Gilbert Doctorow, inteligentní a dobře informovaný ruský expert, v níže přiloženém článku slova z titulku vysvětluje. Jde o extrémně důležité varování, které stejně, jako varování mé, bude ke škodě nás všech nejpravděpodobněji ignorováno.
V žádném ze západních hlavních měst a ani v tištěných a televizních médiích Západu nepadla dosud jediná zmínka o tom, že snad vše, co se kolem nás dnes děje, se děje jako logický důsledek pokračujících a výjimečně lehkomyslných a nebezpečných provokací Ruska.
Americký neokonzervativní útok proti Rusku se stal nejšílenější kapitolou v historii lidstva, a dle Doctorowa právě v současných dnech dosahuje tento boj svého zlomu. A západní národy, tak politováníhodné, tak de facto nezúčastněné, tak nevědomé a svými vůdci denodenně zrazované, netuší, co se na ně řítí.
Do Bruselu jsem se vrátil v neděli po měsíci cestování po exotických teplých krajinách, ležících na jih od rovníku. A šok po návratu do Belgie byl větší, než pokles vekovní teploty o 27 stupňů. V hotelovém pokoji jsem si pustil zpravodajský program ruské televize Šedesát minut, a z TV přístroje mi v podobě informace o našem současném vztahu s USA šlehlo do mozku cosi velmi blížícího se zprávě o soudném dni. Dovolte tedy, abych se s vámi podělil o klíčový bod zmíněného pořadu, jímž byla informace o brzy očekávané změně ruské doktríny, týkajíci se prvního použití jaderné zbraně, stejně jako o nových a zpřesněných ruských červených čarách, které se jako přirozená reakce odvinuly od plánů na rozdělení a zničení Ruska, jež můžete téměř každodenně slyšet v americké televizi.
Jevgenij Popov, poslanec Státní dumy a moderátor pořadu „Šedesát minut“
Jevgenij Popov, poslanec Státní dumy a moderátor pořadu „Šedesát minut“, jako obvykle uvedl na obrazovku několik záběrů západních televizí, včetně obsáhlého projevu generálporučíka Hodgese, bývalého to velitele amerických sil v Evropě v letech 2014 až 2017, který hovořil o tom, jak naprosto nezbytné je, aby Ukrajinci dostali přesné rakety dlouhého doletu, které jim umožní zaútočit na ruský Krym a také dál do ruského vnitrozemí.
Je jasné, že Hodges není žádný blázen a že tedy to, co řekl, je třeba brát, jak podotkl Popov, zcela vážně. Radikální eskalace amerických válečnických projevů probíhá na pozadí očekávané masivní ruské ofenzívy, která, jak se očekává, začne v čase, kdy se přiblíží výročí zvláštní vojenské operace. Takže faktu, že blížící se a možná porážka ukrajinských sil hýbe mozky i ústy amerických představitelů víc teď, než kdy jindy, se nelze divit.
Jeden z účastníků panelu na „Šedesáti minutách“ řekl, že ruská jaderná doktrína je revidována v odpověď na agresivní plány, jež je stále častěji slyšet ze Spojených států. Takže Rusko míří k politice preventivních a taktických jaderných úderů, podobnou té, kterou mají i USA. A navíc: pokud Ukrajina jakkoli zaútočí na Krym a vnitřní oblasti Ruska, zareaguje Rusko podle plánů, které byly nyní ustaveny. Tyto plány předpokládají protiúdery s pomocí hypersonických střel proti americkým vojenským zařízením v Evropě i v USA. Zmíněný účastník panelu též požadoval, aby tato hrozba ruských protiúderů v Evropě i USA byla explicitně zveřejněna, aby nikdo nebyl na pochybách, co lze a co nelze od Kremlu očekávat.
Takže to máme jasně vyložené.
Horoucně doufám, že z hrozby naznačené kinetické války se v USA i v Evropě probudí nové mírové hnutí. Pokud se tak nestane, budeme se muset každý starat jen sám o sebe.
V roce 1937 byli v Berlíně Židé, kteří se rozhodli, že dokážou překonat bouři a zůstat na místě. Byli jiní, kteří nastoupili do prvních lodí do Anglie, do USA, do Jižní Ameriky. Všichni na severní polokouli teď možná čelíme stejné existenční volbě.
ZDROJ
(překlad Mgr. Lubomír Man)