V poslední době jsme zahlcování především negativními zprávami z Číny a Ruska. Nejde jenom o negativní informace, my máme i absolutní nedostatek těch běžných informací pozitivních.
To že upadá míra vzdělanosti o zemích ve Východní Evropě, nemluvě o vzdálené Asii, tak to je příznačným jevem.
Navíc ještě jde o tu kvalitu i těch negativních informací. Když se ukazují někde půl roku rozstřílené domy, tak málokdy tušíme, a nebo víme, odkud ty fotografie jsou, nebo zda nejsou z nějaké obrazové banky, z jakého jsou místa a z které doby. Tak jsme vlastně svědky ilustrování nějakých propagandistických textů nebo agitačních proslovů, které nemají se skutečností nic společného.
Rád uvádím příklad ruských mrakodrapů, protože to je absolutní apolitické téma. Dnes skoro nikdo neví, že sedm z deseti nejvyšších mrakodrapů je na území Moskvy a Petrohradu a to nemluvím Jekatěrinburgu a dalších městech v bývalých postsovětských republikách. Ale my jako ilustraci k tomu co se stalo někde na ukrajinské frontě máme záběr Kremlu, Spasské věže. chrámu Vasila Blaženého, a někdy, když to kameraman nepřehlédne, tak ještě Leninova mauzolea.
Ano, to ale má jednu velkou nevýhodu. Když se lže v audiovizuálním zpravodajství, a zejména ve vizuálním sdělení, na to jsme si zvykli a umíme to dokonce i dešifrovat. Protože to je téma, které je běžné na celém světě bez ohledu na to jestli je to Asie, Evropa nebo Ruská federace. Ale problém spočívá v tom, že už od starého Říma, nebo pozdního císařského Říma, víme, že se o věcech sice lže, ale že se věci, jak říkal poslední římský Caesar, vracejí „na svá místa“ a obvykle se v takové podobě, kterou tvůrce této nepředpokládá.
Takže, když neustále mluvíme o „Putinově Rusku“, tak nám 99 % skutečných informací uniká. Nevíme ani kolik správních jednotek má Ruská federace, zda jich je 83 nebo 93, kde je dislokována její armáda, kde jsou všechna možná letiště, a dostáváme se do pozice pologramotných lidí, kteří se už ani neumějí podívat na mapu Ruské federace a uvědomit si rozměry té země. Příklad s mrakodrapy není vůbec násilný, ten je tak důležitý, že bych přál všem lidem, aby se podívali někdy, aby si vygooglovali téma „nejvyšší mrakodrapy celého světa“ a uvidí, v jakých iluzích žijeme.
A co si vlastně o Rusku, které nám je představována očima těch našich československých umělců, kteří si tam před rokem 1989 jezdili vydělávat tuzexové bony, popřípadě tam prodávali nedostatkové zboží, tak si vůbec neuvědomujeme v jakém prostoru a jak vybaveném kulturními statky, ekonomickými jednotkami a celky, se pohybujeme. Jak je různorodý a jak je tak rozvinutý, že by ti naši někteří zpravodajové, kteří tak vášnivě kritizují současné Rusko, si netroufli někde v Moskvě nebo v Petrohradu ani přejít ulici, aby je něco nepřejelo.
Podrobněji ve videorozhovoru: