Bojujeme za mír: Kupujeme letadla pro útočné jaderné operace a prodáváme letiště. Atomové bomby v našich službách se tak vznesou do vzduchu jen v instruktážních filmech o škodlivosti jaderné války. Česká politika může směle soupeřit s největšími duševními giganty, Liz Trussovou nevyjímaje.
Zatímco česká ministryně obrany předala ve Washingtonu žádost o nabídku 24 letounů F-35, které nutně potřebujeme, česká vláda v Praze ve stejné době rozhodla o zrušení vojenského letiště v Plzni, protože je nepotřebujeme. Může proto na něm vzniknout gigafactory Volkswagenu na výrobu baterií pro elektrické automobily, pokud o to bude VW stát. Postoj armády ke zrušení letiště neznáme, je tajný. Postoj plzeňského hejtmana, plzeňského primátora a dalších dotčených měst známe, je zoufalý. Vynoří se tam deset tisíc agenturních dělníků bůhví odkud, protože už teď tam „nejsou lidi“. Plzni to sebere obrovské množství vody. A letiště je škoda, poskytuje služby a zvyšuje potenciál regionu.
Nový primátor Plzně Roman Zarzycký (ANO) napsal v otevřeném dopise premiéru Petru Fialovi, že je proti tomuto záměru, zvlášť když se o tom vláda s regionem nechce bavit.
Vláda může směle argumentovat, že letišť máme dost. Přinejhorším můžeme mít základnu na Islandu, kde jsou naši piloti zvyklí. Měli by to také blíž do amerických opravárenských závodů, kdyby na složitém a drahém F-35 něco začalo zlobit. Ale možná jde opravdu hlavně o ten mír. Stačí se podívat na Ukrajinu – vyhrává, ale jaké škody jsou s tím spojeny. Vítězit je podstatně nákladnější než vynaložit nějaký ten pětník na obranu míru. A to vítězství hrozí, ministryně Černochová, kterou lze směle srovnat s podzimní „železnou dámou“ Liz Trussovou, nepochybuje, že pokud by ta letadla fungovala a piloti se vyznali v jejich pestrých displejích, tak tu jadernou válku musíme vyhrát.
To přirozeně vyvolává obavy civilních sektorů. Samotná pořizovací cena bombardovacích letadel je jen třešnička na dortu, ale kdyby došlo na válečný provoz, musíte do nákladů započítat taky následky bombardovacích soubojů. Jak vy k my, tak my k vy. Pokud však F-35 koupíme jen proto, abychom nepřítele odstrašili vysokým podílem obranných výdajů na HDP, ale smyslem operace je vyřadit ničivou zbraň z aktivního užívání, je to na Nobelovu cenu za mír.
Podíl obranných výdajů na HDP jsme dlouho podceňovali, a přitom je to neobyčejně vstřícná veličina, která je ochotná k tomu, že se bude zvyšovat samovolně. Stačí, když obrana drží, ale HDP klesá. Nadějná jsou v tomto ohledu už nejbližší čtvrtletí, kdy se průmysl začne hroutit pod náporem energetické krize, která u nás dostává větší prostor než v zaostalých sousedních zemích. Jak moc bude ekonomika klesat, o tom se zatím nic určitého neví. Záleží také na odolnosti jednotlivých oborů. Například v nápravných zařízeních lze lepit pytlíky ještě dlouho ze starých zásob. V takových podmínkách bude mít vysněných 150 miliard na obranu zcela jinou váhu.
Výroba baterií by u nás jistě někde vzniknout měla, když už máme na Cínovci to lithium. V Česku vzniká revoluční bateriová technologie HE3DA, pro kterou postavili závod v severomoravské Horní Suché, tedy na opačném konci republiky. Moc jim to tam nejde, automatické linky jsou prokládány ruční výrobou. Všechno se vyvíjí od začátku v rozsahu, který je dán možnostmi soukromých investorů. Pokud se něco v nejbližších dvou letech v Horní Suché vyrobí, půjde to do zahraničí, čeští zákazníci musí počkat do roku 2025, informoval představitel firmy Radomír Prus na letošním Smart Energy Forum. Ví bůh, proč se stát neangažoval tam s nějakou podporou domácí produkce. Mohlo se to pohnout rychleji.
Gigafactory má být součástí výrobního řetězce Volkswagenu pro elektrická auta. Jejich nástup znamená konec prakticky všech českých kompetenci v automobilové výrobě, už žádné motory, převodovky, svíčky, diferenciály, prakticky všechno, co dělá auto autem. Proto se tomu v Česku kladl tak rozsáhlý odpor, samozřejmě rafinovaně, třeba tím, jak se brzdila poptávka minimálním počtem nabíjecích stanic. Nerozumní Němci do toho jdou naopak po hlavě, vláda právě schválila 6,3 miliard euro (skoro 155 miliard korun) na výstavbu jednoho miliónu nabíjecích stanic. Blázni, co by se za to dalo koupit amerických bombardérů!
Němci reagují na energetickou krizi zintenzívněním toho, čemu říkáme green deal. U nás věnujeme větší pozornost tomu, že Němci momentálně prodlouží do jara provoz zbylých tří jaderných elektráren. Pokud však jde o elektrická auta, chtějí jejich podíl zvýšit opravdu prudce, ze současných asi 1,5 miliónu na 15 miliónů roku 2030, tedy do osmi let. To už by měly na silnicích jasně dominovat. Německá vláda teď slíbila, že učiní pro řidiče atraktivnější i samotný přechod k elektrickým autům, zřejmě včetně dotací.
Volkswagen zdvojnásobuje plánované investice pro elektromobilitu, protože by chtěl být ve světě vedoucím výrobcem v tomto oboru. Největší konkurence je v Číně, ale jsou tam i partneři, například CATL, který jim vyrábí většinu baterek. Německý premiér Olaf Scholz navštíví Čínu na začátku listopadu a vedení VW bere sebou.
Mladoboleslavská Škoda patří do rodiny VW, ale pokulhává. Minulého německého šéfa to omrzelo a přešel na perspektivnější funkci do centrály. Z toho nového zatím čiší nadšení, ale uvidíme, jak dlouho mu vydrží. České cesty jsou nevyzpytatelné.
Chceme letadla a nechceme letiště. Chceme baterky a nechceme elektrická auta. Chceme posílit tradiční centrální nadvýrobu elektrické energie výstavbou dalších jaderných elektráren, protože pak se elektřina snáze přeprodává se ztrátou na energetické burze.
Srovnání českých plánů s ekonomickou revolucí, o kterou se snažila premiérka Trussová, je nespravedlivé. Kam se na nás…