S očekávaným nástupem podzimního počasí můžeme očekávat i jakési konsekvence asociálních vládních kroků v našem každodenním životě. Skončilo období letního „úniku od problémů k vodě a na chaty“ a přichází razantní nástup do již podzimní sociální reality.
Na politickém poli se nám objevuje čím dál víc nešvar jménem fašizace. U nás jsou toho dokladem Fialova junta a Foltýnovy příkopy. Ve stejné době přichází útoky proti nepodvoleným nikoli od vnějšího nepřítele, nýbrž od vlastních představitelů daného státu. Že je prohnilý režim u konce s dechem, musí být dnes zřejmé i konceptuálnímu laikovi.
Fialova pětimafie a její kádrová krize personifikovaná Foltýnem nemá žádné jiné téma než válku na Ukrajině. Kampaň „antiBabiš“ už se vyčerpala a prostý lid na „zločiny oligarchovy“ již dávno zapomněl.
Takže jediným tématem této vlády zůstává „hloubení příkopů“, zařazování lidí s opačným názorem a požadavkem na svobodu slova do „prasečí říše“, a to doslova „svinským krokem“.
Jenže naše protektorátní loutková vláda si neuvědomuje, že „čas oponou trhnul“ a že mezinárodní kontext už je dnes někde úplně jinde. Takže všichni ti, kteří doposud nasliňovali prst a čekali, odkud vítr vane, jsou nyní zmatení a dezorientovaní. Tektonické zlomy v mezinárodním uspořádání budou mít, s jistou 
setrvačností, nakonec konsekvence i v domácím politickém dění.
Vzdušný vír, ba přímo tornádo, v mezinárodním vnímání České republiky svými kroky a výroky způsobuje i vrchní velitel ozbrojených sil ČR, generálo-prezident Petr Pavel.
To je ten, od něhož si část obyvatelstva slibovala, že na rozdíl od svých dvou předchůdců se stane „slušivým reprezentantem“ a nebude „páchati ostudu“. Teď už zcela jasně víme a vidíme, odkud vítr fouká.
Zvedá se vítr… A může to být ve finále i pořádný fičák!
Inu, kdo seje vítr,…