Salcbursko je pestrou zemí s pestrou kuchyní a pestrou politickou scénou. Můžete tu ochutnat mnoho zajímavých pokrmů a slyšet mnoho politických názorů.
Někteří se sem za oblíbenými jídly, sportem a povídáním rádi vracejí. Kouzlo salcburské kuchyně, včetně té politické spočívá především v regionálně rozmanitých dobrotách z těch nejkvalitnějších surovin a politických názorů a extrémů.
Zatímco co například červené zelí je trvanlivé, zdravé, bohaté na vitaminy a živiny, dietní a přitom chuťově lahodné a je ještě nabitější vitamínem C než jeho bílá varianta, hlávkové zelí má spoustu vitamínů a v německy mluvících zemích také mnoho různých názvů. V severním a středním Německu se nazývá Weißkohl, v Rakousku a jižním Německu Kraut nebo Weißkraut a ve Švýcarsku Kabis nebo Weißkabis. Ze zelí lze připravit celou řadu chutných a zdravých pokrmů. V Salcbursku jsou oblíbené například kuřecí špízy se zelným salátem, plněné zelné listy nebo zelná polévka. Symbolem léta v salcburské gastronomii jsou lišky.
Kdo jablko denně sní, k tomu lékař nechodí, říká jedno staré přísloví. Jó třešně zrály, zpívával Waldemar Matuška. Podle průzkumů každý Rakušan sní ročně průměrně až 1,9 kg třešní nebo višní. Těžko přeložitelná slovní hříčka – Kolik třešní, tolik višní – je tak objasněna.
Když na jaře odtávají poslední zbytky sněhu a první jarní rostliny opatrně začínají zvedat hlavu vzhůru, zavane salcburskými lesy příjemně kořeněná vůně medvědího česneku, trochu později se na krátkou dobu objeví lahodná, lehká a zdravá zelenina: Chřest neboli špargl. A po dobrém obědě je možné pochutnat si na klasickém štrúdlu, císařském trhanci, Mozartkugeln nebo moučníku, jehož název lze přeložit jako opilé děvče. Patří ke klasickým dezertům. Protože se někdy přelévá horkou pikantní omáčkou z červeného vína, červenají uvnitř i knedlíčky a připomínají pak prý červené tváře dívek po pití alkoholu. Červené tváře budou mít po dnešních volbách mnozí politici. Proč?
Otázka: Může být Komunistická strana (KPÖ) na stupni vítězů?
Mladý komun. politik Kay-Michael Dankl
Váhal jsem několik týdnů napsat něco o představitelném politickém zemětřesení v Salcburku. Průzkumy totiž předpovídaly KPÖ v Salcbursku čtyři až sedm procent. Mladý politik Kay-Michael Dankl svou prací a pragmatickým politickým programem se octl na pokraji vytvoření senzace v neutrálním Rakousku pod vysokým atlantickým tlakem. Připomínám, že průzkum dovoloval konstatovat, že pokud by se komunisté, kteří v západním Rakousku působí pod názvem „KPÖ plus“, skutečně dostali do zemského parlamentu v arci-konzervativním Salcburku, by to pravděpodobně byl skutečný šok pro mnohé občany a politiky.
Mladý místní radní, který pracuje na plný úvazek v Salcburském muzeu, Kay-Michael Dankl v rozhovoru pro SZ (Süddeutsche Zeitung) nedávno řekl, že prognózy samy o sobě posílily mnoho voličů, a že hlas pro KPÖ tentokrát není ztraceným hlasem. Proč tak myslí?
Kvalitní průzkumy veřejného mínění totiž interpretují nový trend doleva jako zisk z frustrace sociálních demokratů bez domova. Ti jsou naštvaní kvůli vnitřním sporům spolkové SPÖ a kvůli průzkumu členské základny na předsednictví spolkové strany. Dankl často říká: Staráme se o klíčové záležitosti, které oficiálně řeší jiní, včetně SPÖ. Ale voliči vidí, že my žijeme to, co požadujeme. Co to znamená – všeobecně a také pro českou levici? Nechť si každý čtenář najde svoji odpověď sám.
V případě mladého Dankla to znamená, že jen v posledních letech věnoval ze svých úspor 28 000 euro, pomohl asi 500 lidem a mluví kompetentně o nedostatku bytů a prudce rostoucích nájmech. Proč? Protože všechny strany vedou kampaň za dostupné bydlení v drahém Salcburku, ale pouze KPÖ plus bere základní potřeby občanů, jakými jsou střecha nad hlavou, teplo, voda a světlo, vážně a jako důležitější než zpronevěra, Airbnb nebo zisky z nemovitostí.
Velice chytře na začátku volební kampaně Dankl proto demonstrativně pozval lidi do malého hotelového pokoje ve vile, která bývala obytným domem, než byl přestavěn na butikový hotel.
Starostka Štýrského Hradce (Graz) Elke Kahr
Všeobecně lze tvrdit, že Komunistická strana Rakouska (KPÖ) je opět politicky módní, a to nejen v Salcburku. Před pouhým rokem a půl byla politička KPÖ Elke Kahr zvolena starostkou štýrského hlavního města Štýrského Hradce (Graz). Napsal jsem svého času na toto téma příspěvek i proto, že paní Kahr je dlouhá léta považována za domovnici, která raději pomáhá občanům s jejich starostmi, než aby seděla na schůzích. I proto je lepší nemluvit s ní ani o speciální vojenské operaci na Ukrajině.
Jako místní politička je považována za osobně skromnou a bez skandálů. Nabízí se otázka: Kolik je takových osobností v české kotlině?
Mezitím FPÖ ve Štýrsku upadá od té doby, co státní zastupitelství začalo vyšetřovat zpronevěru mnoha stovek tisíc eur z fondů parlamentních skupin. ÖVP je konfrontována s obviněními ze špatného řízení, katastrofální dopravní a stavební politiky. Nic nového pro občany Prahy a dalších měst ČR.
Mladý Kay-Michael Dankl proto nazývá své kolegy z KPÖ ve Štýrském Hradci vzorem. Komunista, který rád mluví dialektem, se kdysi zapletl se Zelenými, když studoval historii. Jako talentovaný samo-marketér se spoléhá na obrazy. Na příklad, na velké předvolební akci ÖVP stál Dankl před sálem s obrovskou pilou z lepenky s klíčovou tezí: Chceme zůstat osou v zadku i po volbách. To je podle něj slib předchozím nevoličům, kteří už z frustrace nešli k urnám. A současně je to i otázka na téma koalice po 23. dubnu. Proč?
Odpověď: 23. dubna – Komunisté na stupni vítězů
Průzkumy indikovaly, že Komunisté vezmou hlasy jiným malým stranám, Neos se nedostanou do zemského parlamentu, FPÖ se pravděpodobně stane druhou nejsilnější stranou, a proto by se mohla objevit černo-modrá spolupráce. Mladý Kay-Michael Dankl – vlevo a mladá zemská stranická předsedkyně Marlene Svazek – vpravo, by proto měli mít slovo. Přeji jim to upřímně.
Podle prvotních prognóz se KPÖ plus dostane do zemského parlamentu. Pravicová FPÖ také zaznamenává masivní zisky. To znamená, že extrémní levice a extrémní pravice zaujaly voliče a způsobují bolení hlavy tradičním politicky korektním politickým stranám. Proč se tak stalo?
KPÖ plus přeskočí pětiprocentní hranici, získala nejméně jedenáct procent hlasů. V Salcburku se KPÖ dokonce stala druhou nejsilnější silou s 21,8 procenta po ÖVP (24,4 procenta) a před FPÖ (20,2 procenta). ÖVP je u moci desítky let a ztratila téměř devět procent. Je tak téměř na stejné úrovni jako FPÖ. Tak se stalo, že vítězi voleb jsou krajní pravice a extrémní levice.
Vzhledem k tomu, že guvernér ÖVP Wilfried Haslauer dal před volbami mnohokrát jasně najevo, že tonalitu a program Svobodné strany považuje za nepřijatelné, předpokládá se v Salcburku, že pravděpodobně vznikne koalice ÖVP, SPÖ a Zelených. Zelení spolu s liberálním Neosem vytvořili již v roce 2018, pokud si dobře vzpomínám, takzvanou dirndlovskou koalici s ÖVP a ztratili necelé jedno procento. Neos se ale tentokrát už nedostane do zemského parlamentu.
SPÖ mírně ztratila a skončila asi s 18 procenty. Výsledek je připisován mocenskému boji ve spolkové SPÖ. Nepomohla ani skutečnost, že hlavní kandidát David Egger nebyl přesvědčivý pro voliče ani poté, co přijal požadavek FPÖ na vrácení pokut občanům, kteří během pandemie nedodrželi pravidla vyhlášená v kontextu pandemie strachu z koronaviru.
Vzestup FPÖ se očekával, stejně jako prudký úpadek konzervativců. Od vyšetřování bývalého kancléře Sebastiana Kurze, mnoha jeho zaměstnanců a samotné strany je pro ÖVP velmi obtížné znovu získat důvěru voličů. S migrační, dopravní a ekologickou politikou založenou na požadavcích FPÖ, ÖVP pod vedením kancléře Karla Nehammera posiluje mj. Stranu svobodných. Ta radikálním proti-covidovým a pro-kremelským postojem získala mnoho voličů s tzv. politicky nekorektními názory a myšlením.
Ale vstup KPÖ plus, jak se Die Linke nazývá v Salcburku, pod vedením Kaye-Michaela Dankla, musí být považován za skutečné překvapení a senzaci. Po štýrském zemském hlavním městě Štýrském Hradci (Graz), kterému vládne starosta KPÖ, nyní KPÖ zasedá také v úctyhodném Chiemseehausu, salcburském zemském parlamentu. Ostražitý a sympatický mladý politik Dankl bodoval především bytovou politikou a slíbil, že nabídne celostátní bytové a sociální poradenství. Předražené nájmy jsou totiž – podobně jako v Praze a jinde, jedním z největších problémů nejenom v regionu, který přitahuje mnoho turistů, ale i pro samotné Salcburčany.
Je to snad osud a Boží pomoc, že jsem nedávno v jednom krásném lázeňském městě Salcburského regionu požádal o byt za poloviční cenu mého pražského mini-hnízda. To po obdržení nového výpočtu si již s pravděpodobností hraničící s jistotou nebudu moci dovolit. A poté, co vláda české kotliny se rozhodla více investovat do zbraní a výzbroje, než do dostupného bydlení, akceptovatelných cen kvalitních potravin a posílá důchodce na vedlejší kolej svých zájmů, a jedna vlaštovka v Salcburku jaro nedělá, nemohu si představit důstojný život většiny důchodců. Souhlasu netřeba.