Ministryně obrany Černochová se čerstvě pochlubila, že během krátké doby zakoupí Armáda ČR 210 švédských obrněných transportérů za částku téměř 52 mld. korun. Už jistou dobu je veřejnosti známo, kolik že to amerických stíhaček F-35 hodlá Fialova vláda zakoupit.
Už jsme se ale nedozvěděli to podstatné. Kolik nás to jako daňové poplatníky bude stát.
V prvním odhadu jsem ve svém článku před časem s přehnanou seriózností uvedl, že Česko za 24 letadel zaplatí Spojeným státům 60 mld. korun. Dnes už vím, že to bude těch prvních 60 mld. korun. A že cena kontraktu se může blížit až dvojnásobku, tedy částce 120 mld. Kč.
Nebude to jen nevídané zatížení našeho státního rozpočtu, ostatně podobně jako u nákupu švédských transportérů, ale také to bude tvrdá rána obchodní bilanci země, což negativně zapůsobí na tvorbu HDP republiky (prostě zvýší se dovoz do země, což negativně zapůsobí na obchodní bilanci a tedy následně na HDP).
Třetí velkou položkou, jejíž první ochutnávku si naše armáda právě užívá, jsou německé tanky Leopard. Těch má být v blízké budoucnosti dodáno do republiky 50 a mají stát 20 mld. korun.
Ale ono to nebude jen tak s těmito „moderními“ zbraněmi z USA a z Německa. Nosnost některých mostů v Česku prostě není taková, aby přetěžký Leopard unesly. Pokud má tedy Leopard vůbec vyjet z kasáren, musí se mosty a možná i cesty zpevnit a to bude stát také nějaké peníze. Stamilióny, miliardy?
No, a pokud jde o letouny F-35, budou se muset prodloužit vzletové a příletové dráhy, tedy významným způsobem se budou muset upravit vojenská letiště. A to bude také něco stát.
Zatím slouží stejnému účelu, jako mají sloužit F-35, 14 švédských stíhaček Gripen, které jsou využívány jednak k ochraně vzdušného prostoru naší republiky, ale tu a tam naši letci také hlídají vzdušný prostor nad Slovenskem nebo nad Pobaltím. A Švédové nám nabízejí své letouny za zlomkovou cenu oproti cenám F-35 z USA.
Prostě, rozmařilost této vlády a její rozežranost v oblasti zbrojních zakázek, nezná mezí. Již dnes se státní rozpočet Česka musí potýkat s 200 miliardovým strukturálním deficitem. Tedy, abychom si rozuměli, částku 200 mld. korun nejsme schopni ve státním rozpočtu vůbec pokrýt rozpočtovými příjmy. A nyní ještě toto: obří dodávky zbraní…
Za dva roky bychom měli mít výdaje na armádu navýšené z letošních 92 mld. Kč na 150-160 mld. Kč. Bude to suverénně nejrychleji rostoucí kapitola státního rozpočtu.
ODS se tak prostřednictvím ministryně Černochové změnila na kancelář zastupující zájmy především amerických zbrojařských koncernů.
Je to ostudné, zejména v situaci, kdy na dveře klepe recese, tedy útlum hospodářství a z toho plynoucí nižší příjmy státního rozpočtu. Z toho vyplývá, že v ostatních kapitolách státního rozpočtu dojde často k dramatickému snížení výdajů tak, aby mohl být sanován rozpočet ministerstva obrany.
Černochová, Fiala a spol. a další straší ruským nebezpečím. Přitom sečteme-li jen zbrojní výdaje čtyř klíčových zemí NATO – Spojených států, Velké Británie, Francie a Německa, tak v příštím roce budou vysoce převyšovat částku 1 biliónu dolarů. Ruské zbrojní výdaje podle oficiálních sdělení údajů Stockholmského institutu pro výzkum míru, pohybují kolem 65 mld. dolarů, tedy 15x méně.
Při všem respektu k ruské armádě – na rozdíl od většiny analytiků, západních a zejména českých expertů, bych její úroveň vůbec nezpochybňoval. Ale její materiální možnosti neumožňují vést v Evropě cokoliv jiného než lokální konflikt. Jinak řečeno, i kdyby se Rusko zmocnilo celé Ukrajiny, na čemž, myslím, ani zájem nemá (chce si podržet pouze ruskojazyčná území na jihu a východě Ukrajiny), jeho vojenské možnosti by byly vyčerpány i kdyby snad mělo k invazi svých vojsk do střední Evropy apetit.
Ale vrátím se k tomu šílenému navyšování vojenských výdajů v českém rozpočtu a k militaristickým choutkám této vlády. Reálná mzda u nás v tomto roce prokazatelně poklesne o 12-15 %. V dalším roce to bude dalších 5-7 % poklesu reálné mzdy. Tedy, za necelé dva roky poklesnou reálné mzdy českého obyvatelstva o zhruba 20 %. Zdrcujícím způsobem tak klesne životní úroveň českého obyvatelstva tak, jak po roce 1945 (tedy ani za vlády neumětelských komunistů) nikdy neklesla. A co je ještě vážnější, prohloubí se sociální rozdíly ve společnosti. Sníží se dramaticky reálné příjmy lidí především v příjmově nejslabších skupinách obyvatel a také v určitých vrstvách střední třídy. Nejvyšší příjmové vrstvy mohou být vcelku v klidu, ale střední třída a příjmově nejslabší zaznamenají pokles životní úrovně často vyšší nežli je jedna pětina poklesu, kterou v průměru odhaduji.
Vláda by na rozdíl od rozpočtové rozmařilosti v oblasti zbrojních výdajů měla tyto zbrojní výdaje neprodleně zmrazit, nejlépe na úroveň výdajů roku 2019. To by se možná nelíbilo zejména našim americkým přátelům. No, ale ti nám také nic nedají zadarmo. Zkapalněný americký plyn, je mnohonásobně dražší, než byl plyn ruský před invazí Ruska na Ukrajinu a před covidovou krizí.
Evropa se tak vzdala jistoty dodávek energetických surovin z Ruska, které byly dodávány za velmi přijatelné ceny. Tedy, otevřeně řečeno, Evropa se vzdala levných ruských surovin. A za „odměnu“ získala drahý americký zkapalněný plyn (LNG) a razantně navýšené vojenské výdaje, nad kterými plesá zejména americký vojensko-průmyslový komplex.