Dnes máme význačné datum 25. únor, ke kterému se vztahuje mnoho výročí.
Je to zřejmě pro Českou republiku a Československou republiku datum téměř osudové.
Jednak 25. února 1948 došlo ke změně politického režimu v rámci politického systému Národní fronty, později s vedoucí rolí KSČ, Komunistickou stranou Československa.
A co cenzura…
Ano, také po mnoha letech se 25. února 2022 vyhlásila cenzura prostřednictvím vládních činitelů a odůvodňovalo se to jakýmsi nebezpečím dezinformací, jak se dneska říká lžím, a dokonce k tomu byl i ustaven úřad s panem Michalem Klímou. Tento hofrát sice dneska už zase neexistuje, ale málo platné, bylo to zrozeno symbolicky zase 25. února. Takže zase „vítězství sekretariátu nad proletariátem“, jak se blahé paměti říkalo, a nikdo z vládních vašnostů se ani nezastyděl.
Lidé určitých kvalit samozřejmě už teď, na samém počátku demokratizace, ze všeho nejvíc myslí hlavně na hranice této demokracie. Jsou koneckonců ochotni vládnout i demokraticky, budou-li to hlavně oni, kdo bude vládnout. Vidina rozvrácené země je děsí méně než stůl moci bez jejich křesla.
JAN PROCHÁZKA, Literární listy Ročník 1/1968, číslo 3, strana 1
Rozpuštění vojenských bloků v Evropě…
Ale to datum je ještě zajímavější i ad punctum současné politiky. 25. února 1991, nevím, zda to bylo záměrem, se zrušila činnost vojenských struktur tzv. Varšavské smlouvy, která pak byla definitivně rozpuštěna asi o 2-3 měsíce později. Splnil se tak sen a přání tehdejšího prezidenta Václava Havla o rozpuštění vojenských bloků v Evropě. Bohužel, ten jeho sen se naplnil jenom zčásti, takže se rozpustila jenom Varšavská smlouva, zrušila se ta Smlouva o přátelství a vojenské pomoci asi devíti států a na tzv NATO, Severoatlantický pakt, který měl přesně vyhraženou linii severu a jihu, určoval co je a co není „severní Atlantik“, co je sever a co není sever. Asi těžko bychom dnes odůvodňovali přítomnost vojsk Severoatlantického paktu „na jihu“. Někde jako ve válce o Falklandy, které se nesmělo NATO zúčastnit, protože to byla jenom válka Velké Británie s Argentinou.
Takže to druhé významné datum, nebo další osudové datum, se týká jen rozpuštění chřadnoucí Varšavské smlouvy, a na ty další už nedošlo.
Nové vojenské bloky…
Za tím vším je ještě možné vzpomenout podobného činu, kterým je ustanovení a „zpevnění“ východního křídla Severoatlantického paktu. To se odehrává k radosti paní ministryně obrany Černochové a pan náčelník generálního štábu České armády pan generál Karel Řehka o tom mluví, jako o velkém úspěchu, který ochrání východní Evropu před zlobou Ruska nebo útokem z území Ruské federace. A zase k tomu dochází okolo toho osudového 25. února, tentokrát roku 2023. A zase je to zhruba těch osm, devět států, které spolu někdy více, někdy méně spolupracují, tak jako tomu bylo v minulosti.
Takže předpokládám, když už se nám podařilo zatáhnout Čínskou lidovou republiku do evropských událostí, zda nakonec ještě neskončíme u toho, že budeme zbrojit proti válce s kontinentální Čínou a nebo kontinentální Čínou a Tchaj-wanu, a že to bude za další bezedná díra pro daňové poplatníky na nekonečné zbrojení. Jen bych chtěl upozornit že v té Číně se zbrojí s mimořádnou rychlostí, a rozhodně rychleji než v Evropě, a že by to také nemuselo pro celé „východní křídlo“ dobře dopadnout.