Již několik let na různých portálech pronikají na veřejnost záběry na fašistické projevy části ukrajinské populace, spojené převážně se vzpomínkou na ukrajinské velitele bojových jednotek (převážně divize SS Galizien), bojujících po boku německé armády proti Rusku ve II. světové válce v letech 1941-1945.
Ale i přímo nacističtí pohlaváři jsou uctíváni, z nichž asi nejvíce je zmiňován Rudolf Hess, původně ustanoven jako 3. muž říše, tedy po Hitlerovi 2. náhradník. Provolávání jeho jména při nočním průvodu s pochodněmi iniciuje podobnost s podobnými průvody v Německu v 30. letech. Velmi přesvědčivě působí projev Vadima Rabinoviče v ukrajinském parlamentu, a to v době, kdy byl ještě ve funkci. Že nebyl se svým názorem sám, svědčí skutečnost, že se při jeho projevu vedle něj postavilo cca 20 stejně smýšlejících. Ve svém vystoupení avizoval časový úsek několika aktuálních měsíců a v něm vyjmenoval asi desítku projevů fašistické povahy – nejčastěji spojených s veterány zmíněné divize SS Galizien. Například uvedl starostu města Stryj, který v uniformě SS vyprovázel na poslední cestě Unterseharführea SS Ivana Fiaku.
Samozřejmě, při dirigovaném vývoji směrem ke střetu s Ruskem, se Rabinovič nehodil do krámu a po různých peripetiích včetně výbuchu jeho auta, opustil Ukrajinu směrem do Izraele, jsa zbaven nejprve funkce a po té i občanství. Jen tak na okraj: je až komické jak na některých portálech před jeho projevem varují – seznam.cz a jinde zatím ještě ne – Nová republika. I jiné zprávy a videa o fašistických tendencích mizí a nebo jsou zablokované. To jako, když se o tom nic nedočteme, tak to vlastně NENÍ? Vůbec největší mediální hnus je v hodnocení těch, kteří se o dlouhodobém ukrajinském fašismu, často opěvujícím německý fašismus, zmíní, v tu ránu to jsou dezinformátoři a proruští trolové.
Je nepopiratelné, že válka s Ruskem vyvolala u mnohých Ukrajinců vlastenecké, ale spíše nacionální nálady, které poměrně často inklinují ke vzpomínkovým akcím oslavného charakteru, kde je ovšem ústřední postavou přisluhovač hitlerovskému Německu. Válečné dění vyvolalo nekritické pohledy na vše ruské, což na druhou stranu ve výsledku vede k toleranci k výskytu hitlerovských fašistických symbolů, ba co více i k přehlížení válečných zločinů vůči vlastnímu obyvatelstvu ruské národnosti.
Nemám žádné iluze o morálních kvalitách ruského vojska, včetně toho, že vůbec válčí, vždyť m.j. narukovali i lidé z kriminálů, ale o každém jejich „přehmatu“ máme často plné zpravodajství. Naproti tomu o ukrajinských prasárnách se dovídáme sporadicky.
Vůbec nejtemnější oblastí je to, co tížilo Ukrajince řadu let před válkou – korupce. Tady by si měl, vedle samotných Ukrajinců, udělat pořádek největší dodavatel materiálu a peněz, takto USA. Ti by měli mít rovněž zájem omezit fašistické tendence v ukrajinské armádě. Ale nejsem snílek, historie se opakuje: Hitler už válčil v Evropě, ale americké firmy s Německem čile obchodovaly. Některé ukrajinské armádní složky se prezentují jako pohrobci právě toho hitlerovského Německa, ale z USA asi hlásek kritiky, jen tam cpou zbraně a taky prachy.
Volodymyr Zelenskij cestuje po světě a žebrá o co největší podporu, ale Ukrajina není jen Volodymyr Zelenskij a dost, už se jen velmi sporadicky sčítají mrtví na obou stranách, bylo by to v propagaci války kontraproduktivní. Jistě jsou i tací, kteří by chtěli zabíjení zastavit; minimálně ty tisíce mladých mužů, kteří emigrovali na Západ. Je to velká černá kaňka Západu, že nevypracovali mírový návrh; samozřejmě velký díl z té kaňky mají na triku USA.
Když se ve Washingtonu, ale stejně u nás prezident Pavel a vedle něj i válečnice Černochová, podívají do politického zrcadla, neuvidí nic jiného než „jestřábí škleb“- u některých i drápy zaryté v mírové holubici!
Miroslav Kulhavý