Jsme téměř v předvečer volby prezidenta České republiky a i když se kandidáti zmínili o svých historických vzorech, tak nevím, jestli i my občané si uvědomujeme, jak dlouho trvá česká nebo československá státnost a jaké vzory bychom si mohli z minulosti vzít.
Je to zvláštní otázka, která se opakuje skutečně v našich dějinách téměř tisíciletých. A v této souvislosti se ptáme, co ta česká státnost vlastně je. Jsou to Přemyslovci, jsou to Lucemburkové, jsou to Habsburkové nebo jsou to jenom někteří jednotlivci z těchto dynastií, kteří předali dědictví české státnosti prvnímu prezidentovi Československé republiky? A pak těm dalším, o jejichž právoplatné existenci mnozí veřejně činní lidé pochybují.
Filosof mluví o nesamozřejmosti Československého státu, bývalý předseda České vlády zpochybňuje existenci Československa jako takového a zejména v letech takzvané totality, to znamená od roku 1948 až do roku 1989, ačkoli mnozí z nich byli součástí té takzvané totality nebo české státnosti v době totality.
Říct něco slušného o prezidentech Československé nebo Československé socialistické republiky se považuje za svatokrádež. To jsou lidé, kteří jsou vyškrtnutí z dějin, ačkoliv se nechovali jinak než jejich předchůdci a dokonce se mnohdy chovali lépe než jejich následovníci.
Současnost a budoucnost
Vzpomínka na rozdělení Československa, kterého se zúčastnili řekněme ze zvláštních a ne nám dobře známých nebo jasných příčin a důvodů bývalí ministerští předsedové a bývalí prezidenti, není otázka, na kterou se dá jednoduše zodpovědět.
I ti tři naši poslední prezidenti jsou přesto zodpovědní za stav této země a za to, v jakých žijeme poměrech. A samozřejmě nepřímo, v jakých poměrech budeme žít my, nebo dožívat my a budou žít další generace, které přijdou po nás. Třeba ta státnost už nebude, třeba se všichni jako „bratři upřímní“ rukou společnou a nerozdílnou postaráme o to, aby neexistovala a aby neexistovala dokonce ani vzpomínka na ní.
Podrobněji ve videorozhovoru: