Proslov pro město TÁBOR ke dni 28. října 2022
Vážení přátelé, milí vlastenci!
Setkáváme se dnes, dne 28. října, u pamětní desky, připomínající vznik našeho samostatného státu.
Společný stát Čechů a Slováků dnes již neexistuje.
Ale národ český a slovenský je stále živý.
Tomáš Garrigue Masaryk se domníval, že Češi a Slováci patří k sobě. Nemýlil se, byť historická zkušenost tyto dvě části lidu československého dočasně odloučila.
Jsme všichni Slované a nezapomínejme na tuto podstatu právě dnes, když i mezi Slovany je vrážen klín v novodobé bratrovražedné válce na Ukrajině. Naše podstata vychází z tradice kontinuity české státnosti, jak ji formuloval T.G. Masaryk, inspirován koncepcí dějin Františka Palackého.
Máme být na co hrdí, jedná se o cestu české reformace, počínající odkazem Mistra Jana Husa přes mírové ideály Petra Chelčického a plebejského husitského krále Jiříka z Poděbrad.
„Tábor je náš program!“ věděl pevně náš první československý prezident. Ideou husitského Tábora totiž bylo hlavně vědomí, že lepší a důstojnější život musí být pro každého člověka především již život zdejší, pozemský.
Nápravu věcí lidských ve světě pozemském měl ve svém srdci rovněž učitel národů – Jan Amos Komenský. Masaryk sám pak obdivoval u těchto autorit duše českého národa nejvíce jejich zájem o poznání vyšší duchovní Pravdy.
„Ježíš, né Caesar!“ pravil moudře Masaryk. Český národ a jeho charakter zrodil se z fundamentu plebejského, lidového, a sváděl historický zápas za onen svůj charakter přes mnohá období úskalí.
V jednom ne příliš radostném období se ocitáme i my, protože naše současná vláda, a je to zjevné, ani zdaleka není Komenského „vládou věcí Tvých“… Není to vláda českého lidu v zájmu našeho národa. Spíše jde o dosazené místodržící, loutky cizích mocenských struktur.
Proto je nanejvýš důležité připomínat 28. říjen a nezapomínat na tisícileté úsilí našich předků, bránících českou státnost.
Nezapomínejme však ani na emancipační přínos myšlení osvícenských filosofů a nezapomínejme ani na ideály humanistických myšlenek, z nichž se v 19. století zrodil demokratický socialismus jako nejhumánnější model mírového soužití.
Socialismus v rodině, humanismus ve společnosti a především mírové snahy ve světě jsou tím, co naše novodobá společnost potřebuje aktuálně nejvíc.
Přejme si navzájem MÍR jako chléb a sůl dneška!
Mgr. Marek Adam
1. místopředseda ANS
České mírové fórum