Volby do Poslanecké sněmovny by podle nejnovějšího modelu agentury SANEP vyhrálo hnutí ANO se ziskem 33,1 %. Druhá by s obrovským odstupem skončila ODS s premiérem Petrem Fialou s 13,3 %.
Z vládních stran by se do Sněmovny dostali už jen Piráti. Pokračuje naopak růst strany PRO pod vedením Jindřicha Rajchla, která by prošla do Sněmovny s 6,4 %. Že by už vládě došly peníze i na jediný správný průzkum?
Doufám, že ta zpráva na Seznam.cz, která by svědčila o neuvěřitelné bolševizaci české společnosti, byla jen nějakou nevyvedenou novinářskou kachnou:
Jeden z údajných klientů České spořitelny vystupující anonymně na twitteru jako Mirda666 této finanční instituci pohrozil, že pokud se nevyjádří ke kauze odvolání děkana NF VŠE Miroslava Ševčíka, tak s ní ukončí spolupráci on i jeho obchodní partneři.
Z banky pak přišla anonymovi na twitter následující odpověď:
Spořitelna dlouhodobě podporuje studijní programy a studenty VŠE, nepodporujeme pana děkana Ševčíka. Plně souzníme s kroky, které v otázce dalšího setrvání děkana Ševčíka podniká rektor VŠE Petr Dvořák. Bude-li pan děkan Ševčík odvolán po jednání celouniverzitního akademického senátu, jehož konání vedení VŠE již avizovalo, budeme v podpoře studijních programů a studentů VŠE pokračovat.
Organizace zemí vyvážejících ropu OPEC+ tento týden oficiálně potvrdila nečekané snížení své produkce s cílem podpořit ceny ropy. Americká ministryně financí Janet Yellenová uvedla, že rozhodnutí OPEC+ je „politováníhodný krok“, který by mohl poškodit snahy o snížení inflace. Saúdskoarabský korunní princ Mohammed bin Salmán mezitím prohlásil, že už ho nezajímá, co si Spojené státy myslí, a svou pozornost zaměřuje na ostatní světové velmoci včetně Číny a Ruska.
Dodávám:
Není nejvyšší čas jim to tam trochu rozbombardovat? To by bylo, aby někde neměli ukryté nějaké ty chemické zbraně.
Ze zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu:
Kontroly NKÚ opakovaně dokládají, že státní instituce při poskytování dotací nahradily důraz na smysl a dopady rozdělených peněz formalismem – ten se projevil jak ve výběru toho, co stát podpoří, tak i v hodnocení výsledků, které měly rozdělené peníze přinést. Imperativem dotačních politik se stalo čerpání prostředků samo o sobě namísto soustředění se na to, co tyto peníze reálně přinášejí. Problém není jen v přístupu jednotlivých ministerstev, ale i v celém systému dotací jako takovém, který je administrativně náročný a svým rozsahem přetěžuje a zahlcuje stát.