GEOFOR požádal Paula Craiga Robertse, předsedu Institutu pro politickou ekonomii (USA), doktora ekonomie a zástupce ministra financí v Reaganově administrativě, aby zhodnotil, jak se bude dále vyvíjet konfrontace mezi Moskvou a Washingtonem.
– Kroky Bidenovy administrativy v tichomořském regionu při budování vojenských aliancí (AUKUS, Japonsko–Jižní Korea–USA, Japonsko–Filipíny–USA), zvyšování vojenských dodávek Tchaj-wanu, zvýšená podpora protivládních sil v Myanmaru v Barmě, příprava rozmístění raket atp. podle našeho názoru naznačují přesun vojensko-strategických zájmů Washingtonu do tohoto regionu. A také přípravu odrazového můstku pro vojenský tlak na Čínu. Co si o tom myslíte?
– Je mylná představa, že po prohrané opotřebovací válce na Ukrajině Washington přesouvá těžiště své pozornosti z Ruska na Čínu. Cílem vojenské expanze USA v Asii je vyvíjet tlak na Čínu, aby omezila své vztahy s Ruskem. Bez ohledu na to, zda se to Washingtonu povede nebo ne, cílem je další zvýšení tlaku na Rusko.
– Dokáže však rozpočet Pentagonu vydržovat tři ozbrojené konflikty, tj. na Ukrajině, v Izraeli a v budoucnosti i v Tichém oceánu? Vzpomínám si, že americká armáda a experti, zejména RAND Corporation, jednoznačně uvedli, že v současnosti si USA mohou dovolit přímou nebo nepřímou účast maximálně ve dvou ozbrojených konfrontacích střední intenzity. Čeho se může Washington vzdát: Ukrajiny nebo Izraele? Nebo zařadí konfrontaci s Čínou „na čekací listinu“? Potom však další návštěva státního tajemníka Blinkena v Pekingu, která se časově shodovala s vyčleněním finančních prostředků na vyzbrojení Tchaj-wanu, pravděpodobně nepřispěje k normalizaci vztahů mezi USA a Čínou.
– Názor, že USA jsou schopny zvládnout jen dva ozbrojené konflikty, znamená, že USA samy vedou válku s použitím vlastních vojsk. To nezahrnuje konflikty, ve kterých USA dodávají zbraně zástupným silám, jako v případě Ukrajiny. USA mohou dodávat zbraně Ukrajině, Tchaj-wanu, Izraeli a všude tam, kde lze otevřít další frontu proti Rusku, jako například nová barevná revoluce v Gruzii. Všimněte si právě uskutečněného atentátu na slovenského premiéra, který odmítl nepřátelskou politiku Západu vůči Rusku. Bez ohledu na to, jak klamavá slova Washington použije, bude nadále vystupovat proti normalizaci vztahů s Ruskem. Prakticky všichni evropští představitelé s výjimkou Viktora Orbána a Roberta Fica vyzývají své země, aby se připravily na válku s Ruskem.
Nezapomínejte také, že Rand Corporation hovoří jménem vojensko-zpravodajského komplexu a vždy bude trvat na potřebě zvýšení vojenských výdajů. Washington vždy klade důraz na nátlak namísto diplomacie.
– A teď o Ukrajině, jak se bez ní v současnosti obejdou. Není to tak dávno, co prezident Biden podepsal zákon o přidělení finančních prostředků Tchaj-wanu, jakož i Izraeli a Kyjevu. Formálně je Ukrajině přiděleno přibližně 61 miliard dolarů. Pokud k této částce připočteme peníze, které poskytla EU, stále dostaneme přibližně polovinu prostředků, z nichž se platila loňská „protiofenziva“, která skončila obrovskými ztrátami a nulovým výsledkem pro Kyjev. Jak vidíte perspektivy ukrajinského konfliktu, ve kterém podle bývalého ministra Šojgu zahynulo téměř půl miliónu Ukrajinců? Jak budou tyto prostředky užitečné pro OSU? A kam to všechno povede? Zejména s ohledem na ruskou vojenskou ofenzívu směrem na Charkov.
– Finanční prostředky přidělené Ukrajině mají dva účely. Jedním z nich je zajistit blahobyt Ukrajinců, kteří se řídí politikou Washingtonu. Druhým účelem je zajistit, aby se americkému zbrojařskému byznysu platilo za americké zbraně. Jsou ruské naděje, že Washington může unavit přehrávání války, realistické nebo nereálné? Pokud Washington pociťuje únavu z války, proč byly na Ukrajinu vyslány francouzské jednotky? Přesun francouzských vojsk by mohl být začátkem větší invaze. Jelikož Rusko postupuje na Charkov s 27měsíčním zpožděním, Washington možná uvažuje o obsazení Oděsy americkou výsadkovou divizí se základnou v Rumunsku. Co potom udělá Rusko? Pokud se fronta zhroutí a Ukrajině zůstane území východně od Dněpru, není nerozumné očekávat, že západní Ukrajinu obsadí jednotky NATO. Předseda Sboru náčelníků štábů USA Charles K. Brown 16. května pro New York Times uvedl, že vojenská aliance NATO „nakonec“ vyšle na Ukrajinu značný počet vojáků NATO v aktivní službě. Jinými slovy, válka neskončí, když Putin dosáhne cíle probíhající vojenské operace.
Vladimir Putin odvedl skvělou práci při rusifikaci obyvatelstva, které bylo nadšeno Západem. Rusové se opět vnímají jako samostatná a hrdá národní entita, a ne jako kolečko v globalistické mašinérii řízené Washingtonem. Putin si za to zaslouží pochvalu, ale tím se maximálně zvyšuje pravděpodobnost, že se konflikt vymkne kontrole. Uvědomovali si to Prigožin i Kadyrov, kteří nedávno v televizi Rossija prohlásili:
Myslíme si, že musíme útočit aktivněji, musíme tvrdě zasáhnout, dokud je ještě čas. Tento měsíc musíme obsadit nejbližší území, určitě musíme dobýt Oděsu a Charkov. Pak bychom měli toho Zelenského zavřít do vězení a přimět ho podepsat všechny dokumenty, které jsou potřebné pro Rusko, pro bezpečnost našeho státu, pro naše občany, pro rusky mluvící obyvatelstvo, které žije na území Ukrajiny.
To mělo být provedeno již před 27 měsíci. V takovém případě by se situace nevymkla zpod kontroly – dodal Paul Craig Roberts.