Bc. Jaroslav Bašta: Neúprosný stereotyp dějin

Podíváme-li se na více než tisícileté české dějiny, musí nás zaujmout jeden osudový moment. Tím je střídání období míru a prosperity s krutými válkami.

Zhruba od 14. století lze vysledovat jednu zákonitost – čím déle trval čas bez válek, tím krutější a ničivější byl následný konflikt. Po více než sto letech vlády Lucemburků (Jana, Karla IV., Václava IV.) přišly husitské války, které (s přestávkami) trvaly přes 60 let (od Pražské defenestrace 1419 do Kutnohorského míru 1485). Během nich v Čechách zahynula asi třetina obyvatel.

Pak zase následovalo období míru a prosperity, které ukončila Třicetiletá válka (1618-1648), kdy země Koruny české přišly v důsledku války, hladomorů a epidemií o třetinu až polovinu populace. Vzpamatovávaly se z toho skoro sto let, kdy na nich ležela tíha bojů s Turky v tehdejších Uhrách a Rakousku. Na našem území se pak válčilo s Francií a Pruskem po roce 1740 téměř dvě desetiletí. Na počátku 19. století nás zasáhly války s Napoleonem a pak nastalo téměř stoleté období míru a všeobecného rozkvětu, včetně českého národního obrození. Skončilo to I. a posléze II. Světovou válkou, po nichž se svět zcela změnil.

Od roku 1945 uběhlo bezmála 80 let a přízrak další velké války nejen v Evropě se zvolna začíná zhmotňovat. Jeho příznaky jsou nejlépe vidět na počínání představitelů dnešní, militantní generace, kteří postupně získali vliv v médiích, politice, v akademických či kulturních institucích, a ovládli také Evropský parlament. Jsou fascinováni válkou natolik, až to připomíná abstinenční příznaky. Svou potřebu nepřítele vyřešili nenávistí vůči Rusům, jež našla svůj aktuální výraz v touze Evropanů zničit Rusko. A není jim proti mysli angažovat se v tom osobně.

Jejich vidění světa je černobílé, nekompromisní. Ty, kdo si myslí něco jiného než oni, považují za své osobní nepřátele, pohrdají jimi a označují je nejrůznějšími hanlivými názvy. Studená občanská válka, která vypukla v USA v roce 2016 po zvolení Donalda Trumpa, se už přestěhovala k nám. Bojechtivá mladá generace vyhrála již třetí volby a nic nebrání tomu, aby dosáhla svého cíle. Stojí proti ní jen míroví štváči. Jejich argumentům odmítají naslouchat.

Do svého čela si zvolili generála, který už je upozornil, že na obzoru je ještě jedna válka – s Čínou. Ta začne hned poté, až Západ porazí a rozparceluje Rusko.

S ohledem na české dějinné zkušenosti při pohledu do blízké budoucnosti zůstává nezodpovězeno několik otázek, které přinesly výsledky voleb. Třeba jak dlouho bude válka trvat? Zda naše území zasáhne přímo nebo nepřímo? Kolik našich občanů v ní zahyne? Dostane mladá generace šanci se z toho, co ji čeká, poučit?

Příspěvek byl publikován v rubrice Analytika, Dějiny a současnost se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *