15. březen 1939 znamenal nejen pro Evropu, ale pro celý tehdejší svět naprosté procitnutí ze lživého snu usmiřování s hitlerismem. Tehdy přední praporečník usmiřování – Neville Chamberlain, dostal těžkou ránu palicí, která navždy vyvrátila jeho představu o smířlivém a nenáročném führerovi.
Britům, Francouzům a jiným nestačily předchozí kroky obludného nacisty – okupace Sárska a Porýní, anšlus Rakouska. Evropa nehlesla a nehnula prstem. Mnichov svou zradu korunoval tvrzením uspokojení nacistického Goliáše a Chamberlain se kasal po vystoupení ze své Elektry papírem – „Zajistil jsem mír pro Evropu na sto let!“ – Těch sto let se zhroutilo 15. března 1939 jako domeček z karet.
Ke zbytku cti Chamberlaina lze řici – byl zhroucen a otřesen, a musel si přiznat Crippsovu a Churchillovu pravdu – Británie v Mnichově zvolila hanbu, a nyní ji čeká válka! Útok na Polsko se již dal čekat. Polsko-německý pakt o neútočení z roku 1934, dávno před SSSR (!) se stal pro obludu Velkoněmeckého reichu stejným cárem papíru, jako Mnichov.
Také on přišel jako první v dějinách s projektem odsunu sudetských Němců z ČSR. Svou myšlenku však naplnit nestačil. Utýrán hanbou ze zparchantělého Mnichova brzy na to zesnul.
Myšlenku transferu Němců z okupovaných států východní Evropy pak naplnili Churchill a Eden – nikoli Edvard Beneš, jak toto dnes idiotsky lživě tvrdí nepřátelé Beneše jako pan Pithart, nebo pseudohistorikové, jako pan Mlynárik-Danubius, pan Krystlík a jiní z páté kolony nepřátel ČSR – Benešovy republiky. Ideu transferu Němců z východní Evropy kodifikovala Postupim. Dekrety ČSR, nikoli Benešovy (!), pak jen zmírňovaly sankce Postupimi vyloučením německých a maďarských antifašistů prokázáním jejich loyality k ČSR! Dekrety nebyly žádná hermanovská „etnická čistka ve stínu Moskvy“, jak to neustále blábolil pan exministr kultu a orby.
Okupací ČSR, těžce poraněné předtím uloupením tzv. Sudet a řáděním ordnerů a freikorpsů a vyhnáním tisíců Čechů z pohraničí, nastalo další martyrium českého národa. K vyhnaným Čechům, Židům a německým antifašistům (!) z roku 1938 přibyly další desetitisíce. Celkový počet vyhnaných Čechů a židů se zvýšil roku 1939 odhadem na 250 tisíc.
Wehrmacht se choval v českých zemích jako v dobyté zemi a olupoval ji o potraviny, čímž českým lidem způsoboval značné strádání. Nastolený protektorát podle francouzského vzoru z 19. století pak vše korunoval. Nastala doba nejhoršího temna Čechů, Židů a Romů od bělohorské porážky.
Vše končilo přípravami tzv. definitivního řešení české otázky. Naši nepřátelé tvrdí – že prý šlo jen o „plány“ a ne o realizaci, zatím co my po válce jsme prý naplnili „nejhorší vyhnání Němců“! Jaká drzost a lež! Toto mohou tvrdit jen nejhrubší ignoranti dějin protektorátu.
Nenastalo další vyhánění téměř 100 tisíců Čechů z vnitrozemí?? (Neveklovsko, Sedlčansko, Berounsko, Vyškovsko, Drahanská vysočina, Svitavsko). Nenastal dovoz desetitisíců tzv. bessarabských Němců do protektorátu ke kolonisaci Drahanské vysočiny? Nenastalo stanné právo a vraždění českých lidí, nenastaly transporty Židů, Čechů a Romů do vyhlazovacích táborů?
Nenastalo průmyslově vědecké vyhlazení Lidic a Ležák a později dalších obcí, Prlova, Ploštiny, Javoříčka, Lejskova, Leškovic, Horních Životic atd?? Nepodílel se na tomto vyvražďování válečný zločinec Sudetoněmec K.H. Frank? Nebyl vrah Dolfusse Rudolf Planetta Sudetoněmec původem? Nebyl Seyss-Inquart, válečný zločinec, vrah holandských Židů, Sudetoněmec od Jihlavy? Atd.
Nepřinesla okupace ČSR a protektorát sběrné a pracovní tábory, jako byly Svatobořice, Lety a Hodonín a řada dalších. Nepřinesl protektorát Terezín, Osvětim, Mauthausen, Sachsenhausen, Flossenbürg, Dachau, Bergen-Belsen, Ravensbrück, Gross-Rosen, Breslau, Plötsensee? Nepřinesla 360 tisíc obětí??
Nepřinesl protektorát Špilberk, Kounicovy koleje, Sušilovy koleje, koncentrák Pod Kaštany, popravčí věznici Cejl jen v Brně, kde dnes magistrát a primátor konají hanbářské vstřícné akce k pochodu sudetů a k Německému domu?? Kde dnes blábolí politici jako pan Vokřál a pan akademik Drahoš u TGM?? Nepřinesl protektorát slučovací sjezd Henleinovy sudetoněmecké partaje s NSDAP? Nevolilo Henleina 98 procent tzv. Sudetoněmců? Nedostal každý třetí Sudetoněmec od Hitlera sudetskou medaili za uloupení čs. pohraničí?? A mohli bychom pokračovat dál a dál.
Dnes správně bratři Poláci otevřeli otázku německých reparací Polsku za hrůzy a ztráty II. světové války. A co my? Nám Německo nic nedluží? Ustanovení Parřížské reparační dohody, podle které se žádný zde uloupený majetek Němci nesmí vrátit zpět do německých rukou, kterého je ČR platným signatářem jako natupník ČSR, už neplatí?? Ale ano, platí. Jen naše kolaborantské polistopadové vlády tvrdí, že naše nároky jsou „promlčeny“ a že reparace Německa vůči ČR „nejsou na pořadu dne“. Tento ohavný trend započala již vláda ČR za presidenta pana Havla,a vše korunoval exministr zahraničí kníže Schwarzenberg tvrzením, že nároky ČR jsou „neopodstatněné“ a byly nahrazeny dohodami jako je Česko-německá deklarace,které nenárokují vzájemně nic z minulosti. Ano toto není úplná pravda,protože deklarace má dvoje znění, které na jedné stran říká „odsun“, na druhé „vyhnání“. Ovšem deklarace nebo memorandum jsou politické, nikoli právní akty a mají politický dobový význam. Právně ve vztazích ČR a Německa nic nekončí – a právníci obou stran to vědí velmi dobře. Právě proto zde nepřátelé Benešovy republiky neustále rozehrávají politická odsouzení dekretů a zamlčují Paříž a Postupim! Tento strašný shnilý plod politického havlismu je nutno vyoperovat z české politiky a obnovit plně práva republiky daná Postupimí a Paříží. Pokud se toto nestane, bude republika ve stálém ohrožení nelegitimními nároky landsmanů všech typů, německých, rakouských,a to se také týká Slovenské republiky v případě Maďarů.
Místo toho jsme se dočkali tragické a národ ponižující omluvy tehdejšího presidenta pana Havla sudetským odsunutým Němcům. Omluvy, která nic nevyřešila a jen vše zatemnila. Omluvy protiřečící reáliím našich dějin a ponižující český národ. Omluvy,která zahájila katastrofální politiku pozdějších vlád a jejich představitelů, zejména pana Nečase a pana Sobotky, vůči nikdy nesplněným německým dluhům, morálním i věcným.
I proto je třeba neustále připomínat memento velkoněmecké okupace ČSR 15. března 1939 – Den hanby nacismu.
Nakonec jen jedno. Máme spoustu významných dnů. Máme dokonce i Den vstupu do NATO. Ale kromě holocaustu – což je mimo diskusi a naprosto správné! – nemáme vůbec žádný památný den obětí nacismu a fašismu. Proč?? To jsme natolik klerofašismu vstřícný stát, že tu památka obětí nacismu a fašismu vedle obětí holocaustu nesmí být slavena?? Památka Dne vyhlazení Lidic je sice naprosto správná, leč nestačí. Jde o všechny naše oběti nacismu a fašismu! Toto je neustálá hanba našeho parlamentu. Hanba stejná, jako neobnovení Mezinárodního dne studentstva.
Dr. Jiří Jaroš Nickelli, předseda Historicko dokumentační komise ČSBS Boskovice.
Autor je pozůstalý po oběti gestapa, příbuzný obětí Osvětimi a sekyrárny Pankráce.