Prof. PhDr. Stanislava Kučerová, CSc.: Naše česká řeč

Dřív se říkalo, že je zelenina čerstvá.
Dnes se říká, že je fresh! (Televizní reklama)

K podmínkám šíření informací mezi vzdělanci různých států patří mezinárodní jazyk. Kdysi to byla řečtina, pak latina, posléze francouzština. Dnes jsme svědky invaze angličtiny do všech oblastí vědy, techniky, obchodu i volného času.

Rodilí mluvčí angličtiny jsou ve výhodě ve všech mezinárodních organizacích. Neanglofonní odborníci se stávají pouze prostředníky angloamerického výzkumu. Vlastní práci, vlastní zkušenosti a způsob myšlení nemohou plně zhodnocovat. Co není anglicky, to se nečte. Přitom nadřazený jazyk je mateřštinou ne více než 6-7 % obyvatel světa. Již J.A. Komenský věděl, že universální dorozumívací jazyk by měl být umělý, aby nikdo nebyl zvýhodněn a nikdo umlčen. Ale invaze angličtiny nepostihla jen oblast vědy a techniky.

Média ve všech evropských zemích prokládají národní jazyky stovkami angloamerických slov a vazeb, znešvařují charakter národního jazyka a ochuzují domácí slovní zásobu. Dík médiím např. naše mládež uctívá superstars a angloamerické hity a dá si drink a jointa a všechno je super nebo cool či happy.

Sledujeme výsledky Australianopen a kdejakého play of a sportovci se účastní draftu a herečky kastingu. Hledáme nečeská jména pro své děti a stydíme se za koncovku -á nebo -ová. Prodejničky na zašlém nádraží v našem městě se honosí anglickými nápisy, jako blue joy, love coffee, cookies, garden, changement. Společenské centrum je Centrum news a kulturní střediska v jeho budově se jmenují Family Point a Senior Point. Na můj podiv, že se nejmenují česky, jsem se dověděla, že je to úřední název, bez kterého se taková střediska nemohou ani zřídit ani dotovat.

Také na travnaté ploše za panelovým blokem je u nás tabule s nápisem DiscGolfPark a InfoBoard. Kupujeme na leasing, potřebujeme sponzoring, obdivujeme modeling a topmodelky, šopingujeme v hypermarketech a megastorech, máme šou a talkšou a megašou, party a megaparty a všechnoparty. Dáme řeč o mítingu nebo s bodygardem či aupairkou a chceme být in a sexy a ne out nebo dawn. Známá profesorka sociologie mluví v televizi o mainstreamu a vyjadřuje své emoce výkřiky „Wau“! A učitelka tělocviku dělí v lázních třídu na družstva podle plaveckého level.

Na ochranu národního jazyka a kultury před jazykovým imperialismemse leckde tvoří programy veřejné péče. Jde o Francii, severské země, Německo, Japonsko, Slovensko. U nás zatím takový celostátní program postrádáme.

Prof. Albert Pražák, čelný představitel Pražského povstání r. 1945

A přece máme vlastní úctyhodné tradice. Vynikající literární vědec Albert Pražák ve své knize „Národ se bránil“ velmi fundovaně ukázal, jak obrana jazyka a národa patří k českým specifikům od úsvitu našich dějin, žitých v srdci Evropy, v místě stálého ohrožení. Od dob Velké Moravy až po druhou válku světovou byla naše mateřština ctěna jako nejcennější kulturní statek, odkazovaný s láskou příštím generacím. Z těch mnoha pěstitelů, ochránců a ctitelů mateřštiny, které uvádí A. Pražák, jmenujme aspoň M. Jana Husa, předbělohorské humanisty, Jednotu bratrskou, Jana Blahoslava, Jana Amose Komenského, Bohuslava Balbína, Josefa Dobrovského, několik pokolení národních buditelů. Dlouho u nás platil verš Svatopluka Čecha: “Moc, sláva, bohatství – co ze všeho nám zbylo? Naše řeč.“ Karel Čapek ve své „Chvále řeči mateřské“ ji označuje „za samu duši a kulturu národa“ a nemůže se nabažit jejího kouzla. V době smrtelného ohrožení našeho národa v době druhé světové války vyslovili v nezapomenutelných verších své vyznání lásky a obdivu k mateřštině básníci Hora i Halas, Nezval i Seifert. A po válce jsem si vybrala jako téma maturitní písemky rozbor básně Jana Čarka, „Rodná řeč.“ Pojednala jsem je s úctou a láskou.

PhDr. Karel Čapek byl český spisovatel, intelektuál, novinář, dramatik, překladatel a amatérský fotograf.

Denně čteme a slyšíme, jak velice je naše mateřština v samé podstatě ohrožena. Zasloužila by si účinné ochrany a péče. Obrátila jsem se před časem na odborné jazykovědce. Ale ti odmítají jakoukoli „normotvorbu“, zastávají stanovisko „bezhodnotové vědy“. Vyjadřovat se k úrovni jazyka v masmédiích, ať již tištěných nebo audiovizuálních, by odporovalo „korektnímu“ pojetí vědy. A tak je naše mateřština ponechána na pospas hanobitelům jazyka všeho druhu.

Co kdybychom k 105. výročí vzniku Československa zahájili uvědomělý zápas za uchování krásy našeho jazyka, který nám byl po staletí „Chrámem i tvrzí“, jak řekl s obdivem P. Eisner?

Příspěvek byl publikován v rubrice Analytika, Dějiny a současnost se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

2 komentáře: Prof. PhDr. Stanislava Kučerová, CSc.: Naše česká řeč

  1. Vladimír Türk napsal:

    Vážená paní profesorko,
    Váš článek se mi hluboce zaryl do srdce. Máte úplnou pravdu. Jako dlouholetý esperantista vím o návrhu J.A. Komenského ohledně umělého jazyka, ale málo platné, globální svět funguje na peníze, ne na ideály, proto angličtina zůstane hlavním světovým jazykem ještě dlouho. A vzhledem k nekritickému obdivu anglosaského světa našimi vladci i mládeží se s tím nedá dělat nic jiného, než co děláte Vy. Děkuji.
    Vladimír Türk, Netolice

    • admin napsal:

      Pane Türk, klidnou neděli Vám přeji.

      Vaše slova plně sdílím. K tomu, co jste uvedl, tedy, že globální svět funguje na peníze, ne na ideály. Nebylo by tomu tak, kdyby nás nezradil SSSR před třetinou století. Když už se socialismus jakžtakž zbavil svých dětských nemocí, aby začal realizovat lepší svět, tak nastal konec. Asi jako v září 1938, když nás stejně tak zradil Západ, aby nás předhodil Hitlerovi. A tak jsme jen bárka ve víru dolarového tance.

Napsat komentář: Vladimír Türk Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *