Pole spálená glyfosátem. Není jiná možnost, brání se zemědělci

Plošné chemické postřiky používali zemědělci v uplynulých dnech, aby připravili pole na zasetí. Podle odborníků to ale ohrožuje jak biodiverzitu, tak vodní zdroje. Zemědělci se brání, že jim legislativa nedává jinou možnost.

Zažloutlé pole po jarní aplikaci glyfosátu.

Některá pole v Česku se v uplynulých dnech změnila na spálená zažloutlá strniště. Zemědělci na nich totiž chemickými postřiky likvidují tzv. ozim – tedy plodiny, které na polích nechávají přes zimu, zejména proto, aby zbrzdili erozi půdy.

Využívají k tomu glyfosát, chemickou látku, před jejímiž negativními dopady na krajinu, biodiverzitu i lidské zdraví odborníci dlouhodobě varují. Navzdory rozšířenému používání chemických postřiků není jasné, jak na organismy a krajinu působí jejich vzájemná kombinace.

Herbicidy vs. pesticidy

Pesticidy jsou chemické látky, které se v zemědělství užívají proti celé řadě škůdců – ať už hmyzu, plevelům, nebo třeba houbám. Pesticidy určené specificky k hubení rostlin jsou pak označovány jako herbicidy.

Třeba na pole s řepkou přijde 6 až 7 postřiků různými pesticidy. Jsou tam herbicidy, jsou tam insekticidy. A my vlastně vůbec nevíme, jak působí ta směs. A opravdu k tomu neexistují žádná tvrdá data, popsal Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

Herbicidy se spolu s dalšími látkami kumulují zejména v podzemních vodách. Těch je podle poslední zprávy České informační agentury o životním prostředí pesticidy a herbicidy nadlimitně znečištěna téměř třetina.

Podle zemědělského experta Hnutí DUHA Martina Rexy pak situaci zhoršuje i to, že tyto látky se v přírodě odbourávají velmi pomalu. V podzemních vodách se stále nachází herbicidy zakázané od roku 2007, ilustroval Rexa. Ty, které používáme dnes, tam budeme nacházet i za dalších 15 až 20 let. Podle Hrušky pak lze podobně v české krajině najít rezidua pesticidu DDT, zakázaného už v roce 1971.

Chemie proti erozi

Zemědělci, kteří k jarní aplikaci herbicidů přistoupili, uvedli, že v rámci současné legislativy nemají při likvidaci ozimu jinou možnost než herbicidy použít.

Není možné umrtvit tu vegetaci mechanicky, nějakým zapravením do půdy, popsal agronom Martin Nečada ze zemědělské firmy Agrovation hospodařící na polích ve východních Čechách.

Dodal, že pokud chtějí zemědělci na polích pěstovat třeba kukuřici nebo jiné širokořádkové plodiny, musí být podle současných pravidel v půdě přítomný určitý podíl rostlinné biomasy, který ji zpevňuje. Pokud by tedy zemědělci ozim zaorali, legislativní podmínky by nesplnili. Při likvidaci rostlin chemickým postřikem však podíl rostlinné biomasy dodrží.

Jakub Hruška ale oponuje, že s erozí se dá bojovat i jinak. Když nebudou tak obrovské půdní bloky, které se na polích vytváří, nebo vzniknou v polích dočasné biopásy či meze, tak se zmenší plocha, na které eroze může rozběhnout.

Rozsáhlá aplikace herbicidů tak podle něj vede k aktuálnímu poklesu biodiverzity. Pomocí herbicidů se krajina činí do jisté míry sterilní.

Podobnost s bojovou látkou

Ministerstvo zemědělství tvrdí, že zemědělce k menšímu využívání herbicidů tlačí.

Tento postup je méně šetrný k životnímu prostředí. Proto Ministerstvo zemědělství usiluje o to, aby zemědělci využívali přednostně takové postupy, které budou obecně minimalizovat potřebu použití chemických přípravků, uvedl mluvčí resortu Vojtěch Bílý.

Sdělil také, že spotřeba chemických přípravků na ochranu rostlin v Česku klesá. Za posledních 10 let se podle ministerstva snížila spotřeba účinných chemických látek přibližně o 30 procent. V posledních letech se na polích použije kolem 5 tisíc tun herbicidů ročně.

Rok    Spotřeba herbicidů (tuny)

2017   6 047
2018   5 504
2019   5 078
2020   4 623
2021   4 911

Důvod k optimismu ale nevidí chemik Pavel Drašar z Ústavu chemie přírodních látek VŠCHT, podle kterého jsou zdravotní rizika s užíváním glyfosátu značná – zejména kvůli jeho karcinogenitě.

Chemik, když vidí nějakou látku a shledá, že je nějaké jiné podobná, tak tuší, že bude mít stejné vlastnosti. Tato látka glyfosát je strukturně podobná bojové chemické látce označované jako VX, ilustroval zdravotní rizika glyfosátu Drašar. Přehlížení dlouho známých neradostných faktů, jak se dá očekávat z ekonomických důvodů, není ospravedlnitelné.

Glyfosát do konce roku

O zákazu používání glyfosátu se debatuje na půdě EU minimálně od roku 2015. Tehdy Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny při Světové zdravotnické organizaci publikovala zprávu o jeho možné karcinogenitě. Na základě této zprávy evropské země o dalším používání glyfosátu hlasovaly, nedohodly se však ani na povolení ani na zákazu.

Aktuální povolení pro jeho užívání platí do 15. prosince letošního roku. O další budoucnosti tohoto herbicidu proto zatím není jasno.

Podle Jakuba Hrušky ale samotný zákaz nic nevyřeší:

Typický životní cyklus pesticidu je ten, že nejdřív je objeven jako nová účinná a neškodná látka. Pak se nějaký čas používá. Pak se zjistí, že tak úplně neškodný není, a po dalších několika letech následuje zákaz.

Albert Málek (Seznam zprávy)