Agentury již poněkud smutně informovaly, že letadla předsedy ČLR Si Ťin-pchinga a jeho delegace odletěla z moskevského letiště Vnukovo a zamířila na východ. V Moskvě zůstala jen tichá ozvěna hymen obou zemí, doznívající pocit ze svátku a naděje, že to všechno nebylo marné.
Stejně jako zůstal kurs na východ, který zachraňuje Rusko před naprosto hloupou, ale totální obstrukcí Západu. Výsledkem návštěvy soudruha Si v Moskvě bylo mnoho bilaterálních dokumentů, hlavní a programové jsou dva: Společné prohlášení o plánu rozvoje klíčových oblastí hospodářské spolupráce obou zemí do roku 2030 a Společné prohlášení o prohloubení vztahů komplexního partnerství a strategické spolupráce.
Si Ťin-pching (* 15. června 1953 Peking) je čínský politik, od listopadu 2012 generální tajemník Ústředního výboru KS Číny a od března 2013 čínský prezident a předseda Ústřední vojenské komise ČLR. V roce 2018 ho časopis Forbes umístil na 1. místě nejmocnějších osob světa.
Vedoucí představitelé Číny a Ruska udělali to hlavní: ve druhém dokumentu pojmenovali to, co se bude dít mezi oběma zeměmi, bude to nejen komplexní partnerství, ale právě STRATEGICKÁ SPOLUPRÁCE.
Západ se velmi obával, že by výsledkem návštěvy mohla být nějaká vojensko-politická nebo obranná aliance, ale Vladimír Putin a Si Ťin-pching uvedli do života novou definici. A nový proces, který může být mnohem důležitější než dokument o jakékoli alianci, pokud proces poběží a spolupráce začne oběma zemím přinášet ovoce.
A aby bylo vše dobré, je důležitý první dokument – o plánu hospodářské spolupráce. A pokud ta zafunguje k užitku ekonomik obou zemí, pak i strategická spolupráce bude funkční a nová bezpečnostní architektura ve světě získá spolehlivý ekonomický, vojensko-technický a finanční základ.
Mnoho odborníků hovořilo o tom, že současná návštěva Si v Moskvě byla v podstatě pokračováním Putinovy návštěvy Číny v únoru 2022. A také kontrola provedeného a zpřesnění plánů na společnou spolupráci. Porovnáme-li seznam loni podepsaných dokumentů a těch současných, v zásadě se tak stalo.
Jak informuje internetová stránka Kremlu, bylo loni oficiálně mezi ministerstvy a rezorty podepsáno a dohodnuto 16 dokumentů, od státní korporace Roskosmos a Komise pro čínský satelitní navigační systém až po dohodu o spolupráci v oblasti hygienické ochrany území.
Tehdy byly uzavřeny i čtyři obchodní smlouvy: mezi Gazpromem a Čínskou národní ropnou a plynárenskou korporací (CNPC), Rosněftí a čínskou společností Huawei a Rosněftí a CNPC.
Po nynějším setkání kromě dvou výše uvedených společných prohlášení zůstalo několik mezivládních dohod o spolupráci v různých oblastech ekonomiky, memoranda mezi různými ruskými ministerstvy a příslušnými korporacemi a zařízeními v Číně.
Tedy jako loni bylo 16 dokumentů, tak tomu je i letos. Ale ani to není to hlavní u návštěvy Si v Moskvě. Tento summit se svým dalekosáhlým dopadem stal, dá se říci, jakýmsi Teheránem-43, pouze po 80 letech, Moskvou-23. Takové opakování Teheránské konference, na níž se již během války dohodly obrysy světového uspořádání a světové bezpečnostní architektury.
Tehdy vůdci SSSR, USA a Velké Británie organizovali po svém vítězství mír a nezbývalo jim nic jiného než zvítězit. A vyhráli. A nyní se lídři Ruska a Číny dohodli na budoucím uspořádání multipolárního světa, ve kterém nebude jeden hegemon a nikdo nebude moci diktovat své podmínky všem ostatním a nová bezpečnostní architektura bude zohledňovat zájmy všech, nejen “zlaté miliardy”.
Nyní tedy Číně a Rusku nezbývá nic jiného než zvítězit. A aby zvítězily, proto byly, opakuji, podepsány a odsouhlaseny výše uvedené dokumenty. Je třeba je naplnit konkrétním smyslem a produktivní prací, jinak to nejde.
Vladimír Skačko (překlad PhDr. Vladimíra Grulichová)