Plk. Ing. Jaroslav Štefec: Novodobí „Goebbelsové“ mění na wikipedii historii

Původně jsem měl v úmyslu napsat krátkou úvahu při příležitosti výročí přepadení (tehdy rychle se fašizujiciho) Polska nacistickým Německem. Pak jsem se ale podíval do Wikipedie, abych si ověřil pár faktů.

K mému velkému překvapení jsem zjistil, že článek o 2. světové válce doznal zajímavé úpravy. Vedle válečných zločinů Německa a Japonska byl (kromě dalšího) doplněn o seznam válečných zločinů SSSR.

Nic proti tomu, samozřejmě. Za války se prostě válečné zločiny páchají. Někdy se dokonce ani neplánují. Jen mi tam potom chybí i přehled válečných zločinů USA (svržení dvou jaderných pum na japonská města, zbytečné bombardování českých měst a podniků těsně před koncem války, které nás stalo kolem 10.000 lidských životů,… ) a Velké Británie (Coventry, o jehož bombardování věděl WCh dopředu, přesto nic neučinil pro jeho záchranu, bombardování Drážďan a dalších německých měst zapalnými pumami, v jehož důsledku zemřelo těsně před koncem války více lidí, než v Hirošimě a Nagasaki,…). Další příklad:

Před výročím 21. srpna 1968 byl tehdejší generální tajemník SSSR a velitel vojsk Varšavské smlouvy Leonid Iljič Brežněv, ukrajinské národnosti, nyní po „upřesnění“ na wikipedii je to ruský Ukrajinec.

Můžeme přidat i Čínu a další asijské státy ve 2. světové válce. Itálii a  použití bojových plynů v Habeši atd. A když už se píše o válečných zločinech SSSR, neměly by tam být i válečné zločiny ukrajinské SS divize Galicia na frontě a v koncentračních táborech? Ve válečných zločinech Německa jsem ji nenašel. Kam tedy patří?

Historie není ani tak černobílá, ani tak snadno ohybatelná, jak se nám snaží novodobi Goebbelsové namluvit. Některé věci prostě nelze zapomenout. Snaha přepisovat historii je spolu s pálením knih jednou z nejtypičtějsich vlastností nastupujících diktatur. Stejně jako svádění pozornosti lidí od skutečného stavu společnosti například ke způsobu života a „problémům“ celebrit, nebo k jejich milostným avantýrám.

Předpokládám, že vláda nepadne ani teď, ani později, ale skutečně až za ty 4 roky, a nějaké stávky na tom nic nezmění (bez urážky). Rozhodně se máme na co těšit. Pan Rakušan nám již budoucnost jasně naznačil slovy o připravované revitalizaci lustračního zákona.

Příspěvek byl publikován v rubrice Dějiny a současnost se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *