Čína v OSN označila Rusko za agresora vůči Ukrajině

Ruský zpravodajský server vnímá změnu postoje Číny. Vychází z informace zveřejněné islandským zastupitelstvím při shromáždění OSN, kde se hlasovalo o rezoluci „Spolupráce mezi OSN a Radou Evropy“. Čína ji podpořila, stejně tak i další bývalé sovětské republiky. Zástupce Ruska při OSN autorům rezoluce vyčítá, že „agresi NATO proti bývalé Jugoslávii taky ignorovala“.

Podle ruského serveru The Moscow Times se zdá, že Čína změnila svůj postoj a poprvé se nezdržela hlasování při rozhodování o dokumentech v OSN, které obsahují podobně silné formulace ohledně ruské invaze na Ukrajinu. Naopak Čína podpořila kolektivní usnesení Valného shromáždění OSN, které označuje Rusko za „agresora“.

Ruský server čerpal z informací zveřejněných islandským zastupitelstvím při příležitosti 77. zasedání Valného shromáždění OSN (United Nations General Assembly, UNG77) – každoročním setkání zástupců všech členských států OSN, které se koná v New Yorku a diskutuje se o globálních otázkách a příjímání rozhodnutí týkajících se mezinárodní politiky, bezpečnosti a rozvoje.

Dnes UNG77 přijala rezoluci o „Spolupráci mezi OSN a Radou Evropy“ se 122 hlasy. Děkujeme našim spolupořadatelům a členům OSN za jejich podporu, stojí ve tweetu od islandského zastupitelstva.

Pro dokument s kódem A/77/L.65 hlasovalo 122 zemí včetně Číny. Hlasování se nezúčastnilo 18 zemí a proti jich bylo 5. Mezi nimi Sýrie, Nikaragua, Ruská federace, Demokratická republika Kongo a Bělorusko. Hlasování proběhlo 26. dubna 2023 před čtvrtou odpoledne. 

Rezoluce o spolupráci OSN a Rady Evropy obsahuje označení Ruska jakožto „agresora“, vyzývá k nápravě škod způsobených obětem války na Ukrajině způsobené Ruskem a také k „postavení před soud všech, kdo se provinili porušením norem mezinárodního práva“. Dále dokument obsahuje i část o „bezprecedentních výzvách“, jimž Evropa v současnosti čelí, důsledkem ruské agrese vůči Ukrajině a dříve i vůči Gruzii.

The Moscow Times se zmiňuje i o tom, že pro rezoluci hlasovaly i další bývalé republiky Sovětského svazu jako třeba Kazachstán, Turkmenistán nebo Arménie. Svým hlasováním Rusko jako agresora označily i „přátelské“ státy Ruska: Indie, Brazílie a Turecko.

Serhij Kislica, zástupce Ukrajiny v OSN po schválení dokumentu uvedl, že ruští diplomaté usilovali o odstranění formulace se slovem „agrese“ z rezoluce. Tito diplomaté jako důvod uvedli „zpolitizovanost“ odstavce dokumentu, který „nemá s otázkami rezoluce nic společného“. Zástupce Ruska v OSN Vasilij Něbenzja autorům rezoluce připomíná, že „agresi NATO proti bývalé Jugoslávii také ignorovala“ a „o osm let staré válce Ukrajiny proti obyvatelům Donbasu záměrně mlčí už osm let“. (Pozn. Naší Pravdy: Kdyby RF v čele s Putinem uznala referendum na Donbasu v květnu 2014, nikdy by nedošlo nejen k vraždění ruského etnika na Donbasu, ale ani k válce na Ukrajině.)