PhDr. Petr Hampl, Ph.D.: O řemeslnické prestiži

Jedním z klíčových bodů na cestě k celkovému zlepšení poměrů je vrácení prestiže řemeslu a řemeslníkům. Z hlediska finančního i celkových šancí není dnes postavení řemeslníků horší než nižších manažerů.

Čas od času se nějaká řemeslnická hvězda dostane na peníze srovnatelné s manažery místních poboček nadnárodních organizací. Ale ta prestiž!

Rodiče dají dítě raději na střední školu, kde může v nejlepším případě usilovat o kariéru neustále se plazícího nižšího úředníka v nějaké korporaci, než aby jej poslali na řemeslo. Ano, jsou za tím bariéry vstupu do odvětví. Pro toho, kdo není z řemeslnické rodiny, je hodně obtížné je překonat. Ale jde o prestiž! Spousta holek chce raději chodit s manažerem se služebním autem než s řemeslníkem, co si sám našetřil na dodávku. Mizerný levný oblek budí větší úctu než montérky.

Je to jedna z věcí, kterým musíme učinit přítrž a o kterých se rozhoduje v každodenním životě. I proto existuje Jungmannova národní akademie, kde může každý normálně pracující člověk získat vzdělání o třídu lepší, než jaké mohou nabídnout současné podivné ekonomicko-administrativní fakulty, o různých humanitních studiích nemluvě. Lidé si musí zvyknout na to, že někteří řemeslníci toho vědí ze sociální psychologie či geopolitiky stejně jako vysokoškoláci.

Ale jsou i další. Já nosím notebook v batohu na nářadí, za což se mi pošklebují mladí nadšení perspektivní korporátní byrokraté bez perspektivy dlouhodobého zaměstnání a vlastní nemovitosti. Prý nejsem dost na úrovni. Jejich perfektně vycvičené smysly dokážou rozlišit, že se jedná o skutečný batoh na nářadí, nikoliv o napodobeninu lidového života ze značkového obchodu.

A v mezidobí jsem se rekvalifikoval na elektrikáře. V nejbližší době se tím živit nebudu, ale dává mi to víc jistoty. Ale vedle zištných důvodů je to taky výraz úcty k téhle skupině.

Rozumím tomu, že hodně lidí má zkušenost s řemeslníkem – fušerem. Ale mezi námi, kdo nemá taky zkušenost s nedbalým lékařem, arogantním zmateným úředníkem, neschopným manažerem, blbou prodavačkou a já nevím kým ještě. Kdybychom vycházeli jen z takových zkušeností, pak na světě neexistuje rozumná sociální vrstva ani rozumný národ.

Příspěvek byl publikován v rubrice Analytika, Ekonomika se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *