Jindřich Koudelka: Rusko, vyvolené Boží prozřetelností

Když před třiatřiceti roky vzlétly naděje jako ptáci, vypuštění z klecí, vstříc svobodě (?) a nebi, modrému jako nikdy předtím, a kdy slova humanismus, tolerance i další z téhož slovníku ještě netahala za uši, věru jsem netušil, že se právě ocitám v Orwelovsko-virtuálním světě.

Reálně však v roli českého Honzy z kresleného vtipu Vladimíra Renčína, kde statný Honzík ve staročeském kroji, s beranicí na hlavě a housličkami v podpaží, stojí ve dveřích chaloupky a mamince v šátečku, právě přikládající polínka do pícky, radostně oznamuje: Tak se na mne, maminko, konečně usmálo štěstí, dostal jsem místo druhého houslisty na Titaniku! V té době, jsem v roli českého Honzy nebyl jenom já. Jízdenku na Titanik jsme v ruce drželi všichni. K Humanismu a toleranci nám přidali občanskou společnost a ODS, aniž jsme tušili, do jakých tenat nás to lapají.

Neznalí poměrů na západ od nás jsme se my, oslové, dali nachytat na otýpku sena a uvěřili, že občanská společnost je tou nejjistější pojistkou proti možnosti vzniku nové mocenské elity, podobné té, které jsme se nedávno zbavili. Žili jsme v přesvědčení, že občanská společnost se týká vnitřního uspořádání státu jak po stránce politické, právní, tak i sociální.

Netušili jsme však, že tato občanská společnost je myšlena jako internacionální, překračující hranice států i etnik. Kdopak ale v té době slyšel o jakémsi míšenci Kalergim a jeho plánu euronegroidní Evropy? Ale i kdyby slyšel, jak nepokládat tuto myšlenku za fantasmagorii, kterou nemělo smysl se zabývat. Co však tehdy bylo za fantasmagorii, je dnes realitou. Afrika i Asie se už v milionech nastěhovaly do Evropy a budou se stěhovat dál do „bílých míst“, která ještě v Evropě zbývají. Jedno z nich je i v Česku. Mluvící koňové říkají: „K nám oni nechtějí.“ Ale EU už ví, jak a kam je nasměrovat. Myšlenkou euronegroidní Evropy se míšenec zaobíral už před válkou; zatím to byla myšlenka „vytesaná“ na hrubo, která potřebovala propracovat a „ideologicky“ zdůvodnit. Slovem, které to dokázalo a které je možno použít vždy a všude, je slovo humanismus, neboť kdo by mohl mít něco proti humanismu, který je tak „zakousnut“ do západní společnosti a do vědomí i podvědomí jejích obyvatel, že mít něco proti humanismu je známkou primitivismu. Takže, kdo by toužil být za primitiva, že?

Ve dvacátých letech dvacátého století se v Německu zformovala levicově orientovaná Frankfurtská škola, která se ze sociologického pohledu snažila definovat, proč Marxova teorie světové revoluce selhala. Nadějné bádání bylo příchodem Hitlera přerušeno a osazenstvo bylo nuceno přeplavit se za oceán (škoda, že se neplavili na Titaniku!), aby se po válce ke svému „bádání“ vrátilo. Konečný poznatek zněl: Marxova světová revoluce se neuskutečnila proto, že, dělnická třída zradila své poslání být nositelkou revolučních idejí a zažehnout jiskru světové revoluce, neboť z jejích příslušníků se stali nepoužitelní maloměšťáci. Soudruzi však nerezignovali. Bylo třeba najít jinou revoluční masu, schopnou pokračovat v ideji světové revoluce. Volba padla na třetí svět.

Tak se myšlenka světové revoluce s myšlenkou euronegroidní Evropy potkaly na stejné cestě. Místo praporů rudých zavlály černé!

Teorie světové revoluce v Marxově pojetí byla opuštěna, aby byla nahrazena modernější teorií globálního světa a Nového světového řádu.

To obojí (globální svět a Nový řád) má být „uvedeno do provozu“ na starém kontinentě i za přispění nových příchozích! Na realizaci plánu, který má z mapy Evropy vymazat státy a národy a nahradit je masou, která se bude nazývat euronegroidní je třeba nejen kapitálu, ale i mnoha pomocníků, pro které alfou i omegou jsou peníze a kariéra. Tihle ďáblovi pacholci se rekrutují z řad zrádných vlád a parlamentů, justice, politických stran, zednářů, sdělovacích prostředků (mainstream), „neziskových“ organizací, fedrujících do Evropy migranty, i všech možných i nemožných institucí (centrum pro výzkum míru?), z nichž ta, která všechny (v Evropě) zastřešuje má název EU.

Předpokladem zdaru je mít všechna strategická místa ve státě i v Evropě obsazena těmito pacholky a až „hvězdná hodina“ udeří, akce může začít.

I po tolika zkušenostech (covid, krize, inflace) žijí mnozí v iluzi, že inflace a krize pominou a „zas bude dobře“. A proč že ne? Proto, že obojí patří do plánu! Kdyby inflace a krize padaly z nebe jen tak, náhodou, jako trakaře, tak možná, snad. Vlastně ani tak ne. Se třemi biliony zahraničního dluhu a bůhví kolika stamiliardami nebo snad bilionem(?) dluhu vnitřního a prázdnem, zejícím tu po privatizaci jako byt po exekuci, navíc stále s těmi stejnými, kteří nás zprivatizovali už v devadesátých letech i s těmi současnými, kteří „privatizují“ dodnes (Dozimetr, Pražský dopravní podnik, byty, úplatky) nebude dobře nikdy. Sotva útok začal a vy už, kmotříčku, chcete, aby „zas bylo dobře?“ A co k těm bilionům přidat ptačí chřipku, prasečí mor nebo nemoc šílených krav? (biologické zbraně se vyvíjejí už hezkou řádku let).

Největší chemická továrna v Německu na umělá hnojiva vydala znepokojivou zprávu, že možná bude muset pro nedostatek plynu zastavit výrobu umělých hnojiv, bez kterých se zemědělství neobejde, nemá-li v Evropě jedenadvacátého století vypuknout hladomor! A co další miliony krků „nových Evropanů“, přicházejících z Afriky a Asie? Pořád kmotříčku, věříte, že „zas bude dobře?“ Evropská civilizace, dnes euro-americká, se kdysi nazývala anticko-křesťanskou kulturou.

Její vrchol se dle mnohých nacházel ve třináctém století, kdy teologie, podepřená velkými filozofy antiky, dochází vrcholu v Summě teologice Tomáše Akvinského, a kdy Evropa byla otevřená působení Františka z Assisi a Menších bratří, a kdy se začíná uplatňovat stavební sloh, zvaný gotika, který celou tuto epochu viditelně reprezentuje.

Ale již ve století čtrnáctém, třebaže je to doba nejskvělejších katedrál, vypínajících se vysoko k nebi, nastává sotva viditelná „únava materiálu“, která se v dalších stoletích zvyšuje až do dnešních dnů, kdy „únava“ dosahuje takového stupně, že až hrozí zřícení celé, kdysi tak velkolepé budovy.

Ne však jenom únava je na vině. Kromě ní je tu nadčasová síla, pracující v utajení, která se snaží každou trhlinu rozšířit natolik, aby došlo ke zhroucení budovy a aby k němu došlo co nejdříve. Odhalit původ této síly znamená opustit zaběhnutý způsob myšlení i ten tak zoufale zvykový pohled na svět. Na tuto sílu jsou napojeni všichni „pacholci“ světa, všech ražení a stupňů, o kterých už byla řeč: členové vlád, parlamentů atd., kteří taktéž pracují v utajení. Jsou to organizace, pyramidovitě uspořádané, směřující vzhůru k vševidoucímu oku na vrcholu pyramidy, jak je vyobrazeno na jednodolarové bankovce a kde dvěma slovy je vyjádřen „program“: New Order. Později bylo přidáno třetí slovo: New Wold Order. A už víme, o čem je řeč, a o kom (!), protože jak Starý, tak Nový zákon nás o něm informují. Pýcha nejvyššího z Andělů a dvě slova Non serviam, zplodila zlo. On, který svoji při prohrál už před věky na nebi, chce tuto prohru anulovat vítězstvím zde na zemi. K tomu ale potřebuje pomocníky, chaos a globalizaci! Pomocníků má nespočet, jen globalizaci v nedohlednu.

Všechny revoluce a krize začínají chaosem. Ten řízený je nejefektivnější, a proto inflace a krize jsou k jeho vyvolání nezbytné! Jako předehra tu byl covid. Technická civilizace je stroj, složený z mnoha komponentů, z nichž energie, respektive její výroba, je jednou z nich. K výrobě energie je potřeba plyn, uhlí nebo ropa. U té pokročilé je to atom.

Má-li kdosi finančně a ekonomicky mocný, zároveň s politickým vlivem na vlády (nejde tu o jedince, ale o organizace) zájem na vyvolání krize a má-li zároveň možnost ovlivňovat cenu těchto komodit na burze, má v ruce tak mocnou zbraň, že obrana proti ní je téměř nemožná. (Hle, zas jedna spiklenecká teorie!). Dodává-li Rusko dle uzavřených smluv dostatečné množství plynu i ropy, je nutné obojí přívody uzavřít! Jak to ale zařídit, jsou-li oba kohoutky v Rusku? Od toho jsou tu sankce. Plynu i ropy pak bude málo a cena obojího bude stoupat. Cena plynu i ropy za sebou potáhne i cenu ostatních komodit. A je tu inflace, která se svede opět na Rusko a válku na Ukrajině, třebaže několik dnů před začátkem války se inflace už vyšplhala na 11,2 %. Z toho je zřejmé, že inflace má svůj původ někde jinde!

V přípravě na tuto „velkorysou“ akci se nejdříve v Německu a Francii, což jsou hlavní země EU, odpojí od sítě uhelné elektrárny kvůli uhlíkové stopě (jak odborně řečeno!) potom i jaderné (kvůli bezpečnosti). Na Rusko se uvalí další sankce, že si vzalo zpět své historické území Krym, kde žije přes 90 % ruskojazyčného obyvatelstva, které se hlasováním vyjádřilo ke znovupřipojení k Rusku, a kde si mimochodem chtěla Amerika zřídit námořní základnu.

Chruščov, sám Ukrajinec, v šedesátých letech minulého století administrativně připojil Krym k Ukrajině. V případě Doněcka a Luhanska, jehož obyvatelstvo je rovněž ruskojazyčné a které nechtělo být součástí majdanské Ukrajiny muselo osm roků čelit útokům a bombardování ukrajinské armády, zásobované americkými zbraněmi.

I mediální mainstream se tuží a na Rusko i Putina chrlí až neuvěřitelně nenávistné lži a výmysly: „Je to agresor, nebezpečný pro Evropu i svět“. „Plyn ani ropu od něj v Evropě nechceme“. Intrikáni a pokrytci se přitom zaštiťují frázemi o svobodě a humanismu a mluvící koňové jim přikyvují. Aby akce byla opravdu pojištěna (sichr je sichr), na oba plynovody Nordstream se provede sabotáž, ze které se obviní – no přece Rusko, třebaže 51 % plynovodu patří Rusku a 30 % Německu. Kdopak se ale v Orwelovském virtuálním světě bude odvolávat na logiku? V nastalé situaci se jako první zorientují burzovní a jiní spekulanti a ceny plynu a ropy ještě více poskočí a tempem zrychleným poběží vzhůru. Akce se zdařila, cesta je volná. Opravdu? Jak prosté a geniální, kdyby z těch bot nečouhalo tolik slámy!

Tvrdí, že demokracie je otevřená společnost, existují-li však v „otevřené společnosti“ tajné organizace (zednáři, Ilumináti atd), které vše, přes politiku, ekonomii, věci právní (i mimo právní) rozhodují a rozhodnutí se (potrubní poštou?) posílá podřízeným subjektům, jako je EU, která potom úkoluje vlády a parlamenty Evropy a vydává prováděcí nařízení, aby vše probíhalo dle přání utajených šéfů, o jaké otevřené společnosti to potom mluví? I paroplavební společnosti, pendlující mezi Libyí a Evropou, jsou navigovány těmito organizacemi, aby Kalergiho plán euronegroidní Evropy byl co nejdříve v provozu!

Jenom zapomněli, kdo že stvořil národy a určil jim místo na „okrsku zemském“. Padlý anděl nemá co ztratit, jeho pře byla prohraná už před věky. Jeho pomocníci zde na zemi se ale budou zodpovídat u posledního soudu, a je jedno na které příčce zednářského žebříku stáli.

Přitěžující okolností jim bude, že se přímo podíleli na pokusu o zničení evropských národů, ze kterých sami vzešli, a snahou, nahradit je euronegroidní masou. Toto je doba, kdy se celá euro-americká civilizace, když už se nedá mluvit o křesťanské kultuře, propadá do stále větší temnoty a chaosu, o kterých mají mnozí zato, že už není v lidských silách je zastavit. Nebyly ale v různých dobách dějin předěly, kdy chaos byl předzvěstí toho, že nové se rodí a staré zaniká? Nejsou tedy dnešní chaos a temnota také předzvěstí toho samého?

Proto žádný strach před tyranosaury, kteří dnes terorizují svět ani před drakem samotným a jeho pacholky! On ví, že mezi jeho touhou ovládnout svět (globalizací) a jím, stojí Rusko, vyvolené Boží prozřetelností, které svojí historické úloze dostojí!

Autor je signatářem Charty 77 a politickým vězněm předlistopadového režimu.

Příspěvek byl publikován v rubrice Analytika, Dějiny a současnost. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *