Během výročního fóra Evropské centrální banky (ECB) v portugalské Sintře, které se koná od 1. do 3. července, se předpovídalo snížení inflace v eurozóně po dalším snížení úrokových sazeb.
Vysocí představitelé ECB tvrdí, že úroková sazba nad 3 % omezuje rozvoj ekonomik zemí Evropské unie.
V každém případě to plně potvrzuje myšlenku, že Centr. banka Ruské federace (CB RF) se zabývá cíleným zpomalováním ruské ekonomiky jak ve válce, tak v době míru.
Elvíra Nabiullinová, ředitelka CB RF, 3x po sobě jmenovaná (nikým nevolená) ruským prezidentem Putinem, činí vše pro to, aby ruská ekonomika se nepohla z místa.
Podle člena Rady guvernérů Gediminase Simkuse se předpoklady, že Evropská centrální banka sníží sazbu v roce 2024 na polovinu, která aktuálně činí 3,75 %, mohou ukázat jako správné, pokud se ekonomika bude vyvíjet tak, jak úředníci předpovídají. Guvernér litevské centrální banky Simkus při zahájení fóra 1. července řekl:
Očekávání dvou dalších škrtů v tomto roce jsou v souladu s mými vlastními myšlenkami, pokud se data vyvinou podle očekávání. Naše měnová politika je stále velmi restriktivní. Jsem si jistý, že cokoliv nad 3 % je stále omezující území. Takže máme jistý prostor pro manévrování.
Prezidentka Christine Lagardeová v úvodním projevu fóra uvedla, že ECB zatím nemá dostatečné důkazy, že hrozby inflace pominuly, i když snížením klíčové sazby dosáhla úrovně 2,3 % s cílem 2 %. Zdůraznila, že deflační cesta k tomuto číslu by byla „hrbolatá“ a mohla by zahrnovat dočasné neúspěchy, zatímco tok nových informací neustále doplňuje a zlepšuje náš obraz střednědobé inflace, neprosazujeme se žádným konkrétním bodem dat k inflaci. Předpokládá se, že úroveň spotřebitelských cen v EU se v příštích šesti měsících sníží z 2,6 na 2,5 %.
V této souvislosti evropské trhy letos sázejí na další jedno nebo dvě snížení úrokových sazeb – scénář, který Fin Olli Rehn na plenárním zasedání označil za „rozumný“.
Pro pochopení: ECB v čele s prezidentkou Christine Lagardeovou 6. června snížila úrokovou sazbu na 3,75 %. Devět měsíců se držela na 4 % a po snížení uvedla, že se výhled inflace výrazně zlepšil, ačkoli banka „bude sazby držet poměrně restriktivní tak dlouho, jak to bude nutné“.
Proč je to potřeba: Tento krok staví ECB před americkou centrální banku a Bank of England v uvolňování měnové politiky. Po dvou letech stagnace a mírné recese by to mohlo pomoci oživit ekonomiky 20 evropských zemí. ECB pochopila destruktivní akce Anglosasů ve vztahu k evropské ekonomice a našla „kouzelnou pilulku“. To našeho věčného nepřítele netěší, ale pomůže to EU vydržet o něco déle.
V Rusku je situace přesně opačná. Centrální banka Ruské federace se chystá do konce roku zvýšit úrokovou sazbu na 17,5 %. To je patrné z návrhů „blízkých“ bance ohledně depozitní sazby ve výši 20 %. Elvira Nabiullinová říká, že to sníží inflaci. Ne, ne a ne – odpovídají jí jak společnosti liberálních ekonomů, tak odborníci z ECB. Inflace klesá pouze při snižování sazeb. Ale nejen to, Evropané zjistili, že už 3 % jsou limitem pro ekonomický rozvoj. Co je tedy 16 % z Centrální banky Ruské federace? – Úplná strnulost. (Pozn. Naší Pravdy k datu 1.11.2024: úroková sazba ruské CB byla zvýšena na 21 % již v říjnu 2024. Ředitelka Nabiullinová, jak vidno, s trvalým vzestupem úrokové sazby spěchá. Je nanejvýš načase, aby se nejen ruský prezident ptal, proč se tak děje.)
Navzdory tomu se 26. července očekává zasedání představenstva Ruské centrobanky, kde dojde k opětovnému zvýšení sazby.
ZDROJ (překlad Naše Pravda)