(… jen 4,8 % uvedlo, že mezi oběti nacismu patřily i jiné národnostní skupiny: Memo zpráva Bielefeldské univerzity)
Ve stručnosti uveďme: v Polsku v průběhu druhé světové války Němci zanechali za sebou přes 6 miliónů obětí, v SSSR 27 miliónů, v Jugoslávii 1,5 miliónu a v Československu 360 tisíc.
Pokud by Němci věděli, kolik desítek miliónů mají na svědomí jejich předkové v druhé světové válce, pokud by věděli, jak se chovali ke Slovanům, které považovali za podlidi, kteří měli být ze značné části likvidováni, aby uvolnili svá sídelní území pro Němce, měli by s velkou pravděpodobností i jiný vztah k reparacím, které na nich v současnosti některé vlády či vlastenecké skupiny požadují.
Jedna zásada mezinárodního práva přímo zakotvuje, že agresor je povinen oběti své agrese uhradit škody, které jí agresí vznikly. Německo bylo agresorem, oběťmi byli občané výše uvedených států.
A o tom všem by Němci měli vědět již ze školy, z médií. Pak by jejich vztahy k nám mohly být založeny na historické pravdě, která by otevírala cestu ke skutečnému vzájemnému porozumění a smíření. Pokud uvedené předpoklady nebudou naplněny, vyprávění o přátelských vztazích budou jen pohádkami.
Již i u nás lidé o vzniku fašismu a nacismu a jeho řádění v Evropě mnoho toho neví, zvláště pak mladší generace. Proto se nestaví proti projevům těchto zrůdných ideologií, které dospěly až k průmyslovému vraždění lidí.
Jak to začínalo? Němci jsou nadřazeným národem, jsou panským národem, který je povolán vládnout ostatním. Židé byli prohlášeni za nepřátele říše a likvidováni. Po nich měli přijít na řadu Slované. Český národ čekala likvidace. Část z něho měla být germanizována na říšském území, část fyzicky likvidovaná. Naše sídelní území mělo být osídleno výhradně Němci.
A je podivuhodné, co dnes prohlašují tzv. sudetští Němci. Mluví o svém právu na původní vlast, vrátit se do ní. Část německých elit je podporuje. Naše média začínají mluvit stále více o „Sudetech“. Zapomínají na to, jak se právě „sudetští Němci“ vůči nám chovali nejen před Mnichovem, ale také v době protektorátu. Někteří z nich sloužili v té době u gestapa, válčili na frontách v uniformách SS či SD a samozřejmě i byli i ve Wehrmachtu.
To vše bychom měli vědět nejen my, Češi, ale především i členové „Sudetoněmeckého landsmanšaftu“. Bohužel není tomu tak. Na sjezdech SL se mluví o zločinech, kterých jsme se na Němcích dopustili. V jejich podání naši předkové byli zločinci, kteří se dopouštěli válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a dokonce genocidních zločinů. Přepisují historii. A z naši strany se tomuto vidění minulosti neklade patřičný odpor. Z vládních míst se všechna tato obvinění zpravidla přechází mlčením. Na sociálních síti mnozí z nás ještě brání historickou pravdu. Jak dlouho můžeme těmto vlnám zla ještě vzdorovat? Proč nemluví o minulosti naši historici, politici, diplomaté, aby vše uvedli na pravou míru? Přesto věřme, že pravda zvítězí!