Před třemi lety belgičtí vědci upekli buchtu za použití tuku vylisovaného z rozmixovaných larev. Když se jím nahradí čtvrtina másla, spotřebitel si prý nevšimne, když se nahradí polovina, už se to pozná. S hmyzem v jídelníčku už počítá EU.
Čas od času s tím experimentují obchodní řetězce i u nás, a to s různou mírou úspěchu. Kaufland například měl 20 až 40 potravin původem z hmyzu a vyčlenil jim zvláštní regál. Jednalo se o mouku, tyčinky, krekry nebo i pražené červy. Penny Market naopak s výrobky z cvrččí mouky neuspěl, proto ve stálé nabídce nejsou. Hmyzí potraviny nabízí také Albert, a to tyčinky, čipsy a těstoviny. Globus zase zkouší sušené cvrčky a larvičky, které se neochucené přidávají do různých pokrmů.
Za výrazné označení hmyzu v potravinách už začala bojovat SPD. „Budeme navrhovat novelu zákona o potravinách. V ní by bylo povinné označení červeným tučným písmem o minimální velikosti 18 u výrobků, kde je přidaný hmyz“, oznámil Tomio Okamura a dodal, že například Maďarsko už povinnost informovat spotřebitele zavedlo a v Itálii se jedná o zákazu používání hmyzu v tradičních jídlech, jako jsou pizza či těstoviny.
Z larev se však dá vyrábět také máslo. Jak informoval deník The Straits Times v roce 2020, belgičtí vědci z univerzity v Ghentu upekli buchtu za použití tuku extrahovaného z hmyzu. A tvrdí, že hmyzí tuk je „zelenější“ než mléčné výrobky, protože nevyžadují takový prostor, při vývinu spotřebují méně vody a jejich těla obsahují tuku více. A navíc se dají vyrábět v Evropě. „To sníží uhlíkovou stopu, protože nahradí potraviny, které se musejí dovážet zdaleka“, řekla tehdy vědkyně.
S hmyzem jakožto součástí jídelníčku zvířat, ale i lidí už počítá Evropská unie ve své strategii Farm to Fork (Od zemědělce ke spotřebiteli). Prvně je hmyz zmíněn u krmiva, kde se píše, že zemědělství produkuje 10,3 procenta unijních skleníkových plynů, přičemž 70 % je z živočišné výroby. A 68 % zemědělské plochy pak slouží k pastvě pro zvířata.
„Aby napomohla snižovat dopady na životní prostředí a klima, zabránila úniku uhlíku přes dovoz a podpořila probíhající přechod k udržitelnější a k životnímu prostředí šetrnější živočišné výrobě, komise usnadní uvádění na trh udržitelných a inovativních doplňků stravy. Přehodnotí pravidla EU, aby snížila závislost na kritických krmných surovinách (např. sóji pěstované na odlesněné půdě) tím, že se budou rostlinné bílkoviny pěstovat na území EU a taktéž se budou používat alternativní krmiva, jako hmyz, mořské potraviny, např. řasy a vedlejší produkty rybářského průmyslu, např. zbytky ryb“, píše se konkrétně ve strategii z roku 2020.
Další zmínka o hmyzu je pak v oblasti výzkumu, inovací, technologií a investic. Evropská komise navrhuje na výzkum dát celkem 10 miliard eur. „Klíčové oblasti výzkumu budou mikrobiomy, potrava z moře, městské zemědělství, stejně jako zvyšování dostupnosti alternativních zdrojů bílkovin, jako jsou rostliny, mikroby, mořské a hmyzí proteiny a náhražky masa“, uvádí Evropská komise.
Proti broukům v potravě a laboratorně pěstovanému masu už vystoupil europoslanec SPD Ivan David. Zároveň informoval, že na výboru pro zemědělství se projednává Evropská proteinová strategie, nicméně projednávaný text prý ignoruje klasické zdroje živočišných bílkovin jako maso, mléko nebo vejce, které jsou přitom pro člověka klíčové, zvláště když je ještě ve vývinu.
Jako lékař však důrazně nedoporučuji spoléhat se při výživě jen na rostlinnou stravu. V Bruselu je momentálně módním trendem nutit občany EU ke konzumaci ‚rostlinnější stravy‘. Eurokraté přitom neberou ohled nejen na zdravotní rizika omezování spotřeby živočišných produktů v členských státech, ale ani na přírodní zákony. Bez hospodářských zvířat chovaných na maso by nebylo dost zeleniny ani obilnin.
Vedlejší produkt chovu zvířat jsou statková hnojiva, která těmi chemickými nelze nikdy zcela nahradit. Je paradoxní, že právě tento aspekt přírodního koloběhu živin zcela ignoruje návrh dokumentu, který nám byl předložen ke schválení, a který se soustředí výhradně na snahy o zvýšení produkce a konzumace rostlinných bílkovin.
Nebyla dodržena zásada předběžné opatrnosti, protože Evropský úřad pro bezpečnost potravin povolení přimíchávání hmyzu do lidské stravy výslovně nedoporučil kvůli zdravotním rizikům souvisejícím s řadou látek jako chitin, který tvoří exoskelet hmyzu a lidé nejsou na jeho trávení uzpůsobeni. Nicméně Evropská komise stejně umožnila přidávání celých i rozemletých brouků.