Dne 31. března 2023, jsme se my, skalní účastníci mírových průvodů v Táboře, již posedmé sešli v parku u pomníku Mistra Jana Husa, odkud jsme i tentokrát vycházeli. Za vydatného lijáku a náhlé větrné smrště jsme se vydali k sousoší Vojna a mír na Náměstí TGM, kde byl průvod pro nepřízeň počasí ukončen.
Jak jsme si povšimli, krásná květinová výzdoba, kterou jsme před týdnem zanechali u sousoší, zmizela. „Chciválkové“ se opět vyznamenali. Na sérii mírových průvodů občanů navázala Velká demonstrace za mír, která se konala již podruhé, a to v sobotu 1. dubna 2023 na náměstí TGM.
Hodnocení iniciativy
Chtěla bych touto cestou poděkovat každému, kdo se některého ze sedmi pátečních průvodů zúčastnil. Zvláště děkuji těm „Chcimírkám a Chcimírům“, kteří se na realizaci jakkkoliv podíleli (proslovy, květinová výzdoba, dekorace a transparenty). Velmi si vážíme podpory občanů ze Soběslavi i odjinud, kteří se k nám několikrát připojili. Pokud bych měla hodnotit smysl nebo přínos našich mírových průvodů, pak potěšující je, že právě táborští vlastenci přišli s myšlenkou mírových průvodů v regionu a inspirovali tak mnohá další jihočeská města. Zklamáním je nedostatečné zapojení občanů. Důvody malé účasti jsou jistě různé: nedostatečná propagace (Kdo a jak se na ní podílel? Jak by se v budoucnu mohlo postupovat lépe? Kdo by účinnou propagaci měl financovat?), strach, autocenzura, obavy jít tzv. se svojí kůží na trh, ostych, nezájem o veřejné dění, podpora opačného názoru aj. Setkávali jsme se jak se zdviženými palci kolemjdoucích občanů, z nichž někteří si pořizovali fotky průvodu mobilním telefonem (raději však z protějšího chodníku), tak naštěstí jen se sporadickými pokřiky typu „Fuj“! My chceme válku“! nebo s odplivnutím před českou vlajkou. Není podstatné, kolik lidí se nakonec sešlo, důležitá byla občanská iniciativa a odvaha vyjádřit na veřejnosti vlastní názor. Pokojným způsobem jsme tak projevili touhu po míru a po ukončení ozbrojeného konfliktu na Ukrajině, „vyslali jsme signály“ naší vládě, vyzývali ji k zapojení do mírových vyjednávání a připojili jsme se ke statisícům protestujících občanů jiných zemí. Zda budou tyto nebo podobné akce v Táboře pokračovat, to záleží jen na občanech a na tom, jak se dokáží informovat a zorganizovat. Facebookové bubliny se ukazují být jen jednou z možných a ne vždy zákonitě efektivních forem informování a motivace, což se projevilo i v daném případě.
Zamyšlení
Zastavení u sousoší Vojna a mír
Lev Nikolajevič Tolstoj
Včera, když jsme končili předčasně náš sedmý a poslední průvod u sousoší Vojna a mír, připomněla jsem si slavný román stejného jména. Román Vojna a mír ruského a světového klasika Lva Nikolajeviče Tolstého, je bezesporu jedním ze zásadních literárních protiválečných manifestů. Uvědomila jsem si při vzpomínce na obsah tohoto díla, jak zásadně a nezvratně každý válečný konflikt zasáhne obyvatelstvo daného území (dodávám často i sousedících států), jak se v takovýchto těžkých dobách ještě více projeví nebo vyhrotí charaktery lidí, jak se často tragicky změní jejich osudy a jak se během konfliktů rozdmýchávají vášně a emoce namířené proti příslušníkům bojujících národů, proti obyčejným lidem, kteří s rozpoutáním válečných operací nemají a nechtějí mít nic společného. Války, alespoň ty z 20. a 21. století, vždy rozpoutaly vládnoucí elity s cílem uspokojit nějaké své teritoriální a jiné zájmy. Války se vždy vedly o území a o zdroje. My, prostí občané, tyto potřeby nemáme. Chceme žít v míru a svobodně, třeba skromně. Chceme pracovat pro svoji vlast, věnovat se svým rodinám, starat se o ně, o jejich zdraví a bezpečí, chceme mít vlastní střechu nad hlavou a udržovat či zvelebovat svůj soukromý majetek, často zdědený po předcích.
Mahátma Gándhí
Tolstého idea Neodporování zlu násilím (Непротивление злу насилием) prolíná celým jeho dílem a koncept nenásilného odporu inspiroval také některé významné osobnosti 20. století, např. Mahátmá Gándhího.
Těm, kteří na L.N.T. dotírali nejčastěji s důkazy o nutnosti obrany, on odpovídá:
- Nemějte na zlu účast a zlo zajde samo.
- Zlo trvá jen tak dlouho, dokud je činíme nebo jemu pomáháme.
- Násilí plodí zlo a zlo zlem nevymažeš.
2. Zastavení na Žižkově náměstí
Myšlenka neodporování zlu násilím mne pod deštníkem provázela dále až k soše Jana Žižky a k Pietě před kostelem na Žižkově náměstí….
Tato myšlenka se totiž objevuje již v Novém Zákoně (Evangelium sv. Matouše, kapitola 5 ( 38-41), kdy Ježíš mění starozákonní Oko za oko, zub za zub.
U sochy Jana Žižky jsem si připomněla našeho středověkého myslitele, Petra Chelčického, který na toto Ježíšovo učení navázal a zdůrazňoval nutnost řídit se ustanoveními Krista a jeho učedníků.
Nemusíte se mnou souhlasit, vážení přátelé či spoluobčané, napsala jsem jen svůj názor, popsala jsem určité okolnosti našich mírových průvodů a zamyslela jsem se písemně nad věcmi, které mne napadly, ale nebylo o nich možno v pátek s ohledem na příšerné počasí pohovořit přímo na místě.
Za realizační tým v Táboře
Mgr. Dagmar Tisovská