Marek Řezanka: Hnědá slepota a černý bič

Nějak se mlčí nejen o protěži,
krom něho kvete rovněž vlčí hák.
Podobná sklizeň prospěje jen stěží:
Je mi z ní úzko, netušíte, jak.

Přibývá opět vytyčených paží,
už chybí pouze klapot černých bot.
Svědomí zase na trhu se draží,
jediné zboží v čase nejistot.

Hajlující již není extremista,
ten, komu vadí, je však hrozba jistá.
Kam jsme jen došli, ptám se nahlas – kam?

Slepou a hluchou máme policii
k symbolům zrůdných – které jen tak míjí.
Nad tím, kdo mír chce, však bič zapráská…


Jestli se s něčím za žádných okolností nehodlám smířit, je to přihlížení k bezuzdné propagaci fašismu a nacismu. Ministerstvo vnitra České republiky si však těchto projevů evidentně nevšímá či je bagatelizuje. Místo toho ve své „souhrnné situační zprávě o extremismu a předsudečné nenávisti“ za druhé pololetí roku 2022 doslova uvádí:

V České republice nicméně vznikla velká, a zatím indiferentní, skupina osob, která vyjadřuje nespokojenost se současným společenským uspořádáním a směřováním státu. Tato skupina je silně ovlivněna konspiračními teoriemi a představuje snadno manipulovatelný cíl pro extremistické a xenofobní politiky, případně pro hybridní působení cizí moci. Potenciál pro ohrožení demokratických základů v České republice existuje a může se zvyšovat.

To je jak z hodně špatného vtipu. Ani zmínka o hajlování na jistých demonstracích – ani zmínka o zjevných fašistických symbolech (např. „vlčí hák“). Když se objeví zcela jasná paralela na jednu horskou bylinu, jež v historii fašismu jako symbol zanechala velmi děsivou stopu především na Slovensku, vyrojí se hned kupa odborníků, kteří hledají k onomu symbolu i jiná vysvětlení. Neonacisté, kteří na triku nosili číslo 88, podle této logiky mohli tvrdit, že to je například protonové číslo radia. Přesto nikdo nepochyboval, že jde o nacistický pozdrav sestavený ze dvou písmen „H“, kde 8 je pořadím v abecedě.

Je mi doslova zle z představy, jací vysocí činitelé se tváří, že extremismus tam, kde je naprosto očividný, není – a naopak ho hledají mezi nespokojenými občany s asociální politikou vlády. A že jsou schopni sami svou účastí podpořit demonstrace, kde se hajluje a na nichž se objevuje fašistická symbolika.

Takové jednání pokládám nejen za ostudné, ale zcela nepřijatelné. Pokud selhávají naši političtí představitelé, kteří rozhodně nejsou našimi, je na nás, občanech, abychom se této noční můry jednou provždy zbavili.

Příspěvek byl publikován v rubrice Analytika, Politika se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *