Zdravotnictví se rozpadá a přesto je nám vnucována informace, že nejdůležitější je nechat si píchnout další dávku proti Kovidu.
Postupný rozpad našeho zdravotnictví začal již před řadou let. Ale za současné vlády nabral na obrátkách a akceleruje.
Kdysi jsme měli propracovaný systém péče o zdraví dětí, preventivní i lázeňskou péči, vlastní výrobu očkovacích látek i většiny léků. Systém vzdělávání i dalšího doškolování lékařů i dalších pravocníků ve zdravotnictví byl promyšlený a funkční. Ústav pro kontrolu léčiv (SUKL) skutečně prověřoval léky před jejich zavedením u nás, nepodléhal nátlaku ze zahraničí a nečekal na pokyny z Bruselu.
Každý člověk v každém koutku naší zemi měl zajištěnou kvalitní zdravotní péči a jistotu, že v případě nemoci jej bude mít kdo a čím léčit. Částečně vinou privatizace, částečně pak vinou boje o peníze jako nejdůležitějšího kritéria pro ministerstvo zdravotnictví, poskytovatele lékařské péče, dodavatele léků, zdravotního materiálu i samotné lékaře jsme dopěli do současného neutěšeného stavu. Ale především vinou neustále se měnících různých koncepcí i antikoncepcí, hašteření a neschopnocti celého aparátu neustále bobtnajícího ministerstva zdravotnictví, včetně ministrů v čele, kteří se mění jako apoštolové na pražském orloji.
Nově se zaregistrovat u dětského lékaře, zubaře, někdy dokonce i praktického lékaře není problém jen v pohraničí, ale dnes už prakticky kdekoliv. Pravidelné platby zdravotního pojištění nebrání tomu, aby doplatky na léky neustále rostly, úhrady za zubní ošetření, pokud už někdo zubaře má, již z velké většiny nejsou z pojištění hrazeny, ale pacient si je musí doplácet sám. Nově nejsou léky ani proti horečce pro děti, ani celá řada antibiotik a dalších nezbytných léků.
Lékaři odcházejí do zahraničí, do důchodu, nebo umírají a nemá je kdo nahradit. A co dělá ministerstvo zdravotnictví a naše vláda s těmito problémy? NIC! Uvažuje o dvojím standardu zdravotní péče, jeden pro bohaté, druhý (samozřejmě určitě neméně kvalitní) pro všechny ostatní. Střídavě nám doporučují nevětrat, aby se ušetřila energie, pak zase větrat, aby se omezilo šíření virů.
A co je pro ně nejdůležitější – neustále nakupovat a platit další a další vakcíny proti Kovidu, výrobu reklamních spotů a reklamní čas na jejich prezentaci. Přitom toto očkování nemá požadované účinky a léky i proti Kovidu, přestože existují, nejsou. A do toho jsme strašeni rozbíhající se epidemií respiračních onemocnění.
Pán bůh s námi!
Ing. František Šimeček, CSc. (narozen v roce 1955, důchodce + OSVČ, ženatý, 2 děti), IT, sytémový inženýr, vzdělání: Vojenská akademie, obor počítače.
15 let voják z povolání – Výzkumný ústav Generálního štábu, poté Vojenská akademie, různé pozice, poslední jako vedoucí předmětové skupiny automatizace velení a řízení na Katedře řízení.
V civilní sféře Spořitelní akademie (školicí středisko České spořitelny) – vedoucí skupiny IT s částečným lektorským úvazkem, náměstek ředitele fakultní nemocnice pro informatiku, poté v soukromé projekční firmě, nejprve systémový inženýr, pak vedoucí oddělení podpory projekčních SW.