat s Krymem navzdory sankcím“. Jak jste to mohl říct, když jste tam byl jako soukromá osoba, nikoliv senátor?

V přátelském rozhovoru jsem nemluvil o tom, že někoho zastupuji. Ale i kdybych to řekl, myslím, že bych si nevymýšlel. Z podpůrných reakcí vím, že je nemalé množství lidí, kteří, stejně jako já, nepodporují v tomto směru politiku české vlády. Postěžoval jsem si, že je hrozná chyba, že se to odrazilo i do kulturních a obchodních vztahů. Zajisté existují podnikatelé, kteří by chtěli na obou stranách podnikat, ale nemohou. Mimochodem na Leningradském ekonomickém fóru padla informace, že z Ruska odešlo jenom deset procent amerických podnikatelů.

Jak vidíte další vývoj na Ukrajině, dojde k mírovým jednáním a ukončení války s mnoha oběťmi na životech?

Velmi bych si to přál.


Co řekli senátoři v médiích k cestě Jaroslavy Doubravy na Krym:

  • „Já jsem nespokojen proto, že Doubrava tam jednal s předsedou ruské okupační správy a jistě s ním nejednal jako nějaký pan Doubrava, který přijel na dovolenou na Krym, ale jako senátor Doubrava.“
    Jiří Růžička (TOP 09), 1. místopředseda Senátu
  • „Když se tam Doubravovi tak líbí, tak ať si ho tam nechaj a ušetří si cestu zpět.“
    Jan Horník (STAN), místopředseda Senátu
  • „Podpora a oslavování vojenského agresora, jakým je nyní Rusko, může být trestný čin.“
    Pavel Fischer (KDU-ČSL), předseda zahraničního výboru Senátu
  • „Za sedm let v Senátu jsem senátora Doubravu nepozdravil, natož abych mu podal ruku. Je to můj osobní vzdor vůči téhle odporné existenci.“
    Václav Láska (SEN21), senátor
  • „Je potřeba se k tomu postavit, třebaže senátor Doubrava končí. Zradil ústavní slib.“
    Miroslava Němcová (ODS), senátorka

ZDROJ

Příspěvek byl publikován v rubrice Kauza Ukrajina, Rozhovory. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

2 komentáře: Senátor Jaroslav Doubrava po návratu z Krymu: Nemálo lidí to vidí stejně jako já

  1. Anonym napsal:

    Co si to vláda vůbec dovoluje? Banda jedna blbá, je mně z toho zle, 🤮🤮 co si myslí, stejně za to může jen vláda, EU… a to, že hrozí 3 roky za mříží, za to, že Rusko se jen bránilo, a dobře udělalo. Pryč od ČR. Vy patříte za mříže.

    • admin napsal:

      Dovolím si dodat následující.

      Aniž bych zabředl do sáhodlouhých diskusí, si dovolím podtrhnout ZÁSADNÍ tragédii. Anglosasové ruku v ruce drží pohromadě, umějí se semknout proti Slovanům, proti utlačovaným nádodům. Bohužel, naopak to neplatí. ((

      P.S.
      Když napadlo fašistické Německo Sovětský svaz na úsvitu 22. června 1941 v rámci strašlivé apokalypsy pod názvem Barbarossa,

      https://nase-pravda.net/2022-06-21-01/

      dokázaly se VŠECHNY národy SSSR, nejen ty slovanské, spojit do jediného šiku proti smrtící germánské tyranii. Oběť, kterou tyto národy SSSR přinesly ve jménu míru nejen v Evropě, byla STRAŠLIVÁ: 27 miliónů + další desítky miliónů zmrzačených + 1710 zničených měst a vesnic + 31 850 zničených či rozkradených závodů + 1876 zničených sovchozů, 2890 zničených traktorových stanic + 98 000 zničených kolchozů. Prostě HRŮZA HRŮZ. Přesto se národy SSSR dokázaly po vítězství nad německým fašismem vzchopit a povstat jako bájný pták Fénix z popela válečných hrůz.

      Po likvidaci SSSR a evropského socialismu Slované po 30 letech sklízí to, co zaseli na přelomu 80. a 90. let: vzájemnou nenávist až na samé hraně krvavých válek. Položme si proto ZÁSADNÍ otázku: PROČ tyhle sebevražedné sklony?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.