Na půdě poslanecké sněmovny se v těchto dnech odehrává nové divadelní představení. Kterak okrást české důchodce po příští, červnové valorizaci důchodů.
Jde o smutné „zjištění“, že po více než 30 letech slibování blahobytu a srovnání životní úrovně se Západem, v obnoveném kapitalistickém zřízení je státní kasa v současné době děravější ještě více, než onen pověstný ementál. Podle premiéra vlády Petra Fialy prý ale „nikdo nemůže říct, že nezvyšujeme penze. Jen upravujeme parametry, aby se skokově neutrhly“.
Současné přespávání v poslanecké sněmovně a vzájemné osočování se děje několik týdnů poté, kdy si poslanci navýšili své platy. Základní plat (bez náhrad) „řadového“ poslance se tak zvýšil o částku 144 tisíc Kč hrubého ročně. Roční navýšení základního platu pro nejdražší ženu za pultem v ČR Markétu Pekarovou Adamovou pak představuje „bonus“ ve výši 372 tisíc Kč hrubého!
Pro přehlednost přidávám přehled navýšení hrubého měsíčního platu ústavních činitelů k 1.1.2023, kdy státní kasa letos vyčlení na jejich platy asi o 730 miliónů Kč více oproti předcházejícímu roku.
Připomeňme si v době, kdy podle asociální vlády se mají senioři uskromnit a přispět tak k sociálnímu smíru, slova traktoristy, ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky pronesená v roce 2022 v souvislosti s navýšením platů ústavních činitelů:
Nebudu navrhovat prodloužení zmrazení, protože se týká nejen politiků, ale také soudců a státních zástupců. Už v tento okamžik je zmrazení, které proběhlo v únoru letošního roku, předmětem žaloby u Ústavního soudu.
Po prezidentských volbách, kdy asociální vláda má v ruce již všechna esa, premiér Petr Fiala všestranně podporující vládnoucí fašistický režim Ukrajiny nemusí již skrývat, že pro své vlastní občany prostě peníze nemá!
Zatímco pro další mimořádnou valorizaci důchodů, pro kterou vláda v rozpočtu nevyčlenila ani korunu, se hledá částka necelých 20 miliard Kč, tak podle sdělení ministerstva financí představovaly v roce 2022 výdaje státního rozpočtu související s válečným konfliktem na Ukrajině (jedná se zejména o pomoc válečným uprchlíkům) částku 22,4 mld. Kč. Podíl finanční pomoci na celkových výdajích státu činil 1,1 %. Materiální pomoc byla vyčíslena na 2,8 mld. Kč. Je však třeba upozornit, že součástí těchto údajů není pomoc podléhající režimu utajení (týká se zejména oblasti materiální pomoci).
Pro přehlednost přikládám níže „rozčlenění“ za jednotlivé rezorty, resp. správce kapitol státního rozpočtu:
Tabulka 1: finanční dopady
Tabulka 2: materiální dopady
V případě pomoci Ukrajině je třeba připomenout výši finanční pomoci, ke které se Fialova vláda přihlásila v rámci Evropské unie. Dle vyjádření Ministerstva financí Evropská unie poskytuje Ukrajině pomoc prostřednictvím tzv. makrofinanční pomoci formou půjček s dlouhou dobou splatnosti. Poskytnutí pomoci (vyplácení jednotlivých částí makrofinanční pomoci) je vždy podmíněno plněním dohodnutých reforem a splněním politických podmínek, mezi něž patří respektování demokratických mechanismů, parlamentní systém založený na existenci několika politických stran, existence právního státu, a také dodržování lidských práv.
V roce 2022 Evropská unie poskytla Ukrajině makrofinanční pomoc v celkové výši 7,2 mld. EUR. Za částku 1,2 mld. EUR by v případě nesplácení poskytl záruku do výše 9 % rozpočet Evropské unie. Za zbývajících 6 mld. EUR by záruku do výše 9 % nejdříve poskytl rozpočet Evropské unie a následně do výše 61 % nesplacené částky členské státy, a to poměrně podle klíče daného podílem jednotlivých států na hrubém národním důchodu Evropské unie v roce 2022. To v případě České republiky činí 1,57 %. V roce 2023 bude Ukrajině postupně poskytnuta makrofinanční pomoc ve formě dlouhodobé půjčky v celkové výši 18 mld. EUR. Půjčka má odloženou dobu splatnosti a Ukrajina začne tuto půjčku splácet za 10 let. Schválený způsob ručení za půjčku je založen na záruce rozpočtu EU prostřednictvím jeho rezervy (tzv. headroom), což je rozdíl mezi maximální možnou výší odvodů členských států do rozpočtu Evropské unie podle rozhodnutí o vlastních zdrojích a schválenými stropy plateb z rozpočtu Evropské unie. Nejedná se tedy o bilaterální záruky jednotlivých členských států.
Suma sumárum, vyhlídky pro Českou republiku a její občany z pohledu ekonomického příznivé nejsou a se současnou vládou ani nebudou. Podle signálů, které nám premiér Fiala vysílá stále častěji, je potřebné se uskromňovat i nadále. Takto získané finanční prostředky směřovat do zbrojení ve prospěch NATO (USA), které svého agresora v podobě Ruské federace dlouhodobě nejen zná, ale bude i před ním chránit své koloniální satelity! Zvykejme si, že pro důchodce, matky samoživitelky a sociálně slabé skupiny občanů tato vláda peníze mít nebude. Namísto toho začneme konečně plnit svůj dlouhodobý závazek vůči zločineckému skupení NATO a vyčleňovat pro vojenské účely ročně minimálně 2 % HDP. Což je částka, která mimo jiné několikanásobně přesahuje chybějící finance na valorizaci důchodů.
Na dokreslení současné situace přidávám text „zdobící“ banner umístěný před nádražní budovou ČD v Přešticích:
Při pohledu na dnešní Česko, mi přijde únos mimozemšťany jako záchranná akce.
Já občan