Osov, 6. října 1938
Náš drahý pane doktore Beneši,
první, co po bezesné noci mohu udělat, je napsat Vám aspoň několik slov. Ne Vy, ale my všichni jsme prohráli svou víru; nejen Vy, ale my všichni tak trochu odcházíme a loučíme se s tím, co jsme byli.
To, co cítím teď, je prudký a přímo bolestný pocit solidarity s Vámi a se všemi, jejichž mravní svět byl poražen.
Věřím, že mravně jsme měli pravdu; věřím, že ji zase přese vše, co se dělo se světem, budeme mít. Jsem si jist, že před Vámi je osvobozovací dílo, a budu žít s očima upřenýma na ty budoucí úkoly. Prosím Vás, buďte klidný a silný, uchovejte se zdráv; to, co Vy jste řekl nám, teď opakujeme my Vám: Šetřte svých sil, bude jich ještě třeba.
Vám v upřímné úctě oddaný
Karel Čapek
Rukopis. Benešův archiv. In: Archiv Ústavu T.G. Masaryka, EB – korespondence. Faksimile s. 141