USA za prezidenta Bidena jsou zjevně odhodlány podporovat a udržet u moci režim v Kyjevě, který se na něm již dávno stal zcela závislým, a to i přes stále rostoucí nebezpečí přímé vojenské konfrontace s Ruskem, píše Wolfgang Hübner na německém webu Pi-news.
Ukrajinský prezident Zelenskij s americkým prezidentem Bidenem
Je to válka na Ukrajině, která formovala a určila rok 2022. Není tomu tak jen z německého pohledu, ale i ve světové politice. Západ, kterému dominují USA, svou masivní vojenskou a finanční podporou pro Ukrajinu spálil mosty k Rusku, nakonec vytlačil Moskvu na stranu Číny a postavil tak frontovou linii pro možnou mnohem větší válku: NATO, včetně Austrálie a Japonska, proti Rusku a Číně. Zda k této válce dojde, jaký může mít průběh a které státy by do ní mohly být ještě zataženy, se teprve uvidí. Zabránit tomu ale bude obtížnější než to spustit, protože už se to děje.
Děje se tak ze dvou hlavních důvodů: USA za prezidenta Bidena jsou zjevně odhodlány podporovat a udržet u moci režim v Kyjevě, který se na něm již dávno stal zcela závislým, a to i přes stále rostoucí nebezpečí přímé vojenské konfrontace s Ruskem. Na druhou stranu, jak Rusko, tak Čína, stejně jako další velké a důležité země, se snaží vymanit ze sevření dolarové dominance.
To je ale pro USA nezbytné, aby si udržely svou dominantní vojenskou a ekonomickou světovou mocenskou pozici. Nemůže být pochyb: každé představitelné vedení ve Washingtonu je připraveno podstoupit to nejvyšší riziko, včetně války, aby bránilo dolarovou dominanci.
Vzhledem k tomu, že válka mezi vysoce ozbrojenými jadernými mocnostmi je spojena s vysokým rizikem sebezničení, bude konflikt probíhat v zástupných válkách tak dlouho, jak to jen bude možné, což dokumentují události na Ukrajině každý den. Vzhledem k tomu, že s určitými výjimkami jaderných mocností Francie a Velká Británie, oba vnitřně nestabilní státy, se EU-Evropa snížila na vazala USA proti jakémukoli sebeprosazování, eskalace ukrajinské války může tuto zástupnou válku vést i k dalším státům. stárnoucího kontinentu, například do Německa. Její mocenský komplex se podřídil Spojeným státům v dobrém i ve zlém a německé politické a ekonomické vedení tomu obětovalo základní vlastní zájmy.
► Kolik z nás to skutečně přežije, to je otevřená otázka!
Ani Rusko, ani Čína, ani Indie, Afrika nebo Jižní Amerika nejsou ochotny se nadále vydávat Spojeným státům jako v minulosti. Pro agresivní stratégy Bidenovy administrativy jde o problém, pro který z dlouhodobého hlediska neexistuje perspektivní řešení. Pro americkou světovou velmoc proto může být o to lákavější alespoň oslabit své dva úhlavní nepřátele, Rusko a Čínu, nebo dokonce tyto velké říše rozbít vnitřními otřesy a vnějším tlakem, dokud se to bude zdát možné. Pokud budou americké elity přesvědčeny, že toho již nemohou dosáhnout, dojde k dalším zástupným válkám nebo dokonce k válce konečné. Žádné dobré vyhlídky na rok 2023.